S přepočtem světového parkurového žebříčku FEI Longines Ranking k 31. červenci se na první místo dostal Henrik von Eckermann. Švéd si v posledních dvou sezonách užívá okamžiky na výsluní. Na olympijských hrách 2021 v Tokiu byl členem zlatého týmu, o rok později triumfovalo švédské družstvo na mistrovství světa v Herningu a Henrik navíc vybojoval nejcennější kov i v soutěži jednotlivců.
„Nejsem žádný Marcus Ehning, talent jsem neměl vrozený, dodnes ho nemám. Ale jsem dříč a věřím, že prací lze dojít stejně daleko,“ nechal se slyšet v jednom z rozhovorů. Posuďte sami, jestli je možné prožívat takovou kariéru bez talentu.
Henrik se narodil v roce 1981 v Nykopingu. „Rodiče byli farmáři. Měli pár krav a mezi čtyřnohé obyvatele farmy patřili i dva koně. Jezdívali jsme s nimi s mámou do lesa a já jsem si ty okamžiky vždy užíval. Jednou mě máma s tátou vzali na Gothenburg Horse Show, abych se podíval na parkury. Seděl jsem a sledoval, jak dvojice překonávají překážky. Říkal jsem si, že tohle budu jednou dělat,“ vzpomíná jezdec.
Základy mu dali rodiče a dva rodinní koníci. Později koupili valacha Chesse od Pedera Fredricsona. V 21 letech s ním získal týmové stříbro na mistrovství Evropy mladých jezdců v Kodani. V té době se také dostal na stáž k Ludgerovi Beerbaumovi. „Vždy byl mým největším idolem. Když jsem byl mladý, pamatuji si, že byl snad na každém dekorování. Byl úspěšný s mnoha různými koňmi. Prostě hvězda,“ líčí Henrik, který požádal svého kamaráda, jenž pracoval jako ošetřovatel ve stájích německé superstar, jestli by se od něj nemohl něco naučit. Strávil tam nejprve měsíc. Věděl, že to je to, co chce dělat a brzy se tam vrátil. Podruhé už jako jezdec.
„Byl jsem v sedmém nebi. Představte si být v jedné z nejlepších stájí světa a mít jediný úkol: jezdit. Tři až čtyři roky jsem připravoval hlavně mladé koně a hodně jsem se tím naučil,“ popisuje Henrik. Začal mu ale chybět adrenalin na závodech a odhodlal se Beerbaumovu základnu opustit.
Hvězda první – Mary Lou
Henrik se zabydlel trvale v Německu, aby začal budovat vlastní zázemí. Postupně se mu podařilo dostat také do švédské národní reprezentace. Startoval třeba na mistrovství Evropy ve Windsoru 2009 a Madridu 2011 a kvalifikoval se na olympijské hry, které se konaly v roce 2012 v Londýně. Tam nastoupil s ryzákem jménem Allerdings, který patřil pětinásobnému olympijskému šampionovi Hansi Günterovi Winklerovi. Tehdejší výsledek ve třetí desítce individuálního pořadí považuje Hernik za neúspěch. Podobně dopadlo Rio o čtyři roky později. V Brazílii závodil v sedle klisny Yajamily.
U koní, kteří se vystřídali pod sedlem Henrika von Eckermanna, stojí za to se zastavit. Jeho kariéra je díky spolupráci s německou parkurovou špičkou protkaná jmény svěřenců, které máme spojené spíš s jinými hvězdnými jezdci.
Absolvoval třeba mistrovství Evropy 2011 s bílým plemeníkem Coupe de Coeur. Toho najdeme v přehledu výsledků Ludgera Beerbauma, který se na něm s Henrikem několikrát prostřídal. Těsně před odchodem bělouše do chovu s ním závodil i Philipp Weisshaupt. Další je hanoverská klisna Gotha M. S tou Beerbaum získal stříbro na evropském šampionátu 2011 a o rok dříve byl druhý ve finále Světového poháru. S Henrikem skákala třeba při Světových jezdeckých hrách 2014 v Normandii.
A v přehledu výsledků najdeme Henrika při finále World Cupu 2016 spolu s Giljandrem vd Bosrand – s valachem, jehož hned po něm čtyři sezony sedlala Anna Kellnerová.
Pojďme ale ke koním, s nimiž se Švéd zapsal do parkurové historie. V roce 2016 se mu dostala do rukou klisna Mary Lou. S vestfálskou hnědkou se zviditelnil na top akcích hned několikrát. Mají stříbro ze soutěže týmů na evropském šampionátu, který proběhl v roce 2017 na domácí půdě v Göteborgu a druzí byli s družstvem také na Světových jezdeckých hrách 2018 v Tryonu. V těchto sezonách se dostali také na stupně vítězů při finále série World Cup. „Ona mě vynesla mezi špičku. Měl jsem řadu výborných koní, včetně Gothy, ale ona mi dala ta velká vítězství,“ nechal se slyšet Henrik.
Hvězda druhá – King Edward
A nakonec se dostáváme ke koni, který je opravdovou čtyřnohou megastar. Ke koni, jehož jméno se v posledních dvou letech skloňuje v souvislosti s nejsledovanějšími závody. Je to King Edward.
Belgický valach vstoupil do mezinárodních soutěží CSI jako šestiletý. Do té doby byl rodinným miláčkem patřícím amatérské jezdkyni. Zpočátku s ním závodila Henrikova životní partnerka Janika Sprunger, s kterou mají stáje nedaleko Bonnu.
Švéd s ním první mítink CSI absolvoval v srpnu 2020. Přesně za rok nato na olympijských hrách v Tokiu zažil jeden z vrcholů dosavadní kariéry. I když šlo o vrchol hořkosladký. Henrik s Kingem Edwardem překonal jako jediný ze všech účastníků všechny parkury, kterých bylo šest, bez trestných bodů. Přesto v soutěži jednotlivců jen těsně nedosáhl na medaili, když v rozeskakování nestačil jeho čas na tři soupeře. Označil to tehdy za zklamání. Dal si ovšem záležet, aby jeho psychika neovlivnila následnou soutěž družstev, kterou Švédi po rozeskakování vyhráli.
Dalším velkým úspěchem byl triumf v Super Grand Prix při Global Champions Prague PlayOffs. Dvoukolová soutěž nejvyšší obtížnosti ale nešla tak hladce, jak se mohlo zdát. První kolo překonali bez chyb spolu s dalšími čtyřmi dvojicemi. Při nástupu do druhého kola se energický King Edward plašil v prostoru mezi opracovištěm a vstupní branou. „Normálně když se otevře vstup, snažím se v klidu naklusat do arény. Tady jsem ale musel čekat, a on se lekl zavírající se brány. Začal couvat, takže abych ho trochu zklidnil a vyhověl mu, do arény jsem nacouval,“ popsal nepříjemný okamžik před rozhodující jízdou Švéd.
Ryzák si navíc přehodil jazyk přes udidlo, což byla komplikace a v úvodní části kurzu Henrik cítil, že otěže nefungují, jak mají. „Po šestém skoku se to naštěstí srovnalo,“ popisuje. Pražská O2 arena sledovala skvělý výkon a Henrik učinil další zápis do paměti parkurových fanoušků.
Zatím posledním triumfem jsou dvě zlaté medaile z mistrovství světa, které proběhlo v srpnu 2022 v Herningu. Dvojice Henrik von Eckermann a King Edward, jenž budí pozornost i tím, že závodí bez podkov, si dojeli pro první místo v soutěži týmů a jednotlivců.
Zdroj: FEI, World Of Showjumping, Olympics, Equilifeworld
Foto: Richard Juilliart, Arndt Bronkhorst / FEI
