Možná nejdůležitější rozmluva před 100. Českým derby se odehrála v neděli 16. srpna v bratislavském Starém Háji. Trenér Jozef Chodúr, chystající v Borském Mikuláši letos neporaženého hřebce Opasana, se setkal s Radkem Koplíkem. Mužem, který za třiadvacet let v sedle zažil všechno od bronzu v Champion Stakes a vítězství v pařížské grupě 2 až po pády v Benešově či skrumáže v Mimoni.
Před letošním derby musel udělat těžké rozhodnutí - vybrat si mezi Opasanem a Zariyannkou. A právě v den slovenské Velké jarní ceny ho vyslovil nahlas. "Sám Radek tu situaci brzy uklidnil. 56,5 kg, které Zariyannka jako klisna ponese, by nenavážil a jet s váhou navíc by bylo riskantní. Potkali jsme se v Bratislavě, všechno jsme si řekli a tím to bylo vyřízené," shrnuje Chodúr klíčovou schůzku.
Dvojice, která hravě ovládla své poslední tři starty včetně dvou derby-trialů, tak zůstává zachována. A očekávání i tlak narůstají. Dvaadvacet let poté, co Termikanov jako první a dosud jediný kůň trénovaný na Slovensku vyhrál České derby, se schyluje k zatím životnímu dostihu hřebce stáje Bormann i jeho trenéra.
"Je fakt, že poprvé mám opravdu šancového koně v derby. Zatím se mi ale spí dobře. Uvidíme, jestli přijde nervozita těsně před nedělí," usmívá se Jozef Chodúr, který se na závodištích navzdory stále větším úspěchům drží nejraději v ústraní a světla ramp příliš nevyhledává.
"Když kůň odchází z paddocku, vždycky se trochu bojím, aby se na poslední chvíli ještě něco nestalo, a nejraději bych utíkal vedle něj až k startovacím boxům. To ale nejde, tak si vždycky najdu nějaké místo, odkud můžu dobře sledovat dostih. Nepotřebuji sedět někde v lóžích," dodává švagr žokeje Jaroslava Línka.
Při výběru zasáhla manželka
Irského hnědáka z chovu Gerarda Mulligana poprvé viděl v Newmarketu na prosincové dražbě ročků společnosti Tattersalls. Syn grupového vítěze na středních tratích French Navyho a nestartovavší klisny Ouija’s Sister ho zpočátku příliš nezaujal.
"Mně vždycky imponují spíš větší koně, protože si už představuji, jak na nich jezdím doma v práci. V případě ročního Opasana jsem si pouze zapsal, že slušně vypadá, ale z hlediska původu se mi zase tak moc nezdál. Je pravda, že pochází z dobré rodiny a jeho bába je polosestrou šampionky Ouija Board, ale matka nic zvláštního nedala," vybavuje si Chodúr.
Do příběhu se však vložila trenérova manželka Zuzana, které se Opasan zalíbil a měla velký podíl na tom, že slovenská výprava nakonec hřebce za 5500 guinejí vydražila. "Byl korektní, působil v pohodě a i cenově se nám vešel do rozpočtu. Abych se ale přiznal, tenkrát jsem si pomyslel: Na tu naši okresní ligu to snad bude stačit. Že vyskočí takhle nahoru, se mi ani nesnilo," přiznává s odstupem času.
Nová akvizice byla koupena pro bratislavského majitele Reného Borovského, pro jehož stáj Bormann Chodúr před několika lety připravoval účastníka Velké ceny Slovenska Piece Of Marmelade. Prostřednictvím Opasana se Borovský do střediska v Borském Mikuláši opět vrátil.
"Piece Of Marmelade byl poměrně těžký a velký kůň. Vždycky potřeboval mezi dostihy větší přestávky a dlouho dozrával. Navrhoval jsem majiteli, aby si pořídil i staršího koně, ale on si přál mít svého koně se vším všudy včetně nákupu. Celá rodina si totiž dostihy moc užívá. Bylo hezké sledovat, jak v Newmarketu jeho malí synové nadšeně pobíhají mezi všemi těmi šejky. Majitel má rád dostihy jako takové, k derby nebo k něčemu většímu nijak nevzhlížel, chce se prostě bavit a sledovat svého koně," popisuje Chodúr.
Navzdory svému původu a vytrvaleckým předpokladům se Opasan ukazoval jako raný dvouletek a loni debutoval už 23. června. "V práci byl poměrně rychlý a chvílemi zbytečně moc aktivní. Tak jsem říkal: Chlape, původ nemáš skoro žádný, říkáš si o dostihy, tak to pojďme zkusit. Neměl jsem velké oči, všechno nasvědčovalo, že se výkonnostně zařadí někam mezi průměr," glosuje Chodúr.
První lekci absolvoval hnědák pod trenérovým švagrem Jaroslavem Línkem v bratislavské Ceně Lady Atlanty na 1000 metrů. Všechno ho zajímalo a zvědavě se rozhlížel kolem sebe. V úvodu dostihu ho musel Línek energicky rozhýbat rukama, aby si debutant uvědomil, co se po něm chce. Vítězná Maďarka Vain Hope sice odskočila o šest délek, ale se zbytkem pole Opasan srdnatě bojoval až do cíle a doběhl třetí, hlavu za druhým Imperialiste.
V Ceně Muscatita při slovenském derby-dni se ale přece jen našli rychlejší koně, a tak byl Opasan stažen opět domů. Na dráhu se vrátil za dva a půl měsíce čtvrtým místem v mílové Ceně Entera, kde porazil koně jako Apolon, Whistledownthewind nebo Renasi. Stále působil velmi “zeleným” dojmem, v cílové rovině však přišel se solidním závěrem.
"Začal se jevit, že by mohl být na delší distance. Další start jsme už neměli v plánu, ale prostě si o něj řekl. Po předchozím dostihu byl fit, ještě šel s formou nahoru, tak jsme se s majitelem dohodli, že ho necháme ještě jednou běhat," vzpomíná Chodúr.
Tím dostihem na závěr sezony byl dvojkový Memoriál Antona Mlčúcha - Odvetná cena na 1800 metrů, kde se Opasan poprvé potkal s žokejem Radkem Koplíkem. Ten ho usadil na průběžnou čtvrtou, pátou pozici. Dokázali ustát i velmi pomalou první polovinu dostihu, která nebyla Opasanovi po chuti. V cílové rovině hřebec rozbalil úderný finiš a navzdory bočení doleva uhájil jisté vítězství o 3/4 délky. "Musím přiznat, že mě tenkrát překvapil. Poprvé ukázal, co v něm je," říká Chodúr.
Pandemie změnila veškeré plány
Týmu z Borského Mikuláše bylo jasné, že má v rukou perspektivního koně, kterému navíc dokonale vyhovuje specifický bratislavský ovál. Chodúr proto hnědáka přihlásil do všech dostihů slovenské trojkoruny a chtěl ho směřovat klasickou cestou.
Covid-19 a krize slovenského dostihového provozu však původní plány rozmetaly na prach. Opasan dostával jen udržovací trénink a vyčkávalo se, co bude dál. V květnu pak majitel René Borovský přišel s nečekaným návrhem - udělat si výlet do Karlových Varů, kde se 30. května běžel dvojkový trial na 2000 metrů.
"Namítal jsem, že nákladově je tak daleká cesta nerentabilní, ale majitel mě ujišťoval, že mu to nevadí a že si aspoň udělá s rodinou víkendový pobyt v lázních. Pak mě přesvědčovala i manželka, abychom to zkusili. Týden před přihláškami jsme Opasana trochu vyzkoušeli v práci, všechno bylo v pořádku, tak jsme ho přihlásili," vypráví Chodúr.
