Téměř třetina pozemků pastvin na Pěnném, kde vyrostla dlouhá řada špičkových odchovanců hřebčína Napajedla, nadále zůstává součástí aktualizace surovinové politiky Zlínského kraje jako možná plocha pro těžbu štěrkopísků.
Situaci, která by do budoucna mohla zkomplikovat případné obnovení chovu anglického plnokrevníka v Napajedlích, prozatím výrazněji nezměnilo ani obsáhlé posuzování vlivů na životní prostředí (SEA), jehož úkolem bylo mimo jiné vypořádat se s desítkami připomínek institucí i občanů vůči potenciální těžbě na 32 hektarech v lokalitě „Napajedla-sever (Pěnné)“.
Zlínský kraj tento týden vyvěsil na své úřední desce informace o dalším postupu a obsáhlou dokumentaci. „Na základě předloženého návrhu koncepce příslušný úřad ustanovuje konání veřejného projednání. Veřejné projednání nemůže být konáno dříve než 15. ledna 2026. Současně doporučujeme, aby s ohledem na možnost účasti široké veřejnosti probíhalo v odpoledních hodinách,“ uvedla vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Jana Káčerová s tím, že informaci o místě a čase konání veřejného projednání zveřejní kraj jako předkladatel na úřední desce.
Ostrý nesouhlas města i veřejnosti
Zatímco v některých dřívějších podkladech kraje byly pastviny na Pěnném uváděny z pohledu těžby štěrkopísku jako „rezerva“, současné znění aktualizované koncepce v rozsahu 852 stran je coby ložisko nevyhrazeného nerostu řadí mezi plánované těžební záměry s perspektivou.
Nově zveřejněný dokument, 246 stran čítající SEA – vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví – nicméně přiznává, že příprava těžby na Pěnném momentálně nepatří mezi priority. Skupina zpracovatelů vedená Milanem Macháčkem doporučila Zlínskému kraji „podrobně řešit lokalitu Napajedla-sever (Pěnné) až po uplynutí návrhového období koncepce za předpokladu komplexního vyhodnocení všech předpokládaných dopadů této lokality na jednotlivé aspekty ochrany životního prostředí a veřejného zdraví“. Zároveň navrhla vypustit z koncepce lokality Títěž, Židy a Oráčiny.
Krajský úřad letos v červnu obdržel v rámci zákonné lhůty 38 nesouhlasných vyjádření občanů a institucí k zahrnutí pastvin hřebčína Napajedla na Pěnném a Židech do těžební koncepce a dalších 26 reakcí po lhůtě. Kromě soukromých osob podaly námitky město Napajedla, Jockey Club ČR, Zoo a zámek Zlín či spolky Za záchranu hřebčína Napajedla a chovu koní v něm, Společně pro Napajedla a Egeria. Prakticky všechny tyto subjekty zmínily mezi svými argumenty proti těžbě i nezbytnost pastvin pro případné obnovení chovu koní.
Zpráva SEA tak měla mimo jiné za úkol „vyhodnotit vlivy a přímé dopady navrhované rozvojové plochy pro těžbu štěrkopísku (Napajedla-sever – Pěnné) na možnost zachování chovu koní v Hřebčíně Napajedla, neboť navrhovaná plocha (Napajedla-sever – Pěnné) je součástí pastvin, bez nichž by chov koní nebyl možný. Tyto vlivy hodnotit nejen v souvislosti se skutečnostmi, že Hřebčín Napajedla byl v srpnu 2024 Ministerstvem kultury vyhlášen kulturní památkou a že se jedná o významný fenomén chovu anglického plnokrevníka v České republice, ale především s ohledem na přímý dopad vymezení této plochy těžby na možnost obnovení a zachování chovu koní do budoucna.“
Sýček jako důležitý argument proti
Autoři dokumentu vyčíslili plochu pastvin na Pěnném, o kterou by areál bývalého hřebčína Napajedla kvůli těžbě přišel, na téměř třetinu dosavadní rozlohy. „Lokalita Pěnné může generovat ztrátu cca 30 % výměry výběhů v samé západní části tohoto areálu na úkor spásaných pastvin a lemových prvků dřevin, převážně keřových. Areál představuje krajinný segment s vyšší přítomností strukturních prvků krajiny podél hranic jednotlivých pastevních bloků oproti okolnímu výrazněji zorněnému území. Na rozdíl od areálu hřebčína však areál pastvin nemá památkovou ochranu,“ uvádí zpráva a dává tak pastviny na Pěnném nesprávně do souvislosti se soudním sporem ohledně potenciální památkové ochrany jiných pastvin napajedelského hřebčína.
Jedním ze závěrů zpracovatelů je, že by řešení těžby mělo být prozatím odloženo a přednost by měly dostat oblasti Topolná I a Topolná II. „Reálné dobývání v lokalitě Pěnné tedy není v nejbližší době plánováno – těžba bude případně zahájena až v období, kdy dojde k dotěžení dnes aktivně využívaných ložisek a ložisek, kde již nyní probíhají přípravné nebo projekční práce,“ zdůrazňuje zpráva. Připomíná i to, že ohledně Pěnného „zatím nejsou ani přiblíženy konkrétní postupy a výše těžby, je pouze rámcově navržena výměra cca 32 hektarů“.
Zatímco na námitky města Napajedla odpovídá zpráva poměrně obsáhle, reakce na kritické připomínky spolku Za záchranu hřebčína Napajedla a chovu koní v něm jsou výrazně úsečnější. Na podrobný podnět vysvětlující význam a nenahraditelnost pastvin pro napajedelský hřebčín reagují zpracovatelé pouze jednou větou: „Uvedené vyjádření představuje komplexní pohled podatele, který není třeba jakkoli dále podrobněji komentovat.“
SEA však na druhou stranu potvrzuje výraznou váhu otázky výskytu sýčka obecného na pozemcích v Pěnném, který je výsledkem úspěšného projektu Zoo Zlín na repatriaci tohoto ohroženého druhu sovy z posledních dvanácti let. Mimoděk tak naznačuje, jakým směrem by se mohl ubírat další boj o zachování pastvin. Pokud by na těžbu nakonec došlo, autoři navrhují převedení pozemků navazujících na stávající pastviny jako kompenzaci za ztrátu části areálu, což by podle nich pomohlo koním i sýčkům.
„V případě přípravy na využití uvedeného nevýhradního ložiska Napajedla-Pěnné je dále plně legitimní požadavek na zpracování komplexního posouzení vlivů na životní prostředí, což je zákonnou povinností příslušné těžební organizace. Kontext uplatnění záchranného programu sýčka obecného pod záštitou Zoo Lešná je evidentně přímo spjat s pastvinami koní s ohledem na bionomické nároky tohoto druhu, takže součástí případného projektového hodnocení vlivů na životní prostředí musí být i dopad na místní populaci tohoto druhu sovy, jakož i na další zájmy ochrany přírody a krajiny při zahrnutí výše uvedeného kompenzačního opatření,“ uzavírá dokument.
