V posledních dvou letech se Francouz Julien Epaillard drží na nejvyšších pozicích světového žebříčku Mezinárodní jezdecké federace FEI. Zimní část Světového poháru 2022/2023 oživil několika úžasnými výkony a letošní sezonu korunoval individuálním bronzem z mistrovství Evropy. Jeho hlavním cílem je olympiáda.
Je to až k nevíře, že tak výrazný jezdec prozatím nestartoval na olympijských hrách a loňská účast v Herningu byla jeho premiérou na světovém šampionátu. Přitom v červenci 2023 oslavil šestačtyřicáté narozeniny a svou kariéru začal jako teenager medailemi na mistrovství Evropy mladých jezdců.
„Za základy vděčím svým rodičům,“ popisuje Julien. „Provozovali velké jezdecké centrum, a tak jsem začal jezdit velmi brzy, asi jako tříletý. Mám ještě dva bratry a sestru, ale jen já jsem zůstal u jezdectví. Rodiče nás nikdy k ničemu netlačili, naopak podporovali nás v tom, co chceme my. Já jsem jezdit chtěl, tak mi všemožně pomáhali.“ Julien ukončil školu v šestnácti a začal rovnou připravovat koně pro různé majitele. „Už jsem tenkrát pár koní k dispozici měl.“
V devatenácti zaznamenal první velký mezinárodní triumf. Na mistrovství Evropy mladých jezdců v Klagenfurtu získal s hřebcem Si Tu Viens zlato v pořadí jednotlivců, a navíc byl součástí týmu, který skončil na druhém místě. Tou dobou už měl na kontě řadu úspěchů v mládežnických kategoriích na národní úrovni, jako třeba titul juniorského mistra a vicemistra Francie nebo národního mistra mezi mladými jezdci.
Muž ve stínu
V mezinárodní online databázi FEI má Julien za posledních patnáct let zapsáno bezmála čtyři tisíce startů. Ve francouzských barvách překonal řadu Pohárů národů, ale výběr do nejužší reprezentace mu dlouho unikal. Nikdy například nezávodil na Světových jezdeckých hrách. První mistrovství světa v kariéře zažil v Herningu v srpnu 2023. Loni ho také vůbec poprvé postavil šéftrenér francouzského týmu do finále Poháru národů.
Obrovská konkurence ve francouzském parkurovém prostředí zapříčinila i to, že kromě dvou mládežnických šampionátů v devadesátých letech, se poprvé až v šestačtyřiceti letech postavil na start mistrovství Evropy seniorů.
Julienovi v kariéře výrazně pomohl rok 2017. Tehdy se rozbíhala teprve druhá sezona týmové série Global Champions Legaue. „Přišel za mnou Oliver Sadran, že by rád měl družstvo v tomto seriálu, zda se k němu nechci přidat. A že je ochotný koupit přímo pro mě nějaké koně. Tak se ke mně dostali Queeletta a Virtuose Champeix. Byla to pro mě obrovská příležitost. Závodit stabilně na této úrovni je těžké, a se dvěma kvalitními koňmi jsem začal dělat i v pěti hvězdách dobré výsledky.“
Na výsluní
Vstup Juliena do Global Champions League a spolupráce s Oliverem Sadranem byla skutečně důležitým zlomem. Velký vliv na jeho raketový vzestup v posledních letech měl také chovatel Michel Hecart. Díky němu mohl sedlat klisnu Caracole de la Roque, s kterou vyhrál Světový pohár v Lyonu a v Madridu na podzim 2022, v létě před tím byli u vítězství v Poháru národů na CSIO5* v Knokke. Zvítězili také v Grand Prix při CSI4* Opglabbeek a prvenství v rámcových soutěžích má celou řadu.
„Michel je pro mě pravý koňař. Díky jeho chovu mám výborné koně a také s ním často konzultuji různé detaily v přípravě. Radíme se prakticky denně,“ chválí Julien Michela Hecarta.
Dalším výborným koněm, který pomáhá budovat Julienovu pozici ve světové špičce je valach Donatello d´Auge. S francouzským hnědákem mimo jiné získal kvalifikaci do Global Champions Super Grand Prix, kterou pojede v listopadu v O2 areně v Praze. Postoupil díky triumfu v Grand Prix v St. Tropez. Velké ceny v rámci série s ním letos ovládl hned dvě, radoval se také v červnu v Monaku.
Na jaře byli spolu druzí v Rolex Grand Prix při CSI5* v s´Hertogenbosch a v lednu vyhráli Světový pohár v Amsterdamu. Donatella má stále k dispozici, na rozdíl od Caracole, která byla začátkem roku 2023 prodána do USA. Ve stáji má však také další talent, ryzku Dubai du Cedre. Právě s ní získal individuální bronz na nedávném mistrovství Evropy v Miláně.
Koně na prvním místě
Julien říká, že koně jsou u něj vždy na prvním místě. „Nikdy jsem se nestaral o žebříček,“ tvrdí Francouz, který je aktuálně světovou dvojkou. „Snažím se naslouchat mým koním, když mám pocit, že jsou připraveni, jedu na velké závody. Jezdec může skočit jen to, co může skočit jeho kůň.“
Julienovi se přezdívá „létající Francouz“. Patří vždy k těm účastníkům rozeskakování, kteří jedou naplno. „Myslím, že rychlost je moje silná stránka. Ale zároveň je to moje největší slabina. Samozřejmě musím někdy jet pomalu, ale když myslím, že jde jet rychle, zkusím to. Občas to přeženu, a nevyjde to. Občas ale vyhraju,“ směje se jezdec.
Nedávné úspěchy francouzského reprezentanta na významných mítincích nejsou při pohledu do jeho kariéry a do žebříčku FEI žádným překvapením. Překvapující spíš je, že se Julien na výsluní dostal až po čtyřicátém roku věku. Jeho největším snem a cílem je olympiáda, která se příští rok koná na domácí půdě v Paříži. Pokud nepřijde zranění, jak na straně jezdce, tak na straně koní, dá se očekávat, že mu tento sen splní.
Velmi dobrý vztah má Julien s vedoucím francouzského skokového týmu Henkem Noorenem. „Henk mě hodně podporuje. Nesnaží se mě úplně předělat, jen mi dává rady. Mluvíme o drobnostech. Detail se může změnit ve velký obraz, to je moc důležité. Já vím, že on mi věří a na oplátku se snažím dělat vše, co je v mých silách.“
Zdroj: FEI, World of Showjumping, Stable Express
Foto: Leanjo de Koster, Arnd Bronkhorst, Nacho Olano / FEI
