Těsně před Konferencí České jezdecké federace vydala Disciplinární komise ČJF závazný výklad stanov, co by se dělo v případě, že by byl odvolán Výkonný výbor. O jeho vyhotovení požádal na konci května letošního roku generální sekretář ČJF Petr Kuklík.
Výklad stanov ve vