reklama 11D

Stuchlík: Za maturitu jsem si přál svářečku, Ježíšek pak přinesl pilu

 27.01.2021 11:30 | AUTOR: Pavlína Záhorová

ikonka

Pokud potkáte čerstvého třicátníka Jakuba Stuchlíka poprvé, nehádali byste mu ani jeho skutečný věk, natož desetiletou podnikatelskou historii. Celý jeho podnik vznikl původně jako přivýdělek ke studiu, o to zajímavější je si poslechnout celý příběh.

reklama 12D

Jakub Stuchlík odmalička trávil spoustu času s dědou v dílně, a tak nebylo překvapením, když začal ve dvaceti pro své známé vyrábět parkurové překážky. V současnosti se věnuje výrobě překážek, boxů a jezdeckých staveb naplno a výjimkou nejsou ani zahraniční zakázky.
 
Jak dlouho se zabýváte výrobou překážek, boxů a vůbec staveb pro chov koní a jezdectví?
 
Překážky jsem začal tak po různu po známých vyrábět okolo roku 2010, ale naplno se tomu věnuji od září 2012, kdy jsem spustil  webové stránky. Tehdy ještě při vysoké škole jako přivýdělek.
 
Máte k tomuto oboru po řemeslné stránce blízko?
 
Můj děda měl jako hobby truhlařinu a už odmala jsem u něj neustále stál v dílně a koukal, jak soustruží svícny, hobluje prkýnka a strašně mě to bavilo. Neustále jsem ho o víkendech otravoval, ať jdeme už do dílny. Tam jsem se naučil práci se dřevem. K práci s kovy jsem měl zase relativně blízko od mého taťky, který byl leteckým mechanikem, klempířem. Co jsem se nenaučil u otce, tak mě naučili na praxích ve škole, tedy svařování, broušení a podobně.
 
O jakou se jednalo školu?
 
Byla to střední průmyslovka na Praze 10. Studoval jsem tam CNC obrábění, což využívám dodnes i u překážek a boxů, koupil jsem před léty CNC laser, který mi obrovsky usnadňuje práci.
 

"Odmala jsem neustále stál s dědou v dílně a koukal, jak soustruží svícny, hobluje prkýnka a strašně mě to bavilo."

 

Co přesně je CNC laser?
 
Je to stroj, který optickým paprskem vyřezává různé tvary do různých materiálů. Řídí ho počítač, kterému zadám, co chci vyřezávat. Do oceli vyřezávám, zámečky eurolišt, kam se zavěšují háky, do dřevěných desek zase různé tvary parkurových překážek.
 
Proč jste vlastně začal vyrábět zrovna záležitosti kolem koní a jezdectví? Pokud vím, nepocházíte z jezdecké rodiny.
 
Rodiče mého kamaráda ze školy koupili statek nedaleko Benešova, když mi bylo sedmnáct, a já jim tam jezdil pomáhat dávat to dohromady. Tím jsem se dostal ke koním a už jsem u toho zůstal.
 
Vy sám jezdíte?
 
Já moc nejezdím. Když je nějaká možnost jít do přírody na vyjížďku, tak neodmítnu, ale jsem pracovně tak vytížený, že bych vlastního koně nezvládal časově. Sportovní ambice nemám, na parkury se rozhodně raději dívám.
 
Dnes už se výrobě překážek věnujete naplno. Před pár lety jsme se spolu sešli v malém domku u Prahy a všude kolem byla hromada bidel a stojanů. Měl jste tehdy v plánu se někam přesunout. Podařilo se?
 
Jasně, posouváme se dál. V roce 2019 jsem koupil obrovské prostory, dílnu o rozloze 1300 metrů čtverečních, kde dokončuji postupně úpravy, abychom tam mohli naplno rozjet výrobu. Řeším i další projekt, kterým bych chtěl trochu diverzifikovat výrobu, ať nejsem odkázán jenom na překážky a boxy.
 

"Kamarád mi vytvořil webové stránky, a já čekal, že budu hned zavalený zakázkami, ale nedělo se nic."

 

To je velký posun vzhledem k tomu, že jste začínal doma v garáži na koleni. Jak jste zvládal úplné začátky?
 
