Ondřej Zvára a Cento Lano, foto: Tomáš Holcbecher

„Z prvního kvalifikačního kola jsem byl nadšený, z druhého lehce zklamaný, protože jsem si vlastním přičiněním přivodil jednu chybu, což mě moc mrzelo a bylo mi jasné, že v konečném součtu bude hrát roli,“ vrací se Zvára k účinkování na göteborském kolbišti.

Ve třetím kole pak doplatil na narušení koncentrace svého čtyřnohého parťáka. „Kolem tréninkové plochy, kde jsme se připravovali, začala jezdit spřežení, a hřebci tyto věci strašně moc řeší. Jejich nálada se rychle mění a na takto velkých soutěžích prostě hraje roli každá maličkost. Nepovedlo se mi Cento Lana udržet v takové pohodě jako v předchozích dnech,“ líčí český jezdec a doplňuje: „Podle toho také vypadal výsledek, Cento se nevěnoval parkuru tak dobře a měli jsme tři chyby.“

Přesto ještě Zvárovi svitla finálové naděje. Po odhlášení několika jezdců se těsně dostal mezi 25 nejlepších, jenže jeden z odhlášených si ještě ve stanovené lhůtě svůj krok rozmyslel a rozhodl se přece jen startovat. Český jezdec tak skončil první „pod čarou“…

„Byl jsem docela nervózní, jak to dopadne. Do finále jsem se chtěl podívat, chtěl jsem v něm startovat, přece jen se to ještě žádnému českému jezdci nepodařilo. Byl to můj velký sen, když jsem na šampionát odjížděl,“ přiznává Zvára. „Když jsem se po chybách ve třetím kole propadl pořadím, byl jsem srovnaný s tím, že ve finále nepojedu. Když to druhý den ráno vypadalo, že se v něm přece jen objevím, byl to příjemný šok, ovšem pořád se mi tomu nechtělo věřit. A přesně tak to také skončilo. Mrzí mě to, ale stejně bych se do finále dostal poněkud krkolomným způsobem, takže to dopadlo naprosto fér,“ uznává sportovně.

Celkově hodnotí vystoupení pozitivně. „Postupem času jsem s výsledkem moc spokojený, protože se nám každým šampionátem daří posouvat o pár míst dopředu,“ uvažuje Zvára, sám však dobře ví, že to ve Švédsku mohlo být i lepší. „Věřím tomu, že mít trošku víc štěstí a zkušeností, mohli jsme ve finále být i bez odhlašování koní. Nebylo to nedosažitelné, ale bohužel se to nepovedlo.“

Právě zkušenosti považuje za svůj klíčový handicap. „Účast na špičkových mezinárodních závodech na úrovni šampionátů je již i velmi finančně náročná, takže není možné objíždět takové závody každý víkend. Zkušenosti se pak sbírají mnohem hůř, takový parkur, jako byl ve třetím kole na mistrovství Evropy, nepotkám za celou sezonu. Pak se jede samozřejmě hůř, než když někdo jezdí podobné ob týden nebo alespoň jednou za měsíc,“ říká Zvára.

Z ostatních českých jezdců nepostoupili Kamil Papoušek s Centisimem a Zuzana Zelinková na Calerim ze druhého kola, Emma Augier de Moussac s Divou skončila stejně jako Zvára před branami finále. V soutěži družstev obsadili Češi dvanácté místo. Zuzaně Zelinkové a Ondřejovi Zvárovi se ještě podařilo dosáhnout několika skvělých umístění v nemistrovských soutěžích, kde startovali se svými mladšími nadějemi.

Česko mělo na ME ve Švédsku zastoupení i v dalších dvou disciplínách. V soutěži čtyřspřeží se nejlepšímu českému vozatajovi Jiřímu Nesvačilovi juniorovi povedl především parkur, v němž byl pátý nejlepší, v celkové klasifikaci bral se svými starokladrubáky jedenáctou pozici.

V paradrezuře dokončila Anastasja Vištalová s klisnou Dominique kvalifikační kolo s výsledkem 65,142 %, což ji poslalo na třinácté místo. Na postup do finále to však účastnici loňské paralympiády v Riu de Janeiro nestačilo.

Zdroj: tisková zpráva ČJF