Jezdci reportují. Staňte se součástí nejlepšího zpravodajství o koních|Na EquiTV.cz audiovizuální služby streamem nezačínají, ani nekončí! Nabízíme víc než jen on-line přenosy a záznamy, vysíláme koně mimo jezdeckou komunitu! |POSLOUCHEJTE příběhy lidí, kteří milují koně! JEZDECKÉ RÁDIO je tu pro Vás!|Sledujte MONITORING zpráv o koních z dalších zdrojů!|POZOR: Newsletter o koních každý pátek. Objednejte si ZDARMA nový Jezdecký zpravodaj|EquiTV stále častěji na Slovensku. Úspěšný český projekt boří hranice|JEZDCI.CZ jsou s vámi již 10 let! Vše začalo 10. 10. 2010 v 10:10 hodin... Od té doby jsme pro vás připravili přes 25.000 článků!|SLEDUJTE ŽIVÉ PŘENOSY z akcí pravidelně na EquiTV.cz. Ta je jedinou původní internetovou televizí o koních v ČR, která má přesah do terestriálního vysílání! Vytváříme obsah i pro další TV kanály, jako jsou: ČT Sport, Sport 5, TV Seznam, Regionální televize a další... |Inzerováním v médiích skupiny EQUINET podporujete nezávislé zpravodajství o koních a jezdectví v ČR. Děkujeme všem reklamním partnerům za podporu!|25. - 27. 9. skoky Hradištko|26. - 27. 9. drezura Olomouc|1. - 4. 10. skoky MČR U25 a seniorů - Martinice|2. - 4. 10. drezura a paradrezura - Hradištko|3. - 4. 10. paravoltiž MČR - Orion Praha|9. - 11. 10. skoky Praha - Velká Chuchle|9. - 11. 10. skoky Olomouc|9. - 11. 10. drezura Královice|PARTNERSKÉ AREÁLY:|Dostihový spolek Pardubice|Chuchle Arena Praha|ESC Olomouc|Martinice|Zduchovice|Hradištko|Královický dvůr|NH Kladruby n. L.|Hořovice|PODPORUJEME:|Český skokový pohár|Zlatá podkova
reklama 11B

reklama

Velký den hřebce Gibraltara. Co zbylo z dráhy, jež překážela Hitlerovi

 23.05.2019 13:10 | AUTOR: Martin Cáp

ikonka

Berlínské závodiště Grunewald mělo být německou odpovědí na pařížské Longchamp. Dráze, která mezi světovými válkami neměla obdoby, se stali osudnými nacisté. Vydali jsme se po stopách sto let starého obrazu a jednoho pozapomenutého dostihu.

reklama 12B
Na ten obrázek jsem narazil náhodou. Prohraboval jsem se stohy starých grafik v jednom antikvariátu, když mi najednou padl pohled na sto let starý dostihový výjev. Ošetřovatel odvádí z dráhy statného hnědáka. Hřebec je už odsedlaný a vedle něj jde stájník s vavřínovým věncem přes rameno. Ve stínu vzrostlých stromů okolo stojí diváci - turfmani v kloboucích a s dalekohledy kolem krku, ale i dámy v letních šatech a se slunečníky.
 
Někteří ukazují na procházejícího hnědáka, jiní se na něj trochu zaraženě dívají a v obličejích dvou turfmanů v popředí kresby se zrcadlí skepse nebo snad lehká ironie. Celá scéna svým pojetím i zvláštním nasvícením připomíná ilustrace Zdeňka Buriana. Jako kdyby zachycovala bojiště po bitvě.
 
A ono to tak opravdu je. Pro autora, německého ilustrátora Fritze Grotemeyera (1864 - 1947), to odpoledne na berlínském závodišti Grunewald muselo být nezvyklou zakázkou a svého druhu odpočinkem. Předchozích pět let totiž strávil jako frontový malíř na bojištích první světové války. Pracoval na západní frontě ve Flandrách a severní Francii, ale i v Orientu.
 

