Není běžné, aby vrcholnou akci celosvětového významu vyhrál amatér, tedy jezdec, který se živí ve zcela odlišném oboru. V roce 2008 takový sportovec ovládl olympijskou soutěž ve všestrannosti. Šampionem se při hrách v Hong Kongu stal Němec Hinrich Romeike, který pracuje na plný úvazek jako zubař v Rendsburgu.

 

Hinrich Romeike se narodil v roce 1963 v Hamburku. Jako syn a vnuk zubaře nikdy neuvažoval o tom, že by se živil něčím jiným. „Jezdecký sport je pro mě to nejlepší hobby. Nikdy bych ho nechtěl dělat profesionálně. Pokud jste profesionál, pořád musíte nějak kooperovat s majiteli, já ale chci být nezávislý. Takto jsem majitelem svého vlastního koně, nikoho se nemusím na nic ptát,“ řekl v jednom z rozhovorů Hinrich, který má spolu s manželkou Sussane stáj a nevelký chov holštýnských koní.

 

 

V roce 1994 se narodil Marius. Holštýnský bělouš pochází z chovu Hanse-Wernera Ritterse, u něhož se narodila také zlatá olympijská klisna Ludgera Beerbauma Classic Touch. A právě setkání Hinricha a Maria stálo na začátku příběhu, který je opravdu nevšední. 

 

Hinrich bělouše poprvé viděl při chovatelské akci holštýnského svazu a kůň se mu moc líbil. „Ohromil mě jeho cval. Pohyboval se jako král,“ vzpomínal Hinrich, který se znal se synem Mariova chovatele Jensem a šel se ho zeptat na cenu. „Bylo to hrozně moc peněz, to jsem si nemohl dovolit. Bylo to začátkem dubna a já mám 26. května narozeniny. Řekl jsem Jensovi, že pokud Maria do té doby neprodá, přijdu se na něj svézt. Že to bude takový dárek.“ To také v den svých narozenin udělal, svezl se na něm. Poté ale bělouše pustil z hlavy.

 

 

„Až další zimu jsem se dozvěděl, že Marius byl prodán, ale vrátil se zpět, protože z něj nový majitel dvakrát spadl,“ popisoval Hinrich. Valacha si vzal na dva týdny na zkoušku. A už po pár dnech se rozhodl, že si ho nechá, ať to stojí, co to stojí. „Vypadal jako plnokrevník s velkou hlavou. Ale jeho povaha byla skvělá. Byl hrozně pozorný, vždy dělal všechno se zájmem,“ vzpomínal Hinrich.

 

 

Jezdec sice ze svého nového parťáka také párkrát spadl, ale věděl, co v něm je, a rozhodl se začít pořádně pracovat. Trénoval s bronzovým skokanem z olympiády v Soulu Karstenem Huckem a renomovaným drezurním trenérem Georgem Otto Heyserem. Neměl ty nejvyšší cíle, rozhodně neměl ambice stát se olympijským medailistou. Jeho tajným snem byla známá soutěž Badminton Horse Trials. 

 

Výkonnost tandemu šla rychle nahoru. První mezinárodní závody CCI2* absolvovali v roce 2002 v Bialem Boru, a hned z toho bylo solidní třetí místo. Dvojice pak záhy postoupila na úroveň tří hvězd, což jsou v dnešním měřítku čtyři hvězdy, a v další sezoně absolvovala mistrovství Evropy v Punchestownu, kde dojela patnáctá. O rok později se Hinrich s Mariem dostali do olympijské nominace Německa pro hry v Aténách. Předvedli tam výborný výkon a obsadili pátou příčku v individuálním pořadí. 

 

V následující sezoně byli součástí bronzového týmu na evropském šampionátu v Blenheimu a pak přišel první velký triumf. Německo získalo zlato na Světových jezdeckých hrách 2006 doma v Cáchách. Hinrich s běloušem byl u toho. Původně velký sen, účast v Badmintonu, už ve světle jejich výsledků nepůsobil nijak nedosažitelně. Pro Němce byl start v Mekce všestrannosti v roce 2007 stejně obrovskou událostí. „Pro parkurové jezdce jsou největší metou Cáchy, pro jezdce všestrannosti totéž znamená Badminton,“ nechal se slyšet. Těžkou soutěž dokončil na šestém místě. Velmi dobře rozjeté měl i seniorské klání na mistrovství Evropy v téže sezoně v Pratoni del Vivaro, po krosu ale kvůli zranění valacha odstoupil. 

 

 

V roce 2008 dokázal německý reprezentant něco, co nemá v olympijském jezdectví jednadvacátého století obdoby. Hinrich odcestoval s Mariem na hry do Číny. Společně s kolegy vybojoval zlato v hodnocení družstev, a sám byl tím, kdo německé sestavě nejvíc prospěl. Vyhrál totiž individuální soutěž. Zubař, jenž nikdy před koupí Maria nezávodil na mezinárodní úrovni, zapsal zlatý olympijský double. Pro dokreslení dodejme, že stříbro v individuálním klání získala členka americké sportovní síně slávy Gina Miles a bronz vybojovala Britka Kristina Cook. Ta je držitelkou pěti zlatých evropských medailí a dvakrát byla součástí družstva, které ovládlo Světové jezdecké hry. 

 

Od té doby absolvovala dvojice Hinrich Romeike - Marius už jen tři soutěže, vždy jednu za rok, aby po skončení sezony 2011 odešel valach do koňského důchodu. Ve svých sedmadvaceti letech žije u svého jezdce a majitele. Hinrich se už nikdy s jiným koněm ve vrcholovém sportu nepohyboval.

 

Zdroj: FEI, Wikipedie, Horse and Hound, Horsetalk.co.nz

 

Foto: Richard Mulligan / FEI