Za maturitu jsem si od rodičů přál svářečku, poté mi k Vánocům Ježíšek přinesl úplně obyčejnou, nejlevnější pásovou pilu na řezání železa, a s tím jsem začínal. Co se týkalo dřeva, to jsem vyráběl na vyloženě hobby strojích po dědovi. Kamarád mi pak vytvořil webové stránky, a já čekal, že budu hned zavalený zakázkami, ale nedělo se nic. První objednávka přišla asi po třech týdnech. Byla to objednávka asi za tři tisíce a dodával jsem ji měsíc, protože na skladě jsem neměl vůbec nic. Bariéry jsem kupoval a neměl jsem peníze na to, abych jich koupil rovnou více. S každou zakázkou jsem pro ně jezdil 150 kilometrů. Teď, když se za tím zpětně ohlížím, přijde mi to vtipné. Dnes mám tři svářečky, všechny třikrát silnější než ta první za maturitu, pásovou pilu mám taky třikrát větší a v loňském roce jsem koupil obrovskou frézu na dřevěnou kulatinu, takže bariéry si již také vyrábíme samy z celých stromů.
 
Dodáváte pouze v rámci České republiky, nebo už postupně expandujete i do zahraničí? Jak velké zakázky zajišťujete?
 
Rozhodně je pro mě Česká republika hlavním trhem, ale dělám i celkem dost na Slovensko a mám obchodní partnery ve Švýcarsku, kam dodám ročně přibližně jeden kamion překážek a občas nějaké boxy. Co se týče velikosti zakázek, nemám žádný limit. Někdy prodám dvě lišty a dva háky, jindy zase osmitunovou kruhovou zastřešenou jízdárnu.
 
A to všechno jen vlastníma rukama? Žádný outsourcing?
 
Jasně, že takto velká stavba se nedá vyrobit v jednom, najímám si dva až tři pomocníky, kteří mi pomáhají, ale třeba veškeré svařování dělám sám, protože na to mám jen já potřebné zkoušky.
 

"Bariéry jsem na začátku kupoval a neměl peníze na to, abych jich vzal rovnou víc najednou. S každou zakázkou jsem pro ně jezdil 150 kilometrů."

 

Co se týká postupu a výsledného produktu - okoukával jste systém u ostatních výrobců? Prošel jste nějakým vývojem a zařadil vlastní zlepšováky?
 
Vždy se musí vycházet z nějaké inspirace, ale snažím se jít proti proudu. Ostatní výrobci často někde něco okoukají a vymýšlí, jak to udělat levněji, rychleji a s co nejvyšším ziskem. Když někde něco okoukávám, tak se snažím vymyslet, jak by to šlo vyrobit lépe a funkčněji. Rozhodně se inspiruji raději u německých výrobců, než na východě. Samozřejmě všechno má svůj vývoj, navíc vše chci mít podle pravidel a norem, takže zmiňovaná kruhová jízdárna je navržena statikem, aby byla opravdu bezpečná. Se statikem jsem měl několik schůzek, jak má jízdárna vypadat, poté navrhl konstrukční řešení, já vymyslel postup a realizoval výrobu.
 
To zní skvěle, vypadá to, že jste do toho opravdu zapálený. Ještě pořád vás to baví?
 
Rozhodně! Jsou sice dny, kdy se na mě valí hrozně moc věcí, totálně nestíhám, z dílny vylézám dost pozdě v noci, nestíhám vyřizovat telefony a bylo pár chvil, kdy jsem se na to chtěl vykašlat. Ale pak zase přijde chvíle, kdy je dílo dokončeno, vypadá to fakt pěkně, zákazník má radost a to mě obrovsky naplňuje.
 
Foto archiv Jakuba Stuchlíka


K odběru se přihlašte ZDE!

 

Nový Jezdecký zpravodaj vychází každý pátek a je zcela zdarma. Přímo do vašeho e-mailu vám jednou týdně doručíme to nejzajímavější z našich webů - zpravodajství napříč disciplínami, rozhovory, podcasty i videa. Už nikdy vám nic podstatného z našeho servisu neunikne!

 

Novinky z jezdectví a dostihů můžete sledovat i protřednictvím našich specializovaných skupin na Facebooku! Spravujeme pro vás:
 

Máme rádi parkury Jezdci.cz

Máme rádi dostihy Jezdci.cz

Máme rádi drezuru Jezdci.cz

Máme rádi vozatajství Jezdci.cz

Máme rádi všestrannost Jezdci.cz

Máme rádi reining a western Jezdci.cz

Máme rádi voltiž Jezdci.cz

Máme rádi vytrvalost Jezdci.cz

Máme rádi pony sport Jezdci.cz


reklama 13B




Diskuze

Přidávat příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

NEPŘEHLÉDNĚTE