"Spekulovalo se o tom možná i měsíce. Čím déle to trvalo, tím více se napětí kolem potvrzení olympijské kvalifikace českého týmu stupňovalo," popsal své pocity v posledních týdnech Ondřej Zvára, jeden z potenciálních členů družstva, které v červenci 2020 odcestuje reprezentovat Českou republiku do Tokia.
Jak vás zastihla informace, že Mezinárodní jezdecká federace přerozdělila týmovou kvótu, kterou nakonec získala Česká republika místo Ukrajiny?
Zrovna jsem seděl na Cento Lanovi a cválal jsem po hale. Skoro mi vytryskly slzy, navíc tím, že jsem seděl právě na něm, byla ta situace o to silnější. Je to obrovská satisfakce.
Celá záležitost se diskutovala již několik týdnů, i přesto to bylo pro vás takové překvapení, když to bylo konečně oficiálně potvrzeno?
I přesto to bylo šokující. Spekulovalo se o tom možná i měsíce. Čím déle to trvalo, tím více se napětí kolem toho stupňovalo. Stále jsem vyhlížel nějaké datum, kdy už se konečně dozvíme, jak to bude, koneckonců všichni již řešíme kalendáře na následující sezonu. Rozhodnutí padlo nakonec na poslední chvíli, abych měl ještě šanci si naplánovat včas konkrétní závody.
Co v tyto okamžiky prožíváte?
Vzhledem k tomu, že Cento Lano je, jaký je, a má už své roky, navíc toho pro mě udělal hrozně moc, potažmo i pro českou reprezentaci, tak je to pro mě obrovská radost a doufám, že ho tam budu moct odvézt a odstartovat na něm. Byl by to splněný sen s koněm takové kvality, jako je Cento Lano. Myslím, že by si zasloužil se v závěru své kariéry, která tedy doufám, bude ještě nějakou dobu pokračovat, prezentovat na olympiádě. Pro mě tato zpráva byla hlavně kvůli němu veliké zadostiučinění.
Ve vašem případě je potřeba říci, že máte splněnou individuální kvalifikaci nikoli s Cento Lanem, ale s Quimerem. Můžete, prosím, popsat, jak se to celé přihodilo?
Cento Lano se bohužel při prvním kole kvalifikace v Budapešti lehce zranil a díky tomu, že se Emmě nevydařil její start, musel jsem do druhého kola nastoupit, čímž se zranění prohloubilo. Na základě toho jsme ho museli stáhnout úplně ze závodů. Jednalo se o dvouměsíční léčbu. Nyní už je naprosto zdravý, ale díky tomu, že není zrovna halový typ a má už nějaké roky, nechtěli jsme ho už na konci sezony vytahovat na závody. Raději jsme ho udržovali doma v pravidelném rytmu a tréninku. Pevně věřím, že jeho kvalita je na tolik vysoká, že kvalifikaci společně ještě dotáhneme - hned od února to bude náš hlavní cíl. Každopádně Quimero svou kvalitu také pravidelně prokazuje. Nemá sice tolik zkušeností, ale od mistrovství světa v Tryonu se hodně posunul, budu tedy i jeho připravovat na sto procent, kdyby se cokoli stalo. Půjde o to naskákat dostatek parkurů, abychom se co nejlépe připravili.
Jak náročné bude skloubit účast na stěžejních závodech pro získání kvalifikace s Cento Lanem a udržení Quimera v co možná nejlepší formě?
Těžké to určitě bude pro celý tým a nejvíce pro paní Rechovou. Udržet oba dva koně půl roku v tak vysokém sportu je velmi finančně náročné. Myslím si ovšem, že vidina účasti na olympiádě je tak silná, že se celý tým stmelí, všichni zabereme na sto procent a oba koně připravíme, jak nejlépe dokážeme. Snad se nám podaří účastnit se čtyř, ideálně i pětihvězdových závodů, aby to pro koně nebyl takový šok. Když nemáme rutinu na velkých závodech, je to pak na výsledcích opravdu hodně znát.
Budete se tedy snažit primárně získat kvalifikaci na čtyř nebo pětihvězdových závodech, kde stačí jen jeden dobrý výsledek?
Stoprocentně. Ale když se na to podívám zpětně, loni jsem se za celý rok dostal jen na dvoje nebo troje čtyřhvězdové závody. Budu se tedy snažit mít koně co nejdříve připravené na takovou úroveň, a pak už to bude také o tom, jak se mi podaří na tak velké závody dostat, jestli budu mít štěstí a vyjdou mi vstříc pořadatelé.
Quimero jako stájová dvojka byl pro vás už velmi důležitý v minulosti, kdy absolvoval takto náročné závody, a to v rámci Světových jezdeckých her. Jak moc od té doby po sportovní stránce vyrostl?
Myslím si, že velmi. Tenkrát byl Cento Lano perfektně připravený a stala se mi podobná situace jako v Budapešti. Při rozeskakování na jednom skoku podklouzl a způsobil si lehčí zranění, ale vzhledem k tomu, že to bylo jen tři týdny před odletem na Světové jezdecké hry, nedalo se s tím už nic dělat. Stalo se to v ten nejhorší možný okamžik. Quimero tam tehdy jel v podstatě proto, že když se z tak velkých závodů odhlásíte, velká část peněz za letenky a další záležitosti není vrácena. Když jsme si spočítali, kolik by stálo to, že tam nepojedu, a to se bavíme o stovkách tisících korun, tak jsme se rozhodli zkusit to s Quimerem. Od té doby získal spoustu zkušeností, už jen tím, že Cento Lano loni nemohl půl roku skákat, a vytěžoval jsem ho více ve velkých soutěžích. Nyní je to už úplně jiný kůň.
Co všechno se pro vás od nynějška mění?
Nemyslím si, že bych měl dělat něco jinak, protože máme s koňmi na naše podmínky konstantně velmi dobré výsledky. Právě naopak. Nechci nic měnit, budu se snažit udržet náš standard. Tím, že nám Cento Lano zestárnul, musíme zdraví hlídat více než dříve, ale tréninkově se budu snažit udržet stejný režim. Doufám, že s paní Rechovou a trenérem sestavíme plán a nebude nám do toho nic zasahovat, abychom mohli být co nejlépe připravení.
Jak moc bude těžké obhájit svoji pozici v českém olympijském týmu?
To je těžké říct. Z nás pěti bude chtít každý své místo obhájit a věřím, že každý tomu dá maximum. Ti, jejichž koně jsou už kvalifikovaní, mají plus. Předpokládám ovšem, že Cento Lano je na tolik kvalitní, že kvalifikaci splní rychle, pokud to nezvládneme, pak už tam holt asi nemáme co dělat.
Ilustrační foto archiv Jezdci.cz
