Když po druhé světové válce tehdejší ředitel hřebčína Napajedla dr. Ludvík Ambrož rozšířil stáje na Pěnném o pastviny „na Moravském“, sahající až k řece Moravě, položil nejen základ k dalším úspěchům napajedelského chovu, ale i k významnému krajinnému prvku okolo Baťova kanálu. Kromě dlouhé řady plnokrevných šampionů, kteří zde vyrostli, se Pěnné stalo i domovem sýčka obecného, jednoho z nejohroženějších druhů sov na našem území.
I proto v posledních dnech vyvolalo pozornost zjištění, že lokalita Pěnné s pastvinami na Moravském nově figuruje v seznamu rozvojových ploch pro těžbu štěrkopísků v návrhu aktualizace surovinové koncepce Zlínského kraje. Informace o zahájení zjišťovacího řízení o posuzování vlivů na životní prostředí byla vyvěšena 21. května na úřední desce Zlínského kraje.
Dvacetidenní lhůta pro podání vyjádření skončí v úterý 10. června a podle informací serveru Jezdci.cz se na podání námitek chystá mimo jiné několik organizací spojených s dostihovým sportem. Jednou z nich je nově vzniklý spolek Za záchranu Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm, za nímž stojí organizátoři úspěšné petice s více než 70 000 podpisy za návrat chovu anglického plnokrevníka do historického areálu.
„Podle našeho názoru tato lokalita do ploch ložisek pro těžbu štěrkopísků zahrnuta být nemůže, nesmí a ani nemá. Důvody jsou zjevné,“ řekl za spolek advokát Aleš Martínek. Redakce oslovila se žádostí o vyjádření i mluvčí Zlínského kraje, do uzávěrky tohoto textu však neobdržela odpověď.
Jen první krok ve vícestupňovém procesu
Aktualizace surovinové politiky Zlínského kraje slouží jako strategický dokument pro řízení a využívání nerostných surovin v regionu. Jejím účelem je poskytnout přehled a hodnocení ložisek nerostných surovin, včetně jejich zásob, vývoje těžby a dopadů na životní prostředí, a navrhnout postupy pro jejich efektivní využívání. Je vnímána jako klíčový odborný podklad pro rozhodování samosprávy v otázkách souvisejících s nerostnými surovinami a pro územní plánování.
To na středečním zasedání zastupitelstva města Napajedla potvrdil i expert Martin Vach z těžební společnosti Cemex Sand, k. s. „Krajská surovinová politika je záležitostí kraje, který si zpracování objednal u České geologické služby a Cemex Sand se na tom nijak nepodílí. Je to státní organizace, která toto zpracovává pro kraj,“ uvedl Vach v rámci rozpravy se zastupiteli o uzavírání řádných smluv.
Pokud je v surovinové politice kraje uvedena konkrétní lokalita, znamená to, že se jedná o místo, které je buď již aktivně využíváno pro těžbu nerostných surovin, nebo je navrhováno pro budoucí těžební činnost. Zařazení lokality do aktualizované surovinové koncepce je pouze prvním krokem, otevírajícím cestu k dalšímu detailnímu posuzování a povolování na více úrovních.
V okolí Pěnného těžba v minulosti již probíhala, podle dokumentu spadají začátky prací do roku 1967. V případě aktuálně řešeného ložiska „Napajedla-sever (Pěnné)“ dokument uvádí, že jde o plochu 32 hektarů jižně a jihovýchodně od slepého ramene lokality Títěž s částí ložiska nevyhrazených nerostů, konkrétně štěrkopísků. Na mapě navrhovaných rozvojových ploch je oblast pastvin označena jako „rezerva“.
V roce 2018 provedl zhotovitel Geomin s.r.o. pro investora Cemex Sand geologický průzkum. Hlavním omezením je, že se oblast nachází v blízkosti vnějšího pásma hygienické ochrany 2. stupně jímacího území Kněžpole, a je zde tudíž nutnost věnovat zvýšenou pozornost ochraně zdrojů pitné vody.
Symbióza chovu koní a ohroženého sýčka
Pěnné je spojeno i s návratem vzácného sýčka obecného, jehož stavy na českém území dramaticky klesají kvůli dlouhodobým změnám krajiny, využívání pesticidů v zemědělství a intenzivní silniční dopravě.
Kdysi velmi rozšířenému druhu sov vyhovuje pestrá krajina s pastvinami, kosenými loukami a menšími poli. Když Zoo Zlín v roce 2013 spouštěla projekt repatriace sýčka obecného do volné přírody, vybrala si právě pozemky hřebčína Napajedla na Pěnném a později i Zemského hřebčína Tlumačov.
Projekt vysazení sýčků se ukázal jako úspěšný, i když se ho dotklo rozpuštění napajedelského chovu v roce 2023.
„To vedlo k přerůstání vegetace na pastvinách a sýčci tak rychle začali ztrácet svou potravu ve vysoké trávě. Navzdory této vzniklé překážce nás sýčci příjemně překvapili a poprvé obsadili dvě námi instalované hnízdní budky. V každém z párů byl jeden ze sýčků vypuštěných našimi pracovníky, jejich partneři byli z divoké populace. Oba páry snesly vejce, ale pouze v jedné budce se vylíhlo mládě. V rámci napajedelského hřebčína se jedná o jedno z prvních doložených hnízdění,“ uvedla loni Zoo pro server Zlín.cz.
