Armen je šestnáctiletá klisna slovenského teplokrevníka po hřebci Lordano z matky po Amaretto D II. Ve své kariéře dosáhla výkonnosti ST*, byla dokonce účastnicí mistrovství Evropy a Poháru národů v dětské kategorii, kde ji tenkrát sedlal Daniel Pospěch. Nyní sbírá úspěchy se svou mladou jezdkyní, Gabrielou Šimkovou.

 

Gabrielo, kterého koně ze své dosavadní jezdecké kariéry byste označila za toho výjimečného?

Tohle je velmi těžká otázka. Za svou dosavadní kariéru jsem měla možnost sedlat několik koní, na které ráda vzpomínám, ale nikdy nezapomenu na své dva top koně, a to valacha Lauruse a klisnu Armen. S Laurusem se mi podařilo nasbírat spoustu krásných a nezapomenutelných úspěchů, s klisnou Armen se mi podařilo také nasbírat spoustu úspěchů a zkušeností. Mojí velkou srdcovkou je ale hlavně klisna Armen.

 

Kdy jste se s Armen potkaly poprvé?

Poprvé jsem se s ní setkala v Trojanovicích. Za několik dní to budou přesně dva roky, co jsem Armenku poprvé viděla a sedlala. Naše společné začátky byly jako na houpačce, jednou nahoře a jednou dole. Vlastně je to tak stále. První společný velký úspěch bylo jistě vítězství v Czech Junior Cupu v Martinicích, kde byla obrovská konkurence.

 

Jaké byly vaše společné začátky? Je něco, co vás Armen naučila?

Do Armen jsem se zamilovala na první pohled, miluji její jiskru v oku, a když jsem ji poprvé viděla, cítila jsem, že to je ona, a že ji chci. A i přesto, že jsme všichni věděli, že to není úplně koník vhodný pro mě, a že bude chvíli trvat, než se sehrajeme, a nebude to vůbec lehké, tak jsme to riskli. Nakonec se to za pomoci mého trenéra pana Mestenhausera podařilo a jsem moc ráda, že ji mám. Je to moje učitelka, která mě posouvá dál. Armen mě naučila velké trpělivosti, pochopení, zodpovědnosti, a hlavně to, že i přesto, že si něco naplánujeme, stačí jen malá chybka a všechno je úplně jinak, než jsem si plánovala a vysnila. Naučila mě, že prioritou není vyhrávat, když jí není úplně dobře. Naučila mě nebýt sobec a hlavně koukat na koně a jeho zdraví, aby mi mohl fungovat a dělat radost i v budoucnu. Naučila mě, že můj koňský svět není jen překonávat překážky, ale i o tom dát koni veškerý servis, který si zaslouží, aby mi co nejdéle vydržel. Když mě k téhle teorii vedla moje mamka, přišlo mi to před několika lety jako nesmysl, ale je to tak, každý kůň potřebuje svou péči.

 

 

Jak byste klisnu charakterizovala?

Armen je velmi charismatická kobylka, hnědka s bílou lysinkou a obrovskýma očima. Je náladová a paličatá, ale zároveň je to kobyla, která vždycky podrží. Armen je kůň s opravdu velkým srdcem a dokáže prominout spoustu věcí, které by málokterý koník odpustil. Je to moje nenahraditelná parťačka.

 

Má Armen i nějaké nedostatky?

Armen vedle sebe nemá moc ráda koně a málokterého snese. Stačí, když se na ní nějaký jiný kůň podívá nebo k ní čichne a hned se začne šklebit, kvičet a kopat. Pod sedlem je Armen velmi snaživá, miluje překážky a všechno se snaží udělat nejlíp, jak může. Ale také má občas svůj den, kdy se jí nechce do kolbiště a rozhodne se odejít tím, že si vycouvá z kolbiště ven, ale už se nám tyto situace podařilo vychytat.

 

Co nějaké veselé či slabé chvilky?

S Armenkou mám veselý každý den a zážitků spolu máme spoustu. Slabých chvilek už bylo také několik, ale každá, jak veselá, tak i slabá chvilka, nás čím dál víc stmeluje a posouvá dál. 

 

 

Kterých společných úspěchů si nejvíce ceníte?

Nejvíce si cením vyhraného Czech Junior Cupu v Martinicích, ale vážím si každého startu, který spolu zažijeme. Věřím, že se nám v příští sezoně podaří nasbírat další společné úspěchy.   

 

Jaké jsou vaše další společné plány a cíle?

S Armen bych příští rok chtěla absolvovat mistrovství České republiky a další větší závody, když nám to letos kvůli jejímu zranění nevyšlo. Pokud by se to zdařilo byla bych šťastná, ale přeci jen už má nějaký věk, tak uvidíme. Určitě máme Armenku v plánu si nechat i po skončení její kariéry a pokud to vyjde, ráda bych od ní měla hříbátko.

 

Patříte k lidem, kteří mají ve stáji vždycky nějakého svého oblíbence, nebo se od toho snažíte spíše oprostit?

Bohužel se řadím k lidem, kteří si vždycky svého oblíbence ve stáji najdou, a odloučení potom není úplně snadné. Snad se mi od toho do budoucna podaří oprostit.

 

Foto: poskytla Gabriela Šimková