Čtěte také: Každý kůň si zaslouží šanci. Někdy stačí málo, říká Martina Havelková

 
Onoho 5. července 1919, kdy naskicoval obrázek velkého hnědáka s nevěřícným publikem v zádech, ho do Berlína vyslaly noviny Illustrierte Zeitung, aby jako "zvláštní kreslíř" zachytil průběh německého derby. Grotemeyer svůj úkol splnil možná trochu nečekaně - nezachytil dramatickou dostihovou scénu, ale odchod vítězného hřebce Gibraltara z dráhy.
 
O sto let později si pozorně prohlížím zachycené postavy a hlavou se mi honí spousta otázek. O předchozích osudech obrázku vím jen to, že pochází z pozůstalosti blíže neurčeného žokeje.
 
Snad to byl některý ze stovek českých stájníků a pracovních jezdců, kteří před první světovou válkou a těsně po ní působili na berlínských závodištích. Možná si ten starý obrázek z novin schoval jako vzpomínku na mládí, třeba pracoval přímo ve vítězné stáji. To už dnes nezjistíme. Zato se můžeme vydat po stopách životního vítězství hřebce Gibraltara a také závodiště, jemuž se stala osudnou megalomanie Adolfa Hitlera...
 
Nejkrásnější závodiště na světě, pravil císař
 
Příběh německého derby 1919 začal pouličními nepokoji v jeho dějišti Hamburku. Rozbuškou bylo objevení sudu se zvířecími mršinami před továrnou na želatinu, po němž se mezi lidmi rozšířila zpráva, že shnilé maso se používá k výrobě kuchyňského produktu “Heil’s Delikates-Sülze”. Demonstrace záhy přešly v nepokoje a rabování po celém Hamburku, které se zapsaly do historie jako “rosolová revolta”.
 
Derby-mítink v Hamburku byl přerušen a samotné derby odloženo. "Ve městě, kde tlupa zločinců za bílého dne nerušeně rabuje obchody na nejrušnější ulici a kde pár výrostků zvládne na dlouhé hodiny zastavit silniční provoz, se dostihy nesmějí konat. Jinak by hrozilo, že po derby přijde pár lidí zabavit vítěze na maso," napsal list Sport-Welt.
 
Nakonec bylo rozhodnuto o přesunu derby na nové závodiště Berlín - Grunewald, které vzniklo teprve před deseti lety (23. května 1909) jako německá obdoba pařížského Longchamp. Uprostřed vilové oblasti ve čtvrti Westend vyrostla na 700 000 čtverečních metrech dráha, jež podle současníků neměla v zemi obdoby.
 
Berlín měl v té době tři další závodiště Hoppegarten, Karlshorst a Strausberg. Vybudování Grunewaldu bylo do značné míry reakcí na různé nevýhody a specifika jeho předchůdců. Důraz byl kladen na dlouhé linie a široké oblouky, dráha byla fakticky velkým trojúhelníkem. Vedle půldruhé míle dlouhého rovinového kursu disponovala několika překážkovými okruhy. Start na 2400 metrů byl umístěn v "rukávu" na západním rohu závodiště, dostihy na 2000 metrů se startovaly na začátku protilehlé roviny.
 

Video: Tropical Bond býval zbojník. Cvalové koně děláme trochu jinak, říká Kalčík

 
Zvláštností bylo umístění velkého sportovního stadionu o rozloze 85 000 čtverečních metrů na obrovské ploše uprostřed dráhy. Aby nerušil výhled na dostihy, byl zapuštěn do země a diváci se k němu dostávali tunelem pod dráhou. Původně vznikl kvůli olympijským hrám 1916, které se však kvůli první světové válce neuskutečnily.
 
Grunewald měl tři velké tribuny, císařský pavilon, několik restaurací a visuté terasy pro návštěvníky. 180 pokladen totalizátoru bylo podle pařížského vzoru spojeno s centrálou potrubní poštou. Výhodou byla i dobrá dopravní dostupnost, vedle závodiště se od začátku nacházela vlastní železniční zastávka.
 
Poslední německý císař Vilém II. Pruský se o Grunewaldu vyjádřil jako o "nejkrásnějším závodišti na světě", jiní mluvili o "vysoce moderním a zároveň nezvyklém" dostihovém svatostánku. Na novém závodišti se nezdálo nic nemožné, jako první v regionu například mělo cílovou fotografii.
 
Grunewald proslavil také historický počin armádního důstojníka Jenö von Egan-Kriegera z 15. června 1913. Vítěz Velké pardubické 1911 v 15:20 vyhrál na valachovi Jaspisovi steeplechase v Magdeburgu. Posléze sedl do jednomotorového letadla a s bičíkem a pohárem pro vítěze přeletěl do Grunewaldu. Tam se v 16:55 dostavil před cílovou věž, aby požádal o povolení k jízdě v dostihu na 4000 metrů. A znovu zvítězil.
 
Nečekaný vítěz "revolučního derby"
 
Když se v létě 1919 ukázalo, že se německé derby poprvé ve své historii nemůže konat v Hamburku, všem bylo jasné, že právě Berlín - Grunewald je tím správným náhradním dějištěm. A to přesto, že v metropoli právě probíhala velká železniční a dopravní stávka.
 
Tempař Gibraltar nešel na start jako favorit. Z trojice koní hřebčína Graditz byl dokonce tím nejméně šancovým a po zklamání z přípravného dostihu měl být původně škrtnut.
 
K jeho úspěchu výrazně přispělo podcenění ze strany soupeřů. Hned po startu poslal žokej Richard Kaiser svého hnědáka na špici, začal udávat rychlé tempo a chvílemi odskočil až o osm délek. Favorité se v poli vzájemně hlídali tak dlouho, až jim vodič nenávratně utekl. Gibraltar zvítězil lehce o 4 délky.
 
Že právě "revoluční derby" vyhrál kůň v barvách bývalého královského hřebčína Graditz a s žokejem, který se jmenoval Kaiser (císař), bylo považováno za velkou ironii. Publikum obratem vítězného jezdce překřtilo na "Derby-Kaiser".
 

Čtěte také: Cape Freedom si řekl o pozornost. Nechal jsem to na něm, smál se žokej

 
Další Gibraltarovy osudy nebyly nijak slavné. Svůj výkon z derby už nikdy nezopakoval. Po kariéře začal připouštět v Graditzu, ale kvůl problematické povaze skončil pozapomenut v polokrevném chovu.
 
A závodiště Grunewald? Ještě několik let se hřálo ve své dostihové slávě. Například v roce 1921 tady pozdější napajedelský plemeník Ossian zvítězil ve Velké ceně Berlína. Osud závodiště nakonec zpečetilo přidělení olympijských her 1936 Berlínu. Adolf Hitler osobně rozhodl o megalomanské přestavbě olympijského stadionu uvnitř oválu. A dostihy musely ustoupit.
 
Poslední mítink se konal 18. října 1933. V březnu 1934 začala demolice tribun i původního stadionu. Vzniklo "Říšské sportoviště", kromě nového olympijského stadionu bylo jeho dominantou velké prostranství na všemožné mítinky a pochody nacistů.
 
Závodiště Grunewald nenávratně zmizelo. Zachovala se jen železniční zastávka Olympiastadion, které je dnes stanicí S-Bahnu, a také původní podchod pod dráhou. Náhodný chodec si na ulici "Alej Jesseho Owense" může jen matně představovat, že se právě prochází po slavné cílové rovině, kde kdysi vítězili Gibraltar, Ossian, Oleander a další hvězdy meziválečného evropského turfu...



reklama 13C




Diskuze

Přidávat příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

NEPŘEHLÉDNĚTE

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace