Ani po více než dvou letech od rozpuštění historicky nejúspěšnějšího tuzemského chovu anglického plnokrevníka není jasné, jaký bude další osud hřebčína Napajedla. Ministerstvo kultury v rámci rozkladového řízení letos v březnu přiznalo památkovou ochranu významné části areálu včetně budov, nikoli však pastvinám, nezbytným pro jakékoli byť jen teoretické úvahy o budoucím obnovení chovu.

Zatímco majoritní vlastník, společnost Sygnum a.s., podle dubnového vyjádření své mediální zástupkyně Pavly Mudrochové rozhodnutí resortu kultury analyzuje a hledá „řešení, která budou v souladu s tímto režimem, ale zároveň ekonomicky udržitelná“, pod peticí za záchranu hřebčína Napajedla se mezitím sešlo více než 70 tisíc podpisů.

Když se server Jezdci.cz minulý měsíc dotázal zástupkyně Sygnum, zda jsou současní majitelé za určitých podmínek ochotni uvažovat o prodeji či pronájmu hřebčína zájemci, který by měl zájem o obnovu chovu, Mudrochová takovou variantu nevyloučila: „Jsme otevřeni všem možnostem, které dávají ekonomický smysl a přinášejí realistické řešení. Pokud se objeví relevantní zájemce s konkrétním plánem a zajištěným financováním, jsme připraveni jednat.“

Koupit hřebčín, ne stavební parcely

V srpnu 2024 projevil veřejně zájem o koupi napajedelského areálu a vstoupení do dialogu se stávajícími majiteli německý podnikatel, majitel stáje a chovatel Marian Ziburske, který byl v minulosti dlouholetým klientem hřebčína a odchoval v něm loňského vítěze Českého derby Naughty Petera. Zdůraznil, že pro zachování naděje na obnovu chovu je klíčové, aby se kupní cena hřebčína nepohybovala na úrovni komerčních stavebních pozemků, a deklaroval ochotu se případně spojit i s potenciálními partnery a investory z řad českých majitelů a chovatelů.

„V takovém případě by bylo mou ambicí vybudovat v Napajedlích hřebčín s prémiovou pozicí ve střední Evropě. Věřím v místo i kvalitní lidi, které tam máme,“ řekl Ziburske, jehož zájem o areál podle několika na sobě nezávislých zdrojů serveru Jezdci.cz nadále trvá.

Již o rok dříve se pokusil vstoupit do jednání se Sygnum a.s. další ze silných hráčů středoevropského turfu Karel Jalový ze stáje Lokotrans. Ani jeho zástupce se však, podobně jako Ziburske, nedostal přes úvodní fázi sondování.

„Odpověď (Sygnum) byla velmi překvapující a mimo naše reálné možnosti. Z hlediska koupě možná ne, kdyby ten hřebčín byl ve stavu, aby se dal používat hned. Ale investice do hřebčína a souvisejících zařízení by byla obrovská, tak jsme tento záměr opustili,“ řekl Jalový v podcastu EquiRadia s tím, že následně investoval do akvizice svého současného francouzského hřebčína Haras LT Cheval.

Ministerstvo jako mediátor

Právě „příchod investora, který vloží své prostředky do obnovy chovu“ označil loni za jediné řešení budoucnosti hřebčína ministr zemědělství Marek Výborný. Ten se na půdě Poslanecké sněmovny sice důrazně postavil proti možnosti, aby stát jakkoli vstupoval do vlastnických vztahů v Napajedlích nebo sám participoval na chovu, ale vyjádřil ochotu zúčastnit se jednání se stávajícími majiteli.

Myšlenku možného zapojení Ministerstva zemědělství jako moderátora či mediátora případných jednání o prodeji hřebčína solventnímu zájemci zopakoval i ministrův náměstek Miroslav Skřivánek, který zároveň nastínil mantinely, mezi nimiž je ministerstvo ochotno se v napajedelské kauze pohybovat.

„My do toho můžeme vstoupit jako mediátoři, ale nemůžeme z našeho titulu iniciovat nějaké aktivity ve vztahu k tomu, aby se obě strany domluvily,“ řekl Skřivánek na zářijovém jednání Petičního výboru Poslanecké sněmovny.

Samotný Výborný se od té doby k tématu Napajedla vrátil v letošních rozhovorech pro EquiRadio a EquiTV.

„Beru to vážně, věnuji se této problematice vlastně od prvního dne, kdy jsem nastoupil na resort zemědělství. Moji zástupci ještě před (březnovou) schůzí Senátu jednali s potenciálním investorem, který by mohl mít zájem do hřebčína Napajedla vstoupit a vrátit tam chov anglického plnokrevníka. Já jsem určitě připraven oslovit přímo současné vlastníky areálu, protože ti mají klíč v ruce. Pokud se podaří dohodnout a nějakým způsobem moderovat jejich nutnou dohodu s potenciálním investorem, je to první krok k tomu, abychom dokázali tento chov zachránit v místě, kam patřil. A to jsou právě Napajedla,“ řekl Výborný začátkem dubna pro EquiTV.

Apely z parlamentu

Podle zjištění Jezdci.cz z minulého týdne však k žádnému „moderovanému“ jednání zatím nedošlo. „Pozice Ministerstva zemědělství v roli mediátora trvá a vyplývá i z plnění usnesení petičních výborů, které proběhly v minulosti. V současné době Jockey Club ČR ani nikdo jiný nepožádal Ministerstvo zemědělství o podporu při jednáních se současnými vlastníky nebo potenciálními zájemci o koupi Hřebčína Napajedla. Další pokrok v této záležitosti bude záviset na aktivním přístupu zainteresovaných stran,“ uvedl v pátek mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Je však otázkou, zda resort zemědělství takové pověření skutečně potřebuje. Poslanci, senátoři a parlamentní výbory na něj za poslední rok opakovaně tlačili, aby v napajedelské kauze zaujal aktivnější roli.

Petiční výbor Poslanecké sněmovny ve svém usnesení z března 2024 žádal Ministerstvo zemědělství o zahájení jednání s vlastníky areálu a učinění „veškerých možných kroků vedoucích k dojednání podmínek dalšího provozu Hřebčína Napajedla“. Podobný závěr vyslovil 19. března 2025 i Senát, který v bodě IV svého usnesení vyzval Ministerstvo zemědělství, aby „vstoupilo do oficiálního jednání s vlastníkem hřebčína o případném kupci a zasadilo se o vytvoření podmínek“.

Současní majitelé areálu tvrdí, že je dosud nikdo přímo nekontaktoval. „Žádná jednání s konkrétními návrhy na financování či partnerství neproběhla. V minulosti nás oficiálně nikdo neoslovil s reálným plánem na záchranu areálu. Aktuální vystoupení v Senátu bylo vůbec první příležitostí veřejně a oficiálně reagovat,“ napsala v dubnu redakci mediální zástupkyně Sygnum a.s. Pavla Mudrochová, podle níž se pod konec hřebčína podepsala i absence systémové podpory státu.

„Až na drobné výjimky jsme se s výraznější podporou nesetkali. Nešlo o naše selhání, ale o systémový nezájem státu podpořit chov v Hřebčíně Napajedla. O to větší je paradox, že dnes se o záchraně hřebčína diskutuje na politické úrovni, nicméně stále bez reálných návrhů,“ dodala.