Zatímco trenér měl před kvalitní sestavou ročníkové špičky v čele s pražským zimním favoritem Suprtuplem respekt, Opasan nikoli. Koplík ho po startu zaparkoval úplně vzadu, díky čemuž se vyhnul velké kolizi v prvním oblouku i skrumážím na protilehlé rovině.
"Všichni hledali místo, ale v takovém poli je to těžké. Bylo to dost zhuštěné, přede mnou cválalo tak pět koní v řadě. Schoval jsem se za koně a čekal jsem na jeho velký závěr," konstatoval Koplík.
Jeho odhad dokonale vyšel. V cílové rovině hřebec zařadil šestou rychlost, a přestože měl tendenci lepit se na soupeře i bariéru, Suprtupla za distancí hravě minul a zvítězil o 3 1/2 délky. "Když jsem viděl startovní listinu, tak jsem si říkal: Že jsme radši nezůstali doma. Jenže kůň to zvládl perfektně a svým výkonem nás přesvědčil, abychom ho dohlásili do Českého derby," vrací se Chodúr k vstupu do letošní sezony.
Kvalitu prokázal a dál se zvedá
Od té doby jsme Opasana viděli na dráze už pouze jednou, v polovině července si ještě suverénněji připsal pražský Memoriál JUDr. Otakara Frankenbergera na 2200 metrů. Koplík se i tentokrát v zadní části pole vyhnul různým nepříjemnostem včetně přepáleného úvodu a v závěru utekl druhému Ruselovi o pět délek. I tentokrát hřebec ukázal důrazný závěr a na jeho cvalové akci i celkovém projevu byly stále patrné rezervy.
Předpoklad dalšího zlepšení je důležitým faktorem. S odstupem času se totiž ukazuje, že řada jeho soupeřů z obou letošních startů se během léta z nejvyšší scény vytratila. Suprtupl, Zoheyr a Absolutic se zranili, na dráze se od konce května neukázala ani Francesca Bella. Spartico zůstává v derby pod čarou, svěřenci Arslangireje Šavujeva se do modré stuhy se ani nedostali a škrtnut byl i Shamalann.
S klíčovými členy tříleté špičky včetně Zariyannky, Ratea, Vivienne Wells, Swinging Thomase či Troop Commandera se utká až v neděli. To však pozici favorita Českého derby nijak neumenšuje. V klasické sezoně zatím nebyl přinucen k boji a jeho výkonnostní strop stále neznáme. Můžeme tak zatím jen spekulovat, jak moc se dokáže zvednout od červencové generálky.
"Jeho pracovní jezdec mi říkal, že je stále lepší a lepší. Svými výkony v Karlových Varech a Praze mě utvrdil v dojmu, že je to opravdu dobrý kůň, ale doma se tak nechová. Stále má čas na různé libůstky a na tréninkové dráze se dvakrát nepřetrhne. Klíčové ale je, že svou kvalitu prokazuje v dostizích. Jinak působí pohodovým dojmem, každý den chodí do výběhu," shrnuje trenér.
Sám na Opasanovi naposledy seděl někdy v lednu. "Teď už se tomu vyhýbám. Jsem trochu vyšší a on je takový menší, tak se mi na něm moc dobře nejezdí. Naopak můj kolega si s ním docela sedl a funguje to," usmívá se.
Startovního čísla 15 se v neděli příliš neobává. Při Opasanově dostihovém stylu by nemělo představovat zásadní problém. "Budeme se snažit jít zezadu, to není nic nového ani tajného. Jen doufám, aby tam po startu nebyla zase nějaká ,trma vrma'. Těm obvyklým skrumážím a kolizím v prvním oblouku, které jsou pro České derby tak typické, bych se rád vyhnul. Líbilo by se mi, kdyby byla možnost odskakovat dvacet metrů za ostatními," uzavírá Chodúr.
Foto: Pavla Pechmanová
