reklama 11A

reklama

Kostková: Jezdectví je potřeba obětovat čas. Je to o dlouholeté práci

 08.01.2021 11:30 | AUTOR: Vojtěch Kroupa

ikonka

Anna Kostková se za pět let stihla v parkuru vypracovat až do úplného čela ve své kategorii. V roce 2020 získala mistrovský titul a nyní se dále připravuje na další sezonu pod vedením Aleše Opatrného. V rozhovoru zavzpomínala na své jezdecké začátky.

reklama 12C

Poprvé se posadila na koně Anna Kostková asi v šesti letech na pouti. „První mé jezdecké začátky ovšem proběhly později, v jedné menší stáji v Tlusticích a bylo to v roce 2011,” vzpomíná. Poté následoval přesun do sportovní stáje, přišli noví a schopnější koně a dnes už Anna Kostková sbírá zkušenosti na obtížných parkurech na úrovni 140 centimetrů.   
 
 
Kdo vás k přivedl k jezdeckému sportu?  
 
Ke koním mě přivedla moje mamka, která dříve jezdila. Než jsem se já narodila, tak se koním věnovala více aktivně, poté už bylo času méně a začala jsem jezdit převážně já sama.  
 
 
Věnujete se parkurovému skákání od úplných začátků? Zkusila jste si i jiné jezdecké odvětví?  
 
Nejdříve jsem si myslela, že se jezdectví budu věnovat pouze na hobby úrovni. Po přechodu do jiné stáje jsem však poznala o čem je parkurové skákání, a to se mi moc zalíbilo. Věnujeme se i drezurní práci s koňmi, ale závodit v drezuře mě nikdy moc nelákalo. Pár drezurních úloh jsem si zajela ještě s mým poníkem a od té doby už se sportovně věnuji výhradně parkuru.  
 

ČTĚTE TAKÉ: Začátky jsem prožívala s dědou. Po parkuru běhal se mnou, říká Opatrná

 
Čím je pro vás jedinečné právě parkurové skákání?  
 
Parkur je pro mě zábavnější a celkově více adrenalinový sport. Vrcholová drezura je podle mě dosti nezáživná. Na jednu stranu se tam nedá moc pokazit, ale vzápětí stačí málo a celý výsledek je výrazně ovlivněn. Parkury se mi líbily více už od začátku, kdy jsem na ně jako malá koukala na videích a v televizi.   
 
 
Vzpomenete si na své první oficiální závody? Kdy a s kterým koněm jste je absolvovala?  
 
Své první oficiální závody jsem absolvovala v dubnu roku 2016 a myslím, že jsme závodily v Martinicích. Měla jsem v té době klisnu Lekatharinu G a vzpomínám si, že to s ní vždycky úplně snadné nebylo. Byla jsem vždy velmi nervózní a bála jsem se, na kterém skoku mě zrovna shodí. Před každými závody s touto klisnou jsem se musela dostat do vnitřní pohody a potom se to dalo zvládat lépe.  
 
 
Kdo vás nejvíce ovlivnil na začátku a poté v průběhu vaší jezdecké kariéry?  
 
Sem patři jednoznačně moji rodiče, kteří mi zprostředkovali koně, s nimiž jsem mohla a můžu stále sportovat. Podstatně se dále na mém rozvoji podílela spolupráce s Karolínou Holubovou, u které jsem začínala se svým prvním poníkem. Pod její vedením jsem zjistila, že se tomu chci dále věnovat a postupně jsme pořizovali další koně. V dnešní době má veliký vliv na můj posun samozřejmě Aleš Opatrný, což je můj nynější trenér.  
 
 
S kolika koňmi už jste měla tu čest pracovat a závodit? Na které z nich vzpomínáte nejradši?  
 
Myslím si, že jich dohromady bylo přibližně patnáct. Moc ráda vzpomínám na svou první poničku Katie, s níž jsem začínala a naučila mě toho asi nejvíc, co se týká jezdeckých základů. Potom musím zmínit ještě jednou klisnu Lekatharinu G a dnes mám dva skvělé koně Tuniku a Clintgolda.  
 

NEPŘEHLÉDNĚTE: Valentýna Kuková: Lákaly mě dostihy. Můj sen však velmi rychle pominul

 
Co považujete za klíčové faktory nezbytné pro dosažení vytoužených cílů a úspěchů?  
 
Jezdecký sport je o dlouholeté práci a obětování svého času. Potom k tomu dnes neodmyslitelně patří veliké množství peněz a když se toto skloubí dohromady, tak si myslím, že to může přinést očekávaný výsledek. Je jasné, že parkurové skákání je také hodně o štěstí a vždycky se nedá dopředu odhadnout výsledek, ale vytrvalost a práce k tomu hodně pomůže.  
 
 
Očekávala jste už na začátku, že se dostanete až na tuto úroveň? Jaké jsou vaše budoucí jezdecké ambice s vašimi koňmi?  
 
Vždycky jsem měla snahu se v ježdění zlepšovat. Nejdříve jsem si jezdila tak pro radost a původně nebyl plán, že se budu posouvat až takto vysoko. Poté přišli noví a lepší koně, začala jsem snít o účasti na mistrovství České republiky. To jsem si v roce 2017 splnila poprvé a v roce 2020 jsem dokonce získala s Clintgoldem titul mistryně v kategorii starších juniorů. Nyní bych se stále chtěla vyvíjet a posouvat dál se svými koňmi a dosahovat lepších umístění na domácích, a pokud to situace dovolí, tak i mezinárodních závodech.  
 
 
Foto archiv Anny Kostkové  


K odběru se přihlašte ZDE!

 

Nový Jezdecký zpravodaj vychází každý pátek a je zcela zdarma. Přímo do vašeho e-mailu vám jednou týdně doručíme to nejzajímavější z našich webů - zpravodajství napříč disciplínami, rozhovory, podcasty i videa. Už nikdy vám nic podstatného z našeho servisu neunikne!

 

Novinky z jezdectví a dostihů můžete sledovat i protřednictvím našich specializovaných skupin na Facebooku! Spravujeme pro vás:
 

Máme rádi parkury Jezdci.cz

Máme rádi dostihy Jezdci.cz

Máme rádi drezuru Jezdci.cz

Máme rádi vozatajství Jezdci.cz

Máme rádi všestrannost Jezdci.cz

Máme rádi reining a western Jezdci.cz

Máme rádi voltiž Jezdci.cz

Máme rádi vytrvalost Jezdci.cz

Máme rádi pony sport Jezdci.cz


reklama 13B




Diskuze

Přidávat příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

NEPŘEHLÉDNĚTE

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace