Existují jezdecké dvojice, které jsou tak notoricky známé, že se nové informace už ani snad nemůžeme dozvědět. Jednou takovou dvojicí je hřebec Totilas a jeho jezdec, Holanďan Edward Gal, jemuž věnujeme další díl rubriky Světová jezdecká star.

 

 

Edward Gal se narodil v roce 1970 v nizozemském Rhedenu. Jezdit začal až jako čtrnáctiletý, poměrně dlouho jezdil na ponících a poměrně dlouho se věnoval parkurům. Když přešel na velké koně, doznal, že mu parkur nejde tak, jak si představoval a rozhodl se věnovat naplno drezuře.

 

Začaly se pozvolna dostavovat úspěchy na národní úrovni a později na mezinárodních závodech, ale na přelomu tisíciletí dominovala světové drezuře Anky van Grunsven, a tak se Gal pohyboval tak trochu v jejím stínu.

 

 

Definitivně se do paměti všech příznivců drezury zapsal Gal v tandemu s jiným impozantním hřebcem plemene holandský teplokrevník. V roce 2005 dostal nabídku, zda by nechtěl jezdit Totilase. V té době pětiletý vraník se předvedl velmi dobře na mistrovství světa mladých koní ve Verdenu, kde ho prezentovala Jiska van den Akker, a majitelé hledali stálého jezdce do vyšších soutěží. 

 

V top konkurenci se Gal s partnerem pojmenovaným po firmě sponzorů Moorlands Totilas objevil na obdélníku o čtyři roky později a hned zaznamenal úspěch. V jejich první volné Grand Prix na mezinárodních závodech CDIO v Rotterdamu nenašli přemožitele se známkou vyšší než 84 %. O pár týdnů později v Hicksteadu to bylo už přes 89 %, což znamenalo pokoření tehdejšího světového rekordu.

 

A pak přišlo mistrovství Evropy v drezuře ve Windsoru, kde dvojice znovu překonala světový rekord, a to v Grand Prix, Grand Prix Special i Grand Prix Freestyle. V küru si zapsali známku 90,750 %. Všechny rekordy jsou sice dnes už přepsány Valegrem s Charlotte Dujardin v sedle, ale z Totilase se stal miláček publika.

 

Zároveň se však vyrojily i různé názory ke Galově výcvikovým metodám. Jeho jméno bylo často skloňováno v souvislosti s kontroverzním rollkurem. Ostatně stejně jako jméno jeho ještě úspěšnější krajanky Anky van Grunsven, která se jednomu z nařčení dokonce bránila soudně. Tak jako tak, z Totilase vystoupení ve Windsoru udělalo doslova „značku“.

 

 

 

V roce 2010 se v Lexingtonu v americkém Kentucky konaly Světové jezdecké hry a Gal s Totilasem tam beze zbytku naplnili roli favoritů, když ovládli všechny vypsané úlohy. Jenže po návratu z USA přišla pro Edwarda Gala ledová sprcha. Německý jezdecký magnát Paul Schockemöhle oznámil, že hvězdného koně, který byl navíc už rok uznaný KWPN také jako plemeník, kupuje do své stáje. Média spekulovala o astronomických částkách, odhady se pohybovaly mezi devíti a patnácti miliony eur.

 

„Jsem absolutně zničený, cítím se, jako by mě zasáhl blesk,“ řekl k prodeji nizozemský reprezentant. Po odchodu legendy do Německa zatím Gal podobného koně nenašel a pravděpodobně už nenajde. Jezdec nadále patří ke špičce. Aktuálně má oporu ve své stájové jedničce jménem Glock´s Zonik N.O.P., s kterým se pohybuje po závodech Světového poháru. Ale Totilas byl jen jeden.

 

 

Po prodeji začal jezdit Totilase Němec Matthias Alexander Rath. Oťukávali se zpočátku na závodech s třemi a čtyřmi hvězdami a vždy končili na nejvyšších příčkách, ale v roce 2011 na evropském šampionátu v Rotterdamu se ukázalo, že symbióza, která panovala s Galem, tady zkrátka chybí. Ve volné Grand Prix dokončili na pátém místě, celkově byli čtvrtí.

 

Následovala pauza, kdy se kvůli zranění vraníka na závodech neobjevovali. Pak od roku 2014 přišla série úspěchů, ovšem opět „pouze“ na CDI3* a CDI4*. V absolutní elitě se prosadit nedokázali, a definitivně skončila sportovní kariéra Totilase po mistrovství Evropy 2015. Plemeník působil nadále v chovu.

 

V pondělí 14. prosince 2020 přišla zpráva, že Totilas uhynul po operaci koliky. „Moje srdce je zlomené, nebe má ode dneška novou hvězdu. Budu si tě navždy pamatovat, zažili jsme spolu štěstí i smutek. Čas zahojil rány, ale moje láska k tobě je věčná,“ uvedl po smrti Totilase Edward Gal.

 

Foto: FEI / Dirk Caremans