Andre Thieme se v září 2021 stal mistrem Evropy. Při pohledu do kariéry šestačtyřicetiletého německého reprezentanta je zřejmé, že klisna, která mu k titulu pomohla, je jeho životním koněm. DSP Chakaria vystřelila jezdce, který byl v posledních letech tak trochu ve stínu slavnějších krajanů, mezi světovou elitu.

 

Ryzka DSP Chakaria se narodila v roce 2010 u německého chovatele Martina Jürgense, a jak její jméno napovídá, je příslušnicí plemenné knihy Deutsches Sportpferd. Jejím otcem je Chap I a dědečkem ze strany matky je Askari.

 

Rodina německého jezdce vlastní klisnu od jejích osmi let, a on sám říká, že jejím příchodem do stáje začala teprve vysněná kariéra. „To, že jsme se našli, bylo neskutečné štěstí. Jel jsem na malé lokální závody v Německu. Chakaria tam šla svou první stočtyřicítku v životě. Byla bezchybná a líbila se mi už na opracovišti. Šel jsem za jejím jezdcem a řekl jsem mu, že na té klisně je něco speciálního,“ vzpomíná Andre a dodává, že poprvé v životě udělal rychlé rozhodnutí a už druhý den ji jel zkusit, aby ji hned koupil.

 

„Na začátku to s ní bylo opravdu hrozně těžké. Je strašně citlivá. Na druhou stranu jsme ale věděli, že je pozorná, je v ní bojovnost a má nezdolnou energii,“ popisuje Andre klisnu. První společné mezinárodní závody absolvoval s Chakariou koncem roku 2018 a prozatím s ní nemá zapsáno zdaleka tolik startů, co jiné dvojice závodící v německé národní reprezentaci.

 

 

V reprezentačním týmu se poprvé objevili při Poháru národů v roce 2020. Tedy teprve rok před olympijskými hrami v Tokiu. Bylo to v Praze, a na chuchelském závodišti se tehdy představil německý B-kádr. André dovezl po jedné chybě v každém kole, a družstvo skončilo čtvrté.

 

Na jaře roku 2021 předváděl s Chakariou výkony, které ho postupně posunuly do hlavní německé sestavy. Jezdec měl přitom zařazení do družstva pro šampionáty FEI na dosah už s hnědkou Contangou, jíž po něm sedlali Athina Onassis a Alberto Zorzi, ale až s Chakariou mu to vyšlo.

 

 

V březnu obsadil druhé místo v Grand Prix při CSIO4* ve Wellingtonu. Dvě kola na překážkách do 160 centimetrů překonal bez chyb. Dvoukolovou Velkou cenu zajel bez trestných bodů i při CSI2* Redefin v květnu. A začátkem června nastoupil do Poháru národů při CSIO5* v St. Gallen. S výkonem 0+4 trestné body patřil k nejlepším jezdcům ve startovním poli. O dva týdny později byl součástí vítězného družstva při Nations Cupu v Sopotech. Při poslední prověrce před odletem na olympijské hry do Tokia předvedl dvě čisté jízdy.

 

V Japonsku se však ukázalo, že na extrémně náročné olympijské parkury nemá klisna dostatek zkušeností. V kvalifikaci jednotlivců chybovala dvojice jednou, a skončila, stejně jako třeba Aleš Opatrný s Forewerem, těsně za polem jezdců postupujícím do finále.

 

V týmové kvalifikaci dovezli pouze jeden trestný bod a ve finále pak shodili dvě překážky. Pro německou ekipu Tokio úspěšné nebylo, družstvo obsadilo až devátou příčku. Vystoupení Adreho s Chakariou ale rozhodně nebylo zklamáním. „Bylo mi jasné, že je dost nezralá. Když jsem ale viděl nominaci, řekl jsem si „páni, tohle je šance“, a i když to byl risk, tak nelituji, že jsme tam byli,“ říká Andre.

 

 

Měsíc po olympijských hrách se dvojice dostala do nominace na mistrovství Evropy. To se konalo v Reisenbecku a Němci si před domácím publikem spravili chuť po návratu z Tokia. 

Družstvo ve složení David Will, Christian Kukuk, Markus Ehning a Andre Thieme po boji, kdy mělo na dosah zlato, obsadilo druhé místo.

 

Andre s Chakariou si na konci náročného individuálního programu dojeli pro vítězství. Po zahajovacím skákání figurovali až na sedmnácté příčce, ale další starty už jim vycházely skvěle a postupně se prokousávali na vrchol. Už před finále měl Andre dobrý pocit. „Když jsem si na ní ráno sedl, byla plná energie a úplně čerstvá. Říkal jsem si, že to je dobré znamení,“ popisuje jezdec, který má ke svému koni obzvlášť silné pouto. 

 

„Miluji jí asi stejně, jako miluji svou manželku,“ vtipkoval v jednom z rozhovorů. „Po mistrovství mi za ni nabízeli úplně bláznivé částky, které by nám naprosto změnily život. Já jí ale mám opravdu příliš rád na to, abych jí prodal,“ dodává.

 

Zdroj: FEI, Wikipedia, World of Show Jumping, Horse and Hound

 

Foto: Christophe Taniere / FEI