Další skvělý jezdec, kterého vám chceme přiblížit v rubrice Světová jezdecká star, je Scott Brash. V překladu jeho příjmení znamená „drzý“. A jistou dávku drzosti, nebo lépe řečeno smělosti, musí prokázat na parkuru každý jezdec, který poměřuje síly s absolutní špičkou.

 

Scott Brash se narodil v listopadu 1985 v Peebles ve Skotsku. Jeho kariéru odstartoval poník, jehož dostal v sedmi letech a naučil se na něm jezdit. Od deseti let pak docházel do jezdeckého klubu. Spolu se starší sestrou závodili po celé Británii, po každém víkendu se vždy vraceli zpět do školy. Skloubit školu a závody bylo náročné, a v šestnácti se proto rozhodl věnovat pouze koním.

 

V začátcích si jeho talentu všiml Lord Harris, který je v jeho kariéře velmi důležitou osobou. Byl majitelem valacha Intertoy Z, s nímž Scott poprvé okusil pětihvězdovou parkurovou úroveň.

 

 

V pětadvaceti letech, tedy v roce 2010, se Brash dostal až do „nejvyšší ligy“. Jako reprezentant Velké Británie začal nastupovat do série Poháru národů a byl jedním z účastníků Světových jezdeckých her v Kentucky. V sedle koně Intertoy Z teprve sbíral zkušenosti, dojel na 37. místě, s týmem byl devátý.

 

 

Netrvalo dlouho a Scott Brash se mezi světovou elitou rozkoukal a začalo se mu dařit. Zlomem byla sezona 2012, kdy do stošedesátek dozrál belgický hnědák Hello Sanctos, jehož dva roky před tím jezdila v nižších mezinárodních soutěžích Němka (tehdy v barvách Ukrajiny) Katarina Offel. Poté ho pro Brashe koupil jeho podporovatel Lord Harris.

 

S Brashem si tehdy desetiletý hnědák výjimečně sedl. V březnu roku 2012 spolu vyhráli první Grand Prix při zimním festivalu ve Wellingtonu na Floridě, o pár měsíců později už zářili v řadách národního družstva při olympijských hrách. Doma v Londýně tato dvojice vybojovala pátou individuální příčku a dopomohla týmu ke zlatu. 

 

O rok později si pak odváželi zlato i ze soutěže družstev na mistrovství Evropy v Herningu, v klání jednotlivců obsadili třetí místo.

 

Úspěch na olympijských hrách a výborná reprezentace království byla oceněna i královnou Alžbětou II., když obdržel, stejně jako jeho kolegové v olympijském družstvu, Řád britského impéria.

 

 

V sezoně 2014/2015 se Scott Brash znovu zapsal výrazně do historie parkurového sportu. Stal se prvním vítězem Rolex Grand Slamu, tedy prvním jezdcem, jemuž se podařilo v jedné sezoně vyhrát všechny tři po sobě jdoucí Grand Prix zařazené v sérii. V prosinci 2014 zvítězil v Ženevě, poté v červenci 2015 v Cáchách a nakonec v září 2015 ve Spruce Meadows. V závěru za to obdržel astronomickou výhru ve výši jednoho milionu eur.

 

Úspěchy sbíral také v sérii Longines Global Champions Tour. Kromě řady dílčích vítězství ve Velkých cenách na tomto okruhu, se pyšní také dvěma tituly celkového šampiona LGCT, a to z let 2013 a 2014.

 

Jeho největší koňské hvězdy posledních let jsou už v zaslouženém „důchodu“. Vedle Hello Sanctose je to také klisna Ursula XII, s kterou zazářil na při finále Poháru národů v Barceloně 2016 a o dva roky dříve bral bronz ve finále Světového poháru v Lyonu.

 

Aktuálně sedlá další nadějné koně. Sezonu 2020 poznamenala pandemie covidu-19 a mnoho akcí bylo zrušeno. Scott Brash v ní má ale přesto zapsáno řadu dobrých výsledků v rámci soutěží na mezinárodních závodech. Jedním z nejčerstvějších je vítězství v Grand Prix CSI4* Grimaud, kdy na překážkách do 160 centimetrů nenašel přemožitele v sedle belgického valacha Hello Jeferson.

 

Foto: Stefano Grasso