Koník coby figurant - z jedné strany nakresleny kosti, z druhé vnitřnosti. Bylo tak možné vidět naživo obsah knihy "Koně a jejich pohyb" autorky Gillian Higgins (vyšla i v ČJ). Foto Kateřina Návojová

Ve dvou halách také probíhaly odborné přednášky, některé z nich byly doplněny i praktickými ukázkami v menších halách. Ve zbylých se diváci mohli těšit na nejrůznější prezentace plemen a každý den na jednu z kapacit jezdeckého sportu – ať už odborníka na horsemanship (Pat Parelli), tak na skokové (Meredith Michaels-Beerbaum) či drezurní (Klaus Balkenhol, Ingrid Klimke) ježdění.  

Mnohem podstatnější však byla část připojena na obříšník. Destička napojená pod břichem koně podporovala aktivaci zádových a břišních svalů a jejich použití. Nedotýkala se koně stále, šlo o jednotlivé fáze kroku. Její délka je nastavitelná a při ukázce ji po okrokování přitahovali. Vhodná je nejen pro koně, kteří mají nějaký problém – především slabší záď, problémy s vyklenutím a zapojením zad -, ale je vhodná také jako prevence. Praktická ukázka byla předvedena na pětiletém valachovi, který s tímto lonžováním neměl žádné zkušenosti. Bylo dobře vidět, že mu to není nepříjemné, ba naopak dobře reagoval a zapojoval potřebné svaly. 

 

Co se stavby koně a jeho projevů týče, velmi zajímavá byla přednáška o osteopatii. Různé ukázky vztahující se k tomuto tématu probíhaly téměř každý den a bylo znát, že mají o to lidé zájem. Při praktické nedělní ukázce závěrečný den předvedl tým názornou ukázku na jednom poníkovi.  

 

Osteopatická terapie dle Welter-Böllera. Foto Kateřina Návojová

 

Jakýkoliv kůň nám toho o sobě mnoho říká již pouhým způsobem zastavení. Jestliže kůň, stejně jako modelový poník, nezastaví předními nohami rovnoměrně nýbrž jednu má předkročenou, značí nám to přenášení váhy více na přední nohy a jeho nevyrovnanost. O jeho kvalitě zádových svalů se můžeme jednoduše přesvědčit prostřednictvím krku a zad. Pokud nám svaly na krku a zad netvoří trojúhelník, jehož vrchol je na místě lopatky, bývá problém většinou právě v lopatce. 

 

Dalším ukazatelem jsou koňská bedra. Pokud se záda v místě nad slabinami při přechodu z klusu do kroku a opačně pohybují, ukazuje to malé nasvalení a kůň by mohl mít problémy během ježdění. Právě při přechodech by mu váha jezdce mohla činit potíže. Dochází pak k pomocím si krkem a dalším úhybným manévrům. 

 

Jsme-li u správného nasvalení, poníkovy zadní nohy byly transparentní ukázkou, jak by neměl být kůň nasvalen. Místo takzvaných „kalhot“ měl vypracované horní svaly a jeho záď působila baculatější ve tvaru srdce. 

 

Knih o osteopatii je napsáno mnoho nejen v německém jazyce. Hned několik jich nabízí například PferdiaTV. Semináře zde v Equitaně byly směřovány na laickou veřejnost.  Poukázaly na některé věci, kterých si člověk může sám na svém koni všimnout.