Ve věku 20 let uhynula dvojnásobná vítězka Velké pardubické Sixteen. Uzavřel se tak velký příběh jednoho z nejpopulárnějších dostihových koní v České republice. Informaci přinesla Česká televize v pořadu Branky Body Vteřiny s odvoláním na klisnina majitele, filmového producenta Jaroslava Boučka.
"Bílá královna" trávila v posledních osmi letech penzi na Brandejsově statku v pražském Suchdole, kde ji pravidelně navštěvovali nejen četní fanoušci a obdivovatelé, ale také žokej Josef Bartoš, který v posledních pěti letech klisniny kariéry nikoho jiného nepustil do jejího sedla.
"Já a Sixteen, to bylo vždycky spojení. Udělala mi jméno i u laiků, kteří dostihy nesledují. Jezdil jsem ji až do konce, cítil jsem k ní loajalitu a nechtěl jsem ji zradit. Kromě toho byla miláčkem mé ženy," řekl Bartoš v loňském rozhovoru pro Jezdci.cz.
Když na podzim 2012 Sixteen odcházela z tréninku, byla s více než 9 miliony korun na vyběhaných dotacích sedmým nejbohatším koněm české historie. Z 61 startů proměnila deset ve vítězství, zejména v mladších letech nasbírala i řadu mezinárodních úspěchů.
Vděčný Bouček nechal o klisně natočit filmový dokument v režii Jakuba Wagnera, v němž za klisnu mluvila herečka Tereza Ramba. V té době už bylo jasné, že Sixteen nebude mít hříbě a že ji čeká poklidný důchod. Stylizovaný snímek se při svém televizním uvedení dočkal mezi příznivci Sixteen rozporuplných reakcí, které svým způsobem svědčily o bělčině kultovním statusu.
Natěšení diváci si totiž přáli oslavu nezdolnosti dvojnásobné vítězky Velké pardubické a jejích dostihových úspěchů, nikoli umělecký snímek pohrávající si s motivem bývalé šampionky žíjcí v ústraní a trpící narkolepsií.
Při debutu zbořila kamennou zeď
Jaroslav Bouček koupil Sixteen jako hříbě na dražbě v Deauville. "Tehdy ještě nebyla bílá, spíš taková zlatavá a já jsem si vždycky přál mít bílého koně. Musím se ale přiznat, že mě přesvědčil až můj francouzský agent. Řekl mi, že mám před nosem pořádného dostihového koně a že bych ho měl koupit. Pak už jsem neváhal,” vzpomínal před lety.
Dcera dlouholetého napajedelského plemeníka Rainbows For Life a francouzské klisny Semanticy, kterou získal Zbyněk Pulec jako chovnou klisnu pro hřebčín Mimoň, debutovala jako dvouletá v tréninku Pavly Váňové.
Už v rovinových dostizích měla solidní výsledky, finišovala čtvrtá v klasickém Oaks a pátá v tehdejší "pardubické zimní královně". Jako čtyřletá debutovala ve steeplechase již jako svěřenkyně Josefa Váni. Památný přechod na překážky se odehrál ve francouzském Štrasburku. “Nějak se nešťastně uhodila o jednu překážku - kamennou zeď - a Francouzi to kvůli ní museli nechat celé zbourat. Váňa od té doby tvrdil, že tahle klisna vydrží všechno a má kočičí život. Byl to neuvěřitelně tvrdý kůň,” konstatoval Bouček.
V pěti letech vyhrála dva dostihy v Meranu (z toho jednou stylem "zadrženě daleko") a doběhla druhá v Ceně Vltavy, to už ji jezdil Josef Bartoš. Vyzkoušela si i zimní italské dostihy, klasické steeplechase v Pardubicích, Velké Chuchli, Mostě a cestovala dokonce do Světlé Hory, kde jako šestiletá prohrála se Sun Setem a Tanečnicí. Mezi krosařské hvězdy ji definitivně katapultovalo těsné vítězství v Ceně Vltavy 2006, v níž po tuhém boji o nos zdolala respektovaného Bargiela.
Bouček tenkrát hecoval Josefa Váňu, aby si zkusil na Sixteen sednout i v dostihu. “Váňa vždycky vyprávěl, že by chtěl vyhrát Velkou pardubickou na bílém koni. Jenže se Sixteen si příliš nerozuměli, rozhodně to mezi nimi nebyla žádná láska na první pohled. V tréninku mu třeba kolikrát znenadání zastavila a hodila ho do křoví,” smál se po letech majitel.
Skeptici dlouho zpochybňovali, že by rychlá a svéhlavá Sixteen mohla prostát 6900 metrů ve Velké pardubické. "Zpočátku jsem tomu ani já tak úplně nevěřil, že zvládne takhle dlouhé tratě. Nakonec to krásně sedlo, ale bylo to dáno tím, že si Pardubice důkladně osahala a řadu let tam sbírala zkušenosti. Díky nim se z ní stala taková osobnost," myslí si Bartoš.
V dostihu se mohla "flákat"
Se Sixteen přišel v první dekádě 21. století nový typ koně pro Velkou pardubickou. Dokázala prostát celý dostih v rychlém tempu a v závěrečném kilometru ještě zrychlit, vystupňovat koncovku jako v rovinovém dostihu. Na první pohled malá subtilní kobylka disponovala finišem, proti němuž tehdejší členové krosařské špičky jako Decent Fellow, Maskul nebo Juventus nedokázali najít protizbraň.
"Ten finiš byl obrovský. Ona se dobře vodila v dostihu, takže jí jezdec mohl pošetřit síly a pak to zkusit závěrem. Byl to takový typ koně. Když dnes jezdím favorita, více si hlídám pozici. Kdežto se Sixteen jsem se mohl klidně flákat a úplně na poslední chvíli to rozjet," poznamenal Bartoš.
Jejímu prvnímu vítězství ve Velké pardubické 2007 přihlížela osobně britská princezna Anna. Sixteen sice po cestě udělala několik skokanských chyb, ale v závěru si vychutnala zbytek pole o sedm délek. V jejím sedle byl tenkrát coby šťastný "náhradník" Dušan Andrés.
S Josefem Bartošem se společně dočkali o rok později, byť až u zeleného stolu, když cílem proběhl jako první Amant Gris a byl diskvalifikován pro nedodržení kursu. Čas Sixteen 8:58,99 se na dalších sedm let stal rekordem Velké pardubické.
V následujících sezonách přidala stále populárnější dvojice ve vrcholu překážkové sezony ještě dvě druhá a jedno třetí místo. Naposled vyrazili na start 13. října 2012. Když bělka v závěrečné fázi vypadla z boje o přední pozice, Bartoš ji zadržel. Už neměla co dokazovat.
Při odchodu z dráhy jí diváci zatleskali, jako kdyby vyhrála. Ve skutečnosti byla výhrou pro celý dostihový sport ona sama. Nenápadná klisna s velkým srdcem.
Foto: Martin Cáp
