Vzhledem k rodinnému jezdeckému zázemí prožíval Matěj Sukdolák své první momenty v sedle již od útlého dětského věku. „Mohlo to klidně být už v mých třech letech, takže si na to úplně nevzpomínám. Stále však visí na zdi fotografie z tohoto období, čímž si své začátky můžu stále připomínat,“ říká Matěj. Tento jezdec se začal aktivně věnovat sportu před šesti lety, kdy sedlal nejprve své první poníky při parkurových závodech a poté se posunul do soutěží všestrannosti. 

 

Pocházíte ze známé jezdecké rodiny. Jak velký vliv měli rodiče na rozvoj vaší kariéry? 

Je to přesně tak, oba moji rodiče se koňmi také zabývají. Mamka spíše připravuje mladší koně a jezdce a táta už se věnuje trochu vyššímu sportu, takže vliv měli na můj rozvoj určitě veliký. Vytvořili pro mě výborné zázemí pro začátek, od kterého jsem se mohl dobře odrazit a dále na to navazovat. 

 

Celé vaše jezdecké začátky se tedy odehrávaly ve vašem domovském areálu? Kde se nachází? 

Před dvaceti lety rodiče pořídili statek v Mladých Břištích u Humpolce a z původní budovy určené k chovu prasat jsme postupně vybudovali menší sportovní stáj, v níž se nyní nachází dvacet koní. Máme k dispozici kvalitní jízdárnu a nově také krosovou trať pro kompletní přípravu koní do soutěží všestrannosti. Na tomto místě jsem měl naprosto ideální podmínky pro učení se jezdeckým základům. 

 

 

Zmiňoval jste, že nejprve jste se věnoval parkurovému skákání. Jak vzpomínáte na své první závodní zkušenosti? 

První závodní zkušenosti jsem sbíral se svou skokovou poničkou a zároveň jsem měl k dispozici velmi zkušenou kobylku od mé mamky. S nimi jsem absolvoval první hobby závody a dodnes na to vzpomínám, moc jsem si to užil. 

 

Následoval přesun ke všestrannosti. V jaké fází a výkonnosti se teď aktuálně nacházíte? 

Všestrannosti se zatím nevěnuji zase tak dlouho. Letos je to teprve druhá sezona, kdy se tímto odvětvím zabývám opravdu naplno a soustředím se výhradně na soutěže tohoto typu. Momentálně moje výkonnost dosahuje dvou hvězd, což odpovídá střední úrovni, a právě v nadcházejících týdnech bych se rád se svými koňmi Qaidem a Figarem ještě o jednu hvězdu nahoru posunul a zkusil soutěž vyšší obtížnosti. 

 

Kdo vás dále v průběhu jezdecky vzdělával? 

Ze začátku to byli pouze moji rodiče. Nyní už je to asi čtvrtý rok trvání naší spolupráce s Gabrielou Slavíkovou, která trénuje a posouvá dál celou rodinu. Opravdu to funguje moc dobře a budeme v tom i nadále pokračovat. 

 

Máte za sebou účast při mistrovství Evropy juniorů ve všestrannosti. Jak jste si celý výjezd do Švédska užil a jaká je spokojenost s vaším výkonem? 

Čím více se to blížilo, tak tím moje nervozita z dlouhého cestování rostla. Jakmile jsme dorazili do místa dění evropského šampionátu, tak už jsem si oddychl a začal si to více užívat. Koně zvládli obě cesty bez problémů a ve zdraví, takže to bylo dobré. S výsledkem příliš spokojený nejsem, jelikož bohužel přišly úplně první dvě vyhnutí v terenní zkoušce za celou dobu s Figarem. Spíše převažoval trochu smutek, ale každopádně to celé beru jako obrovskou zkušenost a motivaci do dalších závodů. 

 

Můžete označit některé své koně jako nezapomenutelné nebo dokonce výjimečné? 

Do této kategorie jednoznačně řadím svou výjimečnou poničku Beauty 8. Byla neskutečně zapálená do skákání a oba nás to spolu moc bavilo. Převážně jsme startovali mezi velkými koňmi a jelikož byla velmi obratná a rychlá, tak jsme je častokrát zvládli i porazit v rozeskakováních. Je to moje srdeční záležitost, stále je ještě u nás ve stáji a nyní se na ní učí nové jezdecké naděje. 

 

Co patři mezi vaše další plány? Čeho byste rád chtěl v jezdeckém sportu dosáhnout? 

Určitě bych se rád posouval do obtížnějších všestranných soutěží s mým koněm Figarem, který má ještě veliký potenciál a já doufám, že ho se mnou bude moci naplnit. Za dva roky se chystám studovat vysokou školu a s všestranností bych chtěl určitě i nadále pokračovat. 

 

Foto: poskytl Matěj Sukdolák