Nizozemský reprezentant Bram Chardon patří k nejlepším vozatajům na světě. Ostatně dokázal to začátkem února, kdy podruhé v kariéře vyhrál finále Světového poháru. Vedle toho má několik medailí z mistrovství Evropy a světa.

 

Zatímco šampionáty se konají venku, Světový pohár se jezdí v hale. Špičkoví jezdci mají většinou pro halové soutěže, které mají svá specifika, jiné koně než pro ty venkovní. Koněm, který Brama Chardona provází už řadu let a nechyběl u žádného jeho úspěchu v hale, je bělouš Dreef Kapitany. Je to tak trochu „Kapitán“ Chardonova čtyřspřeží. 

 

Letos patnáctiletý valach je maďarského chovu a jeho otcem je Siglavy Capriola Favorit. Narodil se v Maďarsku a tam prošel také základním výcvikem. Nizozemec ho zapřahá už sedmým rokem, a to zásadně při halových mítincích.

 

 

První závody spolu absolvovali v prosinci 2017 v kvalifikaci World Cupu v Budapešti. Tehdy dojel Chardon čtvrtý, ale hned o týden později byl třetí v Ženevě a koncem roku pak vyhrál kvalifikaci v Mechelenu. První finále jeli v únoru 2018 v Bordeaux a bylo z toho čtvrté místo.

 

Výkony jezdce i jeho koní se ale skokově zlepšily a hned v další sezoně finálové klání vyhrál. Narušil tak suverénní vládu Australana Boyda Exella a stal se jeho největším soupeřem. Podruhé ho ve finále Světového poháru porazil letos v Bordeaux. Dreef Kapitany byl znovu u toho.

 

„On má opravdu příjemnou povahu, takže je radost s ním pracovat. Není superrychlý, ale perfektně reaguje na hlasové povely. Krok je vždy krok, zastavení je vždy zastavení. On je typický kůň do čtyřspřeží, nemá rád být vpředu a nemá rád být sám. Nechce být sám, nerad chodí sám třeba do mycího boxu na závodech. Je velmi společenský, takže se ho vždy snažím držet ve společnosti jiných koní“ říká o běloušovi Bram.

 

Ve čtyřspřeží ho zapřahá jako náručního koně, na pozici vzadu vpravo. Není rychlým vůdcem, ale je výborný na technické pasáže. „Je specialista na průjezdy překážkami. V těsném prostoru, kdy to je technické, je extrémně dobrý. Dobře si uvědomuje, kde jsou jednotlivé prvky překážky, vždy mi pomůže v ostrých obratech,“ popisuje jezdec. „Pokud se má něčemu vyhnout nebo uskočit, stačí ho oslovit jménem. On uhne a vyhne se, kde je třeba.“

 

 

Nizozemec si nemůže vynachválit povahu valacha. „Můžete jet plnou rychlostí a stačí mu říct „ho“, a on se zastaví, jako by se nic nedělo. Je to perfektní kůň na dekorování, nevadí mu hlasitá hudba ani hluk. Rozlišuje, kdy je soutěž. A když se nezávodí, úplně se zklidní a šetří síly. Do jízdy dává sto procent, jakmile překoná cílovou čáru, přejde do klidu a šetří energii. Není v napětí po celou dobu v aréně, což z něj dělá vynikajícího sportovního koně. Doufám, že s ním budu moct pár let ještě spolupracovat.“

 

 

 

Zdroj: FEI, Hoefnet