V pátek 10. prosince se v rámci programu mítinku CHI v Ženevě rozloučil s diváky a fanoušky jeden z nejvýraznějších koní posledních let. Klisna Fine Lady 5, která pomohla kanadskému parkurovému reprezentantovi Ericovi Lamazovi k olympijské medaili.
Hanoverská hnědka se narodila v roce 2003 u německého chovatele Wilhelma Leymanna. Jejím otcem je Forsyth, takže dědem je For Pleasure. Matka Dorina je po Drosselklang II.
V jejích pěti letech ji získal Němec Andre Steude a jezdil ji čtyři roky. Zažil s ní náročné začátky. Manželka jezdce a ošetřovatelka v jedné osobě Claudia Lobe na to před časem vzpomínala takto: „Utíkala a uskakovala od všeho, co neznala. Rozrušili ji ostatní koně nebo třeba i ptáci. Byla pořád ve střehu. Nesnášela hlasité zvuky, vadil jí i potlesk, hodně věcí jí vyděsilo. A to pak děsilo mě.“
Na druhou stranu to však byla velmi talentovaná a opatrná klisna, která předváděla zpravidla čisté parkury, a to už od mladého věku. „Vždy na ní bylo něco výjimečného, má krásné oči, krásné tělo. Věděli jsme, že je výborná, ale že to dotáhne tak daleko, to nás nenapadlo,“ popisovala Claudia Lobe.
Cesta pod pět kruhů
V roce 2013 začal s Fine Lady závodit jiný německý reprezentant, Holger Wulschner. Objevoval se převážně na akcích tří až čtyřhvězdové úrovně, občas nastoupil i do soutěží na CSI5*, třeba při Global Champions. Dalo by se říct, že pod ním klisna zase o něco vyrostla. Na špičku se ale dostala až pod rukama Kanaďana Erica Lamaze. Do jeho stáje přišla v roce 2014 a prakticky hned se zapojila do reprezentačních povinností.
Dvojice dokázala vyhrát řadu prestižních soutěží třeba v Cáchách, La Baule, Barceloně, Antverpách, Mexico City, Spruce Meadows nebo Torontu. V sezoně 2015 dojel Eric s Fine Lady třetí v Rolex IJRC Top Ten Final v Ženevě. O rok později tuto významnou trofej, na níž může dosáhnout jen jezdec umístěný v nejlepší desítce světa, s Fine Lady vybojoval.
To už měli za sebou největší úspěch společné kariéry – individuální bronz na olympijských hrách v Riu de Janeiru. Olympijskou soutěž měli rozjetou na vítězství, ve finále prošli do rozeskakování, do něhož nastupovali jako poslední.
V čele byl v tom okamžiku Nick Skelton s Big Starem s nulou a časem 42,82 sekundy. Eric jel o všechno a už se zdálo, že si zopakuje euforii z roku 2008, kdy trumfoval v Číně s Hicksteadem. Jenže přišla chyba na předposlední překážce. Dosažený čas by na zlato stačil, ale se čtyřmi trestnými body z toho bylo třetí místo za bezchybnými Nickem Skeltonem a Pederem Fredricsonem.
Královna stáje
Fine Lady vystřídala za život několik ošetřovatelů. Všichni se shodují na jednom. Nesnáší hluk, hlasitý potlesk ani hudbu. Ovšem je tu jedna výjimka. „Když vyšlo nové album Adele, všichni ve stáji jsme ho jako její velcí fanoušci pouštěli stále dokola. A to dost nahlas. A Fine Lady to vůbec nevadilo,“ směje se současná ošetřovatelka hnědky Bo Vaanholt, která jinak dává za pravdu svým předchůdcům. „Vadí jí rádio, vadí jí basy, dokonce i déšť, když je silný a bubnuje do střechy stáje, ji znepokojuje,“ popisuje.
Dodává, že je dost vybíravá v jídle. „Když ji pasu, nechám se jen vláčet, protože pořád hledá, kde ukousnout tu nejchutnější trávu. Miluje mrkev a banány, tím jí uděláme radost kdykoliv během dne,“ líčí Bo Vaanholt a pokračuje. „Madam nemá zájem získávat přátelé mezi koňmi. Ani s lidmi se nemazlí. Když má chuť přijde si pro pohlazení, ale za chvílí odkráčí s výrazem to už stačilo.“
„Je to velká osobnost, ale zároveň pořád trošku naštvaná,“ vzpomíná Martina Natali, která byla s Ericem jako groom v Riu. „Miluje cestování, takže v tom je to s ní snadné. Není to s ní naopak lehké na opracovišti, speciálně v menších prostorách to měl Eric opravdu těžké, protože je vystrašená z ostatních koní. Jakmile ale vejde do kolbiště, zná přesně svojí úlohu,“ říká Natali.
Emotivní loučení
Fine Lady je po Hicksteadovi dalším svěřencem, s nímž měl Eric silné pouto. Když se klisna v Ženevě, kde během kariéry tolik zářila, loučila se sportem, neudržel slzy.
Snad je pro něj konec této etapy o to emotivnější, že posledních několik let bojuje s nádorem na mozku, a kvůli obavám o zdraví vzdal svou účast na olympijských hrách v Tokiu. V době pandemie covidu-19 nechtěl riskovat. Bez přehánění můžeme říct, že pokud by tam tato dvojice odjela, mohly stupně vítězů možná vypadat jinak.
Zdroj: FEI, World Of Show Jumping, The Chronicle Of The Horse
Foto: Stefano Grasso / LGCT
