První sady olympijských medailí jsou rozdány. V pondělí 29. července vyvrcholila v Paříži soutěž všestrannosti, která přinesla vedle očekávatelných výsledků i jedno překvapení.
V soutěži týmů se hned po drezuře ujali vedení jezdci Velké Británie a nepustili ho až do konce. Podařilo se jim tak obhájit zlato z minulých her v Tokiu. Britové předem platili za favority, při pohledu do světového žebříčku a výsledků z šampionátů v posledních třech letech by jen málokdo tipoval neúspěch.
Vítězství přispěla svým výkonem hlavně Laura Collett s Londonem 52, jež zajela drezuru v novém olympijském rekordu. Dalším členem týmu byl Tom McEwen, který byl s Laurou Collett už ve zlaté sestavě v Tokiu. Tentokrát sedlal JL Dublina. V drezuře nijak nezářil, ale triumfu ostrovanů pomohl čistým krosem i parkurem. Poslední členkou byla loňská mistryně Evropy Rosalind Canter v sedle Lordships Graffala. Britové celkem nasbírali 91,30 trestného bodu.
Druhé místo obsadili s odstupem více než dvanácti trestných bodů Francouzi, kteří si tak o jednu příčku polepšili oproti minulé olympiádě. Jejich umístění také nebylo žádným velkým překvapením, Francie patří stabilně k silným evropským zemím, co se všestrannosti týká. Nejlépe vyšla účast Stephanovi Landoisovi na koni Chaman Dumontceau, s nevelkým bodovým rozdílem dojel Karim Florent Laghouag, olympijský medailista z Ria de Janeira. Sedlal valacha Tritona Fontaine. Trojici doplnil Nicolas Touzaint na Diabolovi Menthe.
Zatímco pro jindy silné země, jako je Austrálie, USA nebo Německo, byly týmové výsledky zklamáním, historický úspěch slaví Japonci. Po dlouhých dvaadevadesáti letech mají medaili v jezdeckých soutěžích na olympiádě. V roce 1932 vyhrál individuální parkurovou soutěž Takeichi Nishi. Po téměř století získali Japonci bronz v týmovém hodnocení ve všestrannosti.
V případě jejich družstva se na výsledku 115,80 trestného bodu podíleli čtyři jezdci. Pro parkur totiž povolali náhradníka, což je dle pravidel možné ze zdravotních nebo veterinárních důvodů, ale výměna přináší penalizaci 20 trestných bodů.
Kompletní soutěž dokončil Kazuma Tomoto na koni Vinci de la Vigne, a to s bezchybným krosem i parkurem. Všechny tři disciplíny jel i Yoshiaki Oiwa na valachovi MGT Grafton Street, jeho výsledek přispěl týmovému úspěchu nejvíc. Drezura a terénní zkouška se Japonsku počítala z výsledku dvojice Ryuzo Kitajima a Cekatinka, parkur jel Toshiyuki Tanaka na Jeffersonovi.
Ze soutěže družstev postoupilo pětadvacet nejlepších dvojic do individuálního finále, jely tedy podruhé parkur. Těsné vedení v něm nakonec dokázal udržet Michael Jung s Chipmunkem, který jako lídr přicházel do kolbiště poslední. Na kontě měl 21,80 trestného bodu. V tom okamžiku byl v průběžném vedení Australan Christopher Burton se Shadow Manem, který za sebe odsunul Britku Lauru Collett, s níž se od začátku soutěže Jung přetahoval o vedení.
Burton měl 22,40 trestného bodu, takže německý jezdec nesměl na překážkách chybovat. Jung ve finálové jízdě ovšem ukázal, že parkur je jeho silnou stránkou a dovezl nulu. Získal tak třetí individuální olympijské zlato. Poprvé triumfoval v Londýně v roce 2012 a pak o čtyři roky později v Riu. Následovalo několik méně výrazných sezon, především ty poslední čtyři, ale to přerušila Paříž. Německo má po zklamání z týmového klání alespoň nejcennější kov ze soutěže jednotlivců.
Také Burtonovo stříbro je náplastí na výsledek australského družstva, které bylo před třemi lety v Tokiu druhé a v Paříži skončilo hluboko v poli poražených. Doplňme, že bronz získala Laura Collett s Londonem 52.
Česká republiky měla ve všestrannosti Miloslava Příhodu a Miroslava Trundu. Dokončil pouze druhý jmenovaný jezdec v sedle klisny Shutterflyke, a to na padesátém místě. Miloslav Příhoda byl s Ferreolem zastaven v krosu.
