Hnědák Valegro se v poslední dekádě stal hvězdou světové drezury. Britská jezdkyně Charlotte Dujardin s ním posbírala tři zlaté medaile na olympijských hrách, vyhrála celkem čtyřikrát soutěž jednotlivců na mistrovství Evropy a dvakrát nenašla přemožitele ve finále Světového poháru. Světové jezdecké hry v Caen 2014 se staly také záležitostí této dvojice, a právě ona dodnes drží světový rekord v hodnocení Grand Prix Freestyle.

 

Ale byl to kolega Charlotte z národní reprezentace, Carl Hester, kdo Valegra, jemuž nikdo netipoval zářnou sportovní budoucnost, koupil jako mladého koně v Holandsku. Viděl v něm potenciál. Sám Carl Hester je jedním z nejúspěšnějších jezdců posledních let. 

 

 

Carl Hester se narodil v roce 1967 v anglickém Cambridgeshiru a od čtyř let vyrůstal na Sarku. Sark je ostrov v Lamanšském průlivu, kde neexistuje automobilová doprava, všudypřítomné jsou tedy bicykly a také koně. Není divu, že se tam Carl už jako malý naučil jezdit. V devatenácti letech se přesunul do Anglie, kde požádal o práci v hiporehabilitačním centru. A právě klisna Jolly Dolly patřící této instituci ho donesla k prvnímu sportovnímu úspěchu, když s ní vyhrál národní mistrovství mladých jezdců v drezuře.

 

Koncem osmdesátých let začal jezdit pro Wilfrieda Bechtolsheimera. Ve spolupráci s ním se dostává do vysokých pater mezinárodní drezury. V roce 1990 se zúčastnil mistrovství světa na koni Rubelit von Unkenriff. O rok později startoval na mistrovství Evropy a v roce 1992 vyrazil na olympiádu do Barcelony. Byl tehdy nejmladším britským jezdcem, který nastoupil na olympijských hrách v drezurním týmu.

 

 

Hester je od Barcelony až dodnes stálou oporou národní reprezentace. Nejlepších výsledků v olympijských soutěžích dosáhl v roce 2012 doma v Londýně, kde získalo družstvo zlato. A pak o čtyři roky později v Riu. Odtamtud si odvezl týmové stříbro. Medailí z kontinentálních šampionátů a Světových jezdeckých her má Hester pořádnou sbírku.

 

 

 

Z nejúspěšnějších koní, které předváděl britský reprezentant na světových obdélnících, jmenujme dva. Holandského hřebce jménem Uthopia, s nímž dosáhl na zlato při hrách v Londýně a také v roce 2011 na mistrovství Evropy v Rotterdamu. Uthopiu následoval hnědák Nip Tuck, původem také z holandského chovu. S tímto valachem prožil Hester olympijské hry v Riu a kromě toho třeba také Světové jezdecké hry v Caen, odkud má týmové stříbro a mistrovství Evropy 2015 rovněž se ziskem druhého místa v soutěži družstev.

 

Jenže jeho životním koněm je ten, kterého na této úrovni vlastně nikdy nesedlal. A to je v úvodu zmíněný Valegro – držitel světového rekordu, několikanásobný vítěz olympijských her a světových i kontinentálních šampionátů.

 

V jednom ze svých rozhovorů Hester vzpomínal: „Když jsem začínal, snil jsem o tom, že jeden z koní, do kterého investuji, se stane světovou hvězdou. Správný drezurní kůň má mít zadek jako kuchařka a hlavu jako vévodkyně. Jinými slovy, má být silný ale krásný. A to byl přesně Valegro. A když jsem ho pak viděl cválat, pomyslel jsem si „páni“!!!…“.

 

Valegro nebyl nijak urostlý, za budoucího šampiona ho nikdo nepovažoval a Holanďani ho Hesterovi prodali za v přepočtu zhruba 130 tisíc korun. Nebyla s ním jednoduchá práce. Doma ve stáji v Gloucestershiru nic nešlo snadno, Hester si s ním nesedl a Valgero byl dokonce opakovaně na prodej. Zasáhl ale snad osud, ani jeden z prodejů nebyl nikdy dokončen a v roce 2007 začala Valegra jezdit Charlotte Dujardin, jež nastoupila k Hesterovi původně jako ošetřovatelka. Spolu pak vytvořili dvojici, která díky vztahu, jenž mnozí nazývali telepatií, získala všechny možné tituly. Ale to už je jiný příběh…

 

 

Foto: archiv FEI