Na první pohled to byl jen rámcový dostih, ale pro Tomáše Lukáška měla sobotní míle pro tříleté arabské klisny při Qatar Oaks zvláštní rozměr. V sedle klisny Alf Lyly z tréninku Juliana Colina Smarta triumfoval lehce o 2 1/2 délky a připsal si své 100. vítězství na katarské půdě.
"Je to krásný milník. Nějakou chvíli jsem čekal, kdy se ta stovka podaří, ale celkově musím říct, že zatím prožívám úspěšnou sezonu. Letos nemám jediný mítink bez vítězství, což je skvělé," pochvaluje si Lukášek..
V rámci své páté zimy v Dauhá dosud nasbíral 13 vítězství a v průběžném pořadí jezdeckého šampionátu počítaného podle dotačního zisku mu patří šesté místo. "Zatím největší radost jsem měl z dalšího klasického vítězství ve zdejší Velké jarní ceně pro arabské koně. Tady arabové převažují a aktuálně působím ve stáji, která se zaměřuje více méně jen na ně, takže to byla velká věc," vysvětluje.
Minulý víkend se v Kataru běžela Derby a Oaks anglických plnokrevníků, domácích odchovanců i arabů. Český žokej zaznamenal největší úspěch hned v sobotu, když dovedl klisnu Challenge De Ghazal k druhému místu v arabském Oaks.
"To se moc nečekalo, klisna šla v poslední době s formou dolů. Naštěstí se v pravý moment opět chytila, doběhla druhá za top favoritkou a porazila několik špičkových soupeřek," komentuje to Lukášek.
Jisté zklamání naopak přišlo v nedělním derby arabských koní, kde s klasickou vítězkou Mon’nií dosáhl jen na čtvrté místo. "Byli jsme spolufavoriti, dostih byl povedený a myslím, že jsem neudělal nic špatně. Klisna si prostě vybrala horší den. Sezona ale dál pokračuje a není proč věšet hlavu. Ve stáji zatím vládne relativní spokojenost."
Smůlu si Tomáš Lukášek vybral v největším dostihu celého víkendu Qatar Derby. "Kůň se na mě převrátil ve startovacích boxech, takže jsem derby ani nejel. Mám naštípnutý prst na noze, nicméně jezdit se s tím dá," ujišťuje.
Po úspěšné české sezoně a slibně rozjeté katarské zimě má Lukášek veškeré důvody ke spokojenosti. Kromě jednoho - těsně před Vánocemi stále čeká na to, kdy za ním bude moci přijet rodina.
“Je to pro mě kvůli situaci s Covidem letos psychicky daleko náročnější, než byly poslední roky. Už přes tři týdny se sem snažím dostat svou rodinu a hranice jsou pořád zavřené. Není skoro dne, kdy bych netelefonoval na imigrační oddělení a nehledal nějaké řešení. Zatím to bohužel vypadá, že budeme muset strávit Vánoce zvlášť. Jsem z toho dost smutný, každou zimu obětujeme dostihům hodně a tohle si hlavně manželka a děti nezaslouží,” posteskne si.
Nadále však doufá ve šťastný konec. Jestli je v těchto dnech v Kataru někdo, kdo by si zasloužil malý vánoční zázrak, je to určitě žokej Tomáš Lukášek...
Ilustrační foto: Marcela Kozová