Minulý pátek psaly hnědka Zariyannka a Ingrid Janáčková Koplíková historii, když se jako první česká dvojice zúčastnily půl milionem dolarů dotovaného Al Rajhi Bank Saudi International Handicapu na rijádském závodišti krále Abdulazíze. Zatímco jezdkyně čeká v Česku na uplynutí pětidenní karantény, hnědka stáje Lokotrans Slovakia CZ se nachází ještě na cestě.

"Zariyannka má za sebou zpáteční let, docestovala do Belgie. Dostala chvilku času na odpočinek a teď už ji tým naložil. Měli by jet pomalu domů," hlásil v úterý odpoledne trenér Zdeno Koplík.

Klisnino osmé místo v rámcovém programu Saudi Cupu se v dějišti nejbohatšího dostihu světa dočkalo pochvalných reakcí. Janáčková Koplíková dokonce rozdala několik rozhovorů zahraničním médiím.

Čtěte více: Zariyannka osmá v Rijádu, na dotované místo jí chybělo 3 1/4 délky

"Volali mi i novináři z Anglie, kteří nebyli v Rijádu osobně. Až jsem byla překvapená, že se tak zajímali o klisnu z malé země, která nepatřila k favoritům. Celkově jsme cítili velkou vstřícnost, pořadatelé se o nás starali naprosto skvěle. Je hezké, když se podaří ve světě připomenout, že i v České republice máme dostihové koně a ne špatné," pochvaluje si Janáčková Koplíková.

I Zdeno Koplík se vrátil z Rijádu spokojený. "Pro mě i celý tým to byla obrovská zkušenost. Zažili jsme zase něco úplně jiného, než jsme poznali třeba v Anglii, a myslím, že jsme neudělali ostudu. Na závodišti visela česká vlajka a zahraniční ohlasy byly dobré. Musíme moc poděkovat panu majiteli Tiboru Cvikovi, že nám tu cestu umožnil a obětavě nás podpořil. Věřím, že pokud klisna zůstane v pořádku, je ještě na co se těšit," konstatuje.

Zvládli byrokracii i teplotní rozdíl

Účast Zariyannky v Rijádu výrazně ulehčily kontakty, které ekipa z Malé Vísky načerpala před necelými třemi lety při třetím místě Subway Dancera v britském Champion Stakes. Logistika a s ní spojená byrokracie ovšem byly tentokrát o poznání složitější.

"Největší problém bylo vyřizování papírů, ale díky Ingrid a doktoru Schulmannovi se všechno podařilo dotáhnout do konce. Na takto velkou cestu se vyžaduje množství náležitostí, na což u nás nejsme připravení. V Česku ani nefungují specializované společnosti jako v zahraničí, které tyto služby poskytují. Všechno jsme si proto museli zařídit sami," popisuje Koplík.

Od dob průkopnické výpravy do Ascotu se Koplík může opřít o vstřícnost lidí z International Racing Bureau. Sám si však nebyl jistý tím, co české zástupce v Rijádu vlastně čeká. "Z Ascotu jsem měl velký respekt, ale Subway Dancer přece jen čtrnáct dní předtím trénoval ve Francii, pak mu napršelo a dobře to dopadlo. Naopak Zariyannka chodila v prosinci na kolotoč a nikdo v té době nevěděl, že vůbec pojedeme. V lednu přišla pozvánka, příprava probíhala ve sněhu a za velkých mrazů. Z toho teplotního rozdílu jsem měl trochu obavy," přiznává.

Zariyannka přiletěla do Saúdské Arábie v pondělí. První desítky hodin trávila v karanténě, ve středu a ve čtvrtek si lehce zacválala na dráze. "Nevím, jak velkou roli ten klimatický rozdíl nakonec sehrál. Kobyla se celou dobu zdála být v pohodě. Na konci byla trošku unavená, ale všechno zvládla," shrnuje Koplík.

O hnědku se na místě starali trenérovi bratři Radek a René. "To se ukázalo jako dobrá volba. René žil sedm let v Dubaji, byl v Číně i Anglii, takže on se tam cítil jako doma. Všichni ti lidé kolem koní ho znali, takže on všechno zařídil. A Radek díky tomu mohl trochu odpočívat, protože doma jinak dře od rána do večera. Všechno se to hezky spojilo."

Pohyb na závodišti omezovala všudypřítomná opatření proti Covidu-19. Nebylo výjimkou, že se členové výpravy testovali i pětkrát denně, samotné odběry na místě však podle Koplíka probíhaly svižně a byly velmi dobře zorganizované.

Nebát se a občas zariskovat

Ingrid Janáčková Koplíková strávila páteční mítink v šatně nabité elitními světovými jezdkyněmi. "Musím říct, že to byla dobrá parta a zažily jsme ve vážnici legraci. Dost jsme spolu komunikovaly, holky jsou v pohodě. I díky tomu to pro mě byl hezký den. Zariyannka běžela ještě před začátkem žokejské soutěže, takže mi holky držely palce," prozrazuje.

Během odpoledne stihla prohodit pár slov i s hvězdnou Hollie Doyle. "Hollie jezdí perfektně a v civilu je to moc fajn holka. Bylo by krásné, kdybychom ji někdy mohli vidět třeba na Evropském poháru žokejů. Spolu jsme se bavili i o Česku a vůbec se na to netvářila špatně, naopak. Pokud by se do budoucna podařilo některé z těchto jezdkyň k nám pozvat, bylo by to určitě divácky atraktivní a zároveň reklama pro český turf..."

Na závodišti krále Abdulazíze si česká jezdkyně a trenérka užívala špičkovou organizaci včetně pro českého pozorovatele nezvyklých detailů. "Když jsme šli do zkušebního cvalu, Zariyannka nechtěla odskočit. Občas si takhle postaví hlavu. V tu chvíli k nám přijel ošetřovatel na poníkovi jako v Americe a dovedl mě až k boxům. To byl pro mě zážitek, který se mi samozřejmě ještě nestal," směje se.

Tomáš Lukášek: Takový pocit jsem ještě po žádném vítězství nezažil

Samotný dostih na 2100 metrů se od začátku odbýval v rychlém tempu. "Čekala jsem, že to bude poctivé, a tak jsem ji nechala v klidu na zadní pozici a nijak jsem jí do toho nemluvila," říká Janáčková Koplíková.

Při točení do cílové roviny se před Zariyannkou otevřela mezera, ale kůň běžící před ní v poslední chvíli změnil pozici a česká zástupkyně ztratila nuceným manévrováním dvě délky. "Musela jsem ji rozjíždět znovu. Chvilku to vypadalo nadějně, ale posledních 200 metrů už toho měla dost a chytli mě koně finišující zvenku. Už jí chyběly síly," vrací se Janáčková Koplíková k závěru dostihu.

Zdeno Koplík vidí budoucnost Zariyannky kolem míle. "Myslím si, že je to mílařka s optimem maximálně do 1800 metrů. To ukázala už loni v těch rychlých dostizích jako Velká jarní cena. Oaks vyhrála jen díky pomalému tempu, v němž dokázala přijít s výbornou čtyřstovkou," koriguje dřívější úvahy o možných vytrvaleckých schopnostech klisny.

Po minulém týdnu o sobě Koplík může říci, že jeho svěřenci startovali v Ceně vítězného oblouku, Champion Stakes i v rámcovém programu Saudi Cupu. "Jde o to se nebát a když má člověk vhodného koně, občas si troufnout trochu zariskovat. V Česku jsou i další trenéři, kteří to můžou do budoucna zkusit a naše dostihy budou opět vidět. Kdoví, třeba se takhle jednou podíváme i na Breeders’ Cup. Bylo by to hezké…" uzavírá.

Foto: Petr Guth, dostihovy-svet.cz (celou fotogalerii najdete na tomto odkazu)