Německý reprezentant Michael Jung patří ke světové elitě. Má na svém kontě zlatou medaili z olympiády v Londýně v roce 2012 a další získal o čtyři roky později v Riu. Tento jezdec bravurně zvládá vypjaté situace a s ledovým klidem startuje v těch nejtěžších soutěžích. Pojďme se podívat na šest tipů od toho jezdce, které nám pomohou posunout se v tréninku zase o něco dál.
Rozmanitost v tréninku
Pro jezdce všestrannosti je tento bod velmi jednoduchý. Jezdec musí se svým koněm trénovat tři rozdílné disciplíny, a tak se k monotónní práci uchýlí jen výjimečně. U parkurových a drezurních koní je to mnohem častější.
Podle Junga by měl každý kůň dělat různé druhy práce. „Skoková gymnastika pomáhá koním na obou stranách, tedy jak těm skokovým, tak militaristům. Stejně tak cválání z kopce a do kopce pro získání rovnováhy a kondice děláme i se skokovými koňmi, nikoliv pouze s těmi závodícími ve všestrannosti,“ prozrazuje Jung.
Skokoví koně by také neměli být ochuzeni o drezurní práci. Dobře provedené cviky jako dovnitř plec nebo překrok velmi pomohou ke zlepšení prostupnosti a získání rovnováhy. A kavaletová cvičení jsou vhodná i pro drezurní koně. Podívejme se například na Ingrid Klimke, která skokovou gymnastiku a kavaletové řady zahrnuje do tréninku všech svých koní napříč věkem i zaměřením.
Pro jezdce je Jungovo doporučení obdobné. „Kdekoliv můžete, jezděte na různých koních na různých úrovních výcviku. Udělá to z vás lepšího a přizpůsobivějšího jezdce.“
Domácí příprava je klíčová
Jako u většiny sportů je i u jezdectví nejdůležitější domácí příprava a trénink. Proto je pochopitelné, že jako další bod Michael uvádí právě to. Říká, že závody a soutěže jsou ve skutečnosti pouze výsledky práce odvedené doma. „Jak se říká, medaile se nevyhrávají v den soutěže, ale ve dnech, měsících a letech tréninku doma před závody.“
Každý má samozřejmě dobré a špatné dny a občas se něco nepovede. Michael ale věří, že když si doma dáte tu práci, v závodní aréně se to odrazí.
Posouvejte své hranice
Snažit se posouvat své limity samozřejmě neznamená přeskočit od parkurů 70 centimetrů vysokých na soutěže obtížnosti 120. Nejdůležitější je vždy bezpečnost a zdraví jezdce i koně by mělo být prioritou. Jung ale tvrdí, že naučit se vystoupit ze své komfortní zóny může v dlouhodobém horizontu dopomoci k růstu a rozvoji.
Michael také dodává, že „je třeba selhat, abychom se posunuli vpřed. Chyby jsou sice nevyhnutelné, jsou ale také příležitostí k dalšímu zlepšení. Naučíme-li se je využít k tomu, abychom se posunuli vpřed, můžeme se stát lepším jezdcem.“
K problémům se stavte čelem
U tohoto bodu je důležité si přiznat, že každý jezdec i kůň mají své silné a slabé stránky. A stejně, jako je tomu v jakémkoli jiném týmu, tak i u jezdectví vede efektivní řešení problémů k lepším výkonům a lepší komunikaci mezi členy.
Michael říká, že jezdci často vědí, že dělají správnou věc, ale nevytrvají a příliš brzy hledají jiné způsoby, jak se problému vyhnout. Navrhuje u daného problému zůstat a vyřešit ho. „To je totiž ten okamžik, kde získáte sebedůvěru – když problém řešíte, nikoliv když ho obcházíte.“
Buďte vytrvalí
Pokud se chcete stát špičkovým jezdcem, musíte být soustředění a odhodlaní. Každý sport je náročný, jezdectví má ale ještě jedno specifikum, a to potřebu spolupráce a harmonie s koňským jedincem v týmu. A nemůžete s ním mluvit.
Jung dává každému začínajícímu jezdci radu: „Jezdectví je těžké, takže potřebujete mít v hlavě dobrý a jasný plán, na který se můžete soustředit. Musíte vědět, co chcete. A mít dostatek disciplíny na to, toho dosáhnout. A co je nejdůležitější, nikdy to nesmíte vzdát.“
K tomu olympijský jezdec dodává: „Jo, a nebojte se spadnout.“ Sám Jung přiznává, že spadl tisíckrát a z každého nezdaru se poučil. Rozhodně je ale důležité dobré bezpečností vybavení, do kterého se vyplatí investovat.
Přijměte koňskou individualitu
Každý kůň je jiný, má vlastní osobnost, odlišné preference a zvláštnosti. Bez ohledu na disciplínu, na kterou je jezdec či kůň zaměřen, je důležité umět dobře pracovat s různými typy koní. Koneckonců cílem je z každého koně dostat to nejlepší.
Většina vrcholových jezdců často říká, že je důležité pamatovat na to, že každý kůň je individuální osobnost. Michael Jung souhlasí a dodává, že proto je potřeba s každým zacházet trochu jinak. To znamená, že každý kůň může potřebovat trochu jiný tréninkový režim, může vyžadovat jiný přístup k řešení problémů, musí se krmit jiným krmivem. Co funguje u jednoho koně, nemusí zafungovat u koně jiného.
Úkolem jezdce, trenéra, ošetřovatele je tedy zkusit přijít na to, co funguje u jedinečné osobnosti daného koně. Na konci dne přeci chcete pracovat se svými koňmi, ne proti nim.
Zdroj: Jezdci, FEI
Foto: Oliver Hardt / FEI
