Z jatečního vozu do americké síně slávy. Příběh Snowmana stále dojímá

ikonka

Zní to jako pohádka. Příběh Snowmana, který se stal miláčkem diváků i televizních štábů, stále dojímá. Osud úspěšného parkurového šampiona se dočkal knižního i filmového zpracování. A přitom jako vysloužilý zemědělský kůň jen náhodou unikl porážce.
17.04.2021 11:30  |  Autor: Lucie Spiwoková  |  Rubrika: Sport  |   FANCLUB


 

Byl chladný únorový den roku 1956, když se začal psát doslova pohádkový příběh. Příběh, jenž dostal později knižní i filmovou podobu. Ale pojďme od začátku…
 
V roce 1927 se v Sint-Oedenrode v Nizozemí narodil Harry de Leyer. Vyrůstal v rodině, která provozovala pivovar a pivo zavážela s koňským povozem. Ve dvou letech začal jezdit a v osmi letech se účastnil prvních soutěží. 
 
Během druhé světové války pracovali De Leyerovi pro protinacistický odboj. Rodiče Harryho skrývali Židy, kteří se snažili dostat do bezpečí. Zachránili však také mnoho bezprizorních koní. 
 
V roce 1950 se tehdy už ženatý Harry odstěhoval s rodinou a 160 dolary v kapse do Spojených států amerických, kde začal pracovat v tabákovém průmyslu. Chybělo mu ježdění, a tak i po celodenní tvrdé dřině docházel ke koním. Poté, co tabáková společnost zkrachovala, dostal díky kontaktu na známého trenéra Mickeyho Walshe místo jako manažer stáje. Později se stal jezdeckým instruktorem v soukromé dívčí škole Knox School na Long Islandu.
 

Osudové setkání

 
Jednoho chladného únorového dne roku 1956 zamířil Harry na aukci. Byla to jedna z těch aukcí, na nichž se v USA v padesátých letech prodávali koně, kteří původně pracovali v zemědělství, a jejichž síly už nebylo po nástupu techniky třeba.
 
Kvůli vyfouklému kolu u auta však Harry dorazil pozdě a na místě už byli jen koně, jež se nepodařilo prodat. Ti už byli naložení na korbu náklaďáku a jejich osud byl prakticky zpečetěn. Byli určeni na porážku. 
 
„Potřeboval jsem klidného koně pro začátečníky, nechtěl jsem se otočit a odjet“ vzpomínal Harry, proč požádal, aby mu koně, kteří zbyli, přeci jen ukázali. „Díval jsem se mu do očí. Pomyslel jsem si, že vypadají tak mírumilovně,“ popisoval, proč ho zaujal velký bělouš. Harry koně koupil za 80 dolarů a nechal ho složit z vozu. Zachránil mu tím život.
 

Čtěte také: Hickstead šel do všeho srdcem, říká o svém životním koni Eric Lamaze

 

Miláček Sněhulák

 
Když Harry koně dovezl, padal sníh a velký bělouš byl celý pokrytý vločkami. Jeho dcera ho pojmenovala Snowman – Sněhulák. Okamžitě se stal miláčkem rodiny i dívek ze školy. Byl tak hodný a klidný, že nikdy ani nereagoval, když ho děti tahaly za hřívu nebo za ocas. 
 
Jenže rodina neměla moc prostředků, a tak když se naskytla příležitost Snowmana prodat, Harry jí využil. Koně si za 160 dolarů koupil pro svou dceru lékař, který vlastnil farmu vzdálenou šest mil. 
 

Snowman se vrací

 
Snowman doktorovi několikrát utekl. Vždy dokázal překonat jakoukoliv ohradu a vrátil se domů. Když se to stalo naposled, měl k ohlávce přivázanou řetězem těžkou starou pneumatiku, i tu ovšem zvládl odtáhnout až k Harryho farmě.
 
„Prodal jsem ho a ten mizera se pořád vracet zpátky,“ smál se Harry, když vzpomínal na útěky Snowmana. „Vždy se nějak dostal až k naší stodole, dával prostě najevo, že nechce být prodán.“ 
 
Snowman se definitivně vrátil „do rodiny“. Když se Harry dozvěděl od kupce, jak vysokou ohradu musel bělouš překonat na cestě k němu, nevěřil tomu. Snowman se totiž nikdy jako skokan nejevil. Tato zkušenost ho však přiměla zkusit s ním parkurový trénink.
 

Americký šampion

 
Ukázalo se, že Snowman nízké překážky nerespektuje, zato jakmile ho Harry navedl na skoky s výškou na úrovni těžkých soutěží, bělouš je přeletěl s lehkostí. Pouhé dva roky potom, co slezl z jatečního vozu, dokázal valach vítězit v Grand Prix. Získal Trojkorunu roku 1958, vyhrál tituly The American Horse Shows Association Horse of the Year, Professional Horseman's Association Champion a Champion of Madison Square Garden's Diamond Jubilee. Za pět let trvající kariéru si zapsal na tři sta vítězství.
 
„Pamatuji si, že se diváci smáli, když nás poprvé viděli v takové soutěži,“ popisoval Harry. Jenže jakmile se ukázalo, že Snowman by dokázal přeskočit cokoliv, dokonce i koně, proti nimž závodil, stal se miláčkem publika i televizních kamer.
 
Psaly o něm americké deníky, vystupoval v nejpopulárnějších televizních show. Jeho příběh, stejně jako příběh Harryho, který přišel do Ameriky s pár dolary, se staly senzací. 
 
Snowman skončil se sportem v roce 1962 a dožil do své smrti v roce 1974 na Harryho farmě. Už nikdy se ho nepokusil prodat. I když nabízené částky byly obrovské. „Copak bych mohl prodat člena rodiny?“ říkával. V roce 1992 byl Snowman uveden do americké parkurové síně slávy. 
 
Zdroj: CNN Sport, Wikipedia, Horse stars hall of fame, The Guardian
 
Foto: Budd Studio