Ondřej Nágr je v rodině již druhou generací zkušených trenérů a chovatelů, zejména v oblasti chovu českého a slovenského teplokrevníka. Zároveň je držitelem zlatého odznaku České jezdecké federace za reprezentaci v parkurovém skákání. Absolvoval řadu mezinárodních soutěží na úrovni CSIO a CSI, včetně mistrovství světa 2006 v Cáchách. K jeho úspěchům patří především třetí místo v Poháru národů v Záhřebu či třetí místo v Poháru národů  Kiskunhalaszi. Nyní se v jezdeckém areálu sídlícím v Mariánských Lázních věnuje přípravě mladých koní, a již mnoho let sbírá přední umístění v soutěžích kritéria mladých koní.

Můžete prozradit něco o historii tohoto místa?

Do areálu, který všichni ve městě znají jako „Na Krakonoši“ podle místního názvu, jsem přišel v roce 1990. Zdaleka to tam nevypadalo jako dnes. V té době tam sídlil jezdecký klub, který patřil pod státní statek Mariánské Lázně. V roce 1991 se tento areál zprivatizoval a postupně začal rozvíjet a rekonstruovat. Samozřejmě na tom měl největší podíl můj otec Václav Nágr.

Jaká byla vaše cesta až do Mariánských Lázní?

Vyrůstal jsem mezi hřebčíny Slatiňany a Kladruby nad Labem, kde působili moji rodiče. Před vojnou jsem byl rok v Chlumci nad Cidlinou a v roce 1990 jsme se tedy přesunuli do Mariánských Lázní.

Vystřídal jste za svoji jezdeckou kariéru i další místa?

V Mariánských Lázních jsem od svých dvaceti, takže ta příprava na mou hlavní jezdeckou kariéru se odehrávala Na Krakonoši.

Čtěte také: Kvalitu tréninku a úspěchy jezdce silně ovlivňuje osobnost trenéra

Můžete nám prozradit něco víc, třeba čím areál disponuje, co mohou vaši členové a majitelé koní využívat?

Areál leží nad městem. V současné době disponuje pětapadesáti boxy a také jednou stájí, která je vyhrazena pro mladé koně do tří let a funguje jako volné ustájení. To je rozděleno do tří sekcí tak, aby byli koně rozděleni po ročnících dle jejich věku. Samostatně stojí roční, dvouletí, tříletí...

Mámě dvě venkovní jezdecké plochy. Velká jízdárna se používá pro skokovou přípravu koní a také jako závodní kolbiště. Druhá je vyčleněna pro přiježďování koní a drezurní práci, při závodech slouží jako opracoviště. Dále areál disponuje jezdeckou halou o rozměrech 64 x 24 metrů, bez které si v zimě v naší nadmořské výšce výcvik koní asi lze jen těžko představit. Za velkou výhodu považuji také okolní přírodu, lesy, louky, které hojně využíváme pro práci s koňmi v terénu.

Samozřejmostí je také kolotoč pro šest koní, několik padocků a pastvin, kam chodí sportovní koně relaxovat, vyrůstají tam mladí koně, denně jsou využívány jako plochy pro chovné klisny s hříbaty. Vzhledem k naší specializaci máme kompletní potřebný překážkový materiál.

V areálu jsou dále tři mycí boxy, dva vnitřní a jeden venkovní, čtyři sedlovny, solárium pro koně, místnost s velkou technickou pračkou sloužící jako prádelna pro koňské vybavení. Místem setkávání je klubovna pro nájemníky s kuchyňkou a základním vybavením. Nezbytností jsou samozřejmě prostory pro uskladnění sena, slámy, jadrného krmiva. 

Kolik máte aktuálně koní?

V současné době máme přes šedesát koní, z toho zhruba polovina koní je soukromých nebo těch, co jsou nám svěřeni do výcviku. Zbytek je v mém vlastnictví. K areálu patří také 90 hektarů luk, které obhospodařujeme, seno i senáž si obstaráváme svépomocí.

Co je největší přednost vaší stáje z vašeho osobního pohledu?

Myslím si, že je to hezké a organizované prostředí s kvalitním zázemím, ideálním pro výcvik pro koní. Nic tu pro jejich spokojený život nechybí.

Kolik času trávíte v stájích? Jak vypadá váš běžný program, pokud jste zrovna "doma" a ne někde na závodech?

Vzhledem k tomu, že v areálu bydlíme, tak tam vlastně trávíme veškerý náš čas. Pokud nejsme na závodech, věnujeme se všem běžným činnostem, které se týkají chodu stáje a výcviku koní.

Nepřehlédněte: Žádná uzdečka, žádný problém. Conrada nic nerozhodilo, líčí Wathelet

Někteří naši čtenáři asi netuší, že součástí vašeho jezdeckého areálu je i odborná střední jezdecká škola se zaměřením na sportovní jezdectví. Jak toto propojení funguje a jaké v tom vidíte přínosy pro rozvoj studentů i areálu samotného?

Jezdeckou Akademii založil v roce 2006 můj táta. V současné době „běží“ sedm ročníků dětí. Čtyři ročníky na maturitním oboru, tři ročníky na učebním oboru, takže neustále živo. Svým žákům jako jediná škola v České republice nabízíme specializaci zaměřenou na klasické jezdecké disciplíny a organizaci jezdectví v rámci České jezdecké federace.

Žáci si ve stájích plní svou povinnou část praxe, některé ročníky jezdí také do Nebanic u Chebu. Myslím si, že žáci, kteří mají o obor opravdový zájem, mají dobrou příležitost se dozvědět o chovu a výcviku koní opravdu mnoho. Počínaje připouštěním klisen, neboť v areálu je také stanice plemenných hřebců, péčí o chovné klisny a plemenné hřebce, přes porody, základní odchov, výcvik remont, až po práci se sportovními koňmi v různých stádiích výcviku a výkonnosti.

Při zájmu je možná také asistence na závodech, ať už při těch, které sami pořádáme, nebo při našich výjezdech. Ruku v ruce s tím jde samozřejmě i management stájí, výživa a krmení koní.
 

Bez jaké součásti zázemí byste se nemohl nikdy obejít? Co berete jako naprostý standard pro to, abyste mohl vy i vaši koně trénovat?

Určitě bez dostatečného prostoru pro výcvik koní, stejně tak i výběhů či padocků, kde mohou koně přirozeně relaxovat. Samozřejmě je důležité mít okolo sebe i kvalitní pracovní tým lidí, kterým na koních záleží a udržují je v dobré fyzické kondici a psychické pohodě.

Plánujete v blízké budoucností nějaké úpravy nebo dostavby? Cítíte osobně potřebu nějaké změny?

V takto velkém areálu je neustále co zlepšovat, upravovat, nicméně si myslím, že současný stav je velmi dobrý, a nic nám k našemu povolání, možná lépe řečeno životnímu stylu, nechybí.

Foto poskytl: Ondřej Nágr