Rolínek: Těch dvacet let je znát. Vývoj v jezdectví je opravdu značný

Daniel Rolínek prožíval své začátky v rodinné stáji, která byla předělaná z původního kravína. Jezdecké rodinné zázemí mu udávalo směr již od narození, poté sbíral zkušenosti v sedle svých poníků a v nedávné době dosáhl parkurové výkonnosti stupně T.

01.04.2022 11:30 | Autor: Vojtěch Kroupa | Rubrika: Sport | FANCLUB

reklama 12A

Držitel stříbrného výkonnostního odznaku v disciplíně skoky Daniel Rolínek se narodil do jezdecké rodiny. Jeho mamka s tetou společně vlastnily stáj už v době, kdy se jezdecký sport v České republice začínal teprve pozvolna rozvíjet a přibližovat se k dnešní podobě. Své začátky prožíval Daniel ve starším objektu, který byl předělán do podoby stáje, kde v té době stálo pětadvacet koní.

Dalo by se tedy říct, že jste u koní vyrůstal?

Je to přesně tak. V jezdeckém prostředí se pohybuji skutečně od narození. Nyní je mi jednadvacet let, což je zároveň doba, kterou trávím v přítomnosti koní.

Kde se nacházela vaše původní stáj, v níž jste se začínal jezdecky rozvíjet?

Jezdecky jsem začínal rozvíjet u Tachova. Nejdříve tam byly staré kravíny a prasečáky a mamka s tetou ještě před mým narozením jeden z těchto starších kravínů společně přetvořily na stáj a postupně tam vznikal takový náš skromnější jezdecký areál. Na tu dobu byl však plně dostačující.

Jak probíhaly vaše první jezdecké kroky? Prožíval jste své začátky na ponících?

Když jsem se já postupně dostával do sedla, tak se v Čechách teprve částečně rozvíjel pony sport, takže mít v té době poníka, bylo to opravdu něco výjimečného. Nebylo to ještě tolik rozvinuté a hlavně poníci, na které si já vzpomínám, tak se zdaleka nepodobali ani svou stavbou těla těm, které vídáme s dětmi na kolbištích dnes.

Kdy to ve vašem případě začalo směřovat více k tomu sportu a k parkurovému skákání?

Celé mé rodinné zázemí bylo parkurově zaměřené, takže jsem se k této disciplíně dostal i já a už se zmiňovanými poníky jsme skákali a jezdili jsme nejdříve na hobby závody. Po složení Zkoušek základního výcviku jezdce se k tomu přidaly i závody oficiální. Celé se to nějak vyvíjelo, přešel jsem na velké koně a závodil jsem čím dál častěji. Následně už jsem mohl jezdit svého výjimečného Sama.

Psali jsme: Sám po sobě jsem musel Sama částečně napravovat, říká Daniel Rolínek

Vzpomenete si ještě na své první závodní zkušenosti?

Určitě to bylo hodně brzo. Myslím, že to dokonce proběhlo ještě u nás v domovském areálu, protože jsme v té době pořádali závody pro poníky. Mnoho mých prvních závodních zkušeností jsem sbíral dále různě po plzeňské oblasti, když se tady v okolí pořádaly takové ty typické vesnické jezdecké zábavy. Bylo to dříve takové hodně odlišné, těch dvacet let je opravdu znát a vývoj v našem sportu je určitě veliký.

Kdo dále vás, tedy kromě vašich rodinných příslušníků, jezdecky vzdělával?

Velmi se na mých jezdeckých začátcích podílely již zmiňované mamka a teta, od kterých jsem získal jezdecké základy. Poté k mému rozvoji také velmi přispěla paní Eva Mentlíková, ta mě trénovala hodně dlouho. V mých patnácti letech jsem začal spolupracovat a trénovat s Ondřejem Nágrem a drezurní dohled nade mnou držela paní Daniela Křemenová. Posledních pár let trénuji s Jaroslavem Kůstem.

Nyní už máte vyskákané soutěže až do úrovně T. Kdy jste této obtížnosti v parkurovém skákání dosáhl?

Do T obtížnosti jsem se v parkurovém skákání dostal až teprve v předminulé sezoně. Mělo to původně být už o něco dříve, ale ta sezona ještě před tím se nám úplně tolik nevydařila. Přišlo to tedy později, ale jsem za to moc rád. Nejúspěšnější sezonou pro mě a mé koně byla právě ta v roce 2020, kdy jsme i při martinickém mistrovství České republiky předvedli zatím nejlepší výkon v mé dosavadní kariéře. Bylo to možná i trochu způsobené covidovou situací, jelikož jsem veškerý svůj čas trávil v naší vlastní stáji u koní, hodně jsem jezdil a trénoval. Měli jsme mnoho čistě překonaných parkurů a stále se to dále zlepšovalo.

Kterých dalších úspěchů ve své kariéře si ještě ceníte?

Cením si toho, že jsem dokázal přežít druhé mistrovské kolo v minulém roce v Olomouci, protože tam byl parkur od německého stavitele opravdu náročný. Říkal jsem si, že to, co jsem dokázal pro mě znamená hodně a mohl jsem na sebe být pyšný. Úspěšně jsem se také popasoval s loňskou Velkou cenou Chodska, v níž jsme se Samem zvítězil.

Foto: poskytl Daniel Rolínek

ZPRÁVY

KRÁTCE

Staňte se členy Fanklubu Jezdci.cz a podpořte zpravodajství o koních

Sledujete novinky o koních, jezdectví a dostizích na Jezdci.cz a pouštíte si pravidelně vysílání EquiTV.cz a EquiRadia.cz? Máme pro vás novinku - spouštíme Fancluby Jezdci.cz a EquiTV.cz | EquiRadio.cz, jejichž prostřednictvím můžete podpořit další existenci našeho zpravodajství.

Zaplacením ročního nebo půlročního příspěvku umožníte, aby veškerý redakční obsah s výjimkou bonusů pro členy fanclubu zůstal nadále volně přístupný všem uživatelům a přímo se tak budete podílet i na propagaci všech koňských sportovních disciplín. Zároveň dostanete přednostní přístup k velké části našich materiálů, které si můžete přečíst v časovém předstihu, pravidelnou možnost získat různé slevy na zboží našich partnerů a účast v soutěžích o ceny.

Roční členství ve Fanclubu Jezdci.cz stojí 600 Kč, půlroční příspěvek je 300 Kč. Pokud chcete být členem obou fanklubů Jezdci.cz i EquiTV.cz, můžete využít zvýhodněnou variantu 1000 Kč (roční) a 500 Kč (půlroční). Další podrobnosti najdete na tomto odkazu.

Newsletter a komunity na síti

Kromě největšího českého serveru o koních Jezdci.cz, internetové televize EquiTV a stále populárnějšího EquiRadia pro vás připravujeme i pravidelný newsletter Jezdecký zpravodaj, který jednou týdně shrnuje vše podstatné z koňského dění a každý pátek ho doručujeme přímo do vašeho e-mailu.

K odběru toho nejlepšího z našeho zpravodajství se můžete přihlásit ZDE!

Novinky z jezdectví a dostihů můžete sledovat i prostřednictvím našich specializovaných skupin na Facebooku! Spravujeme pro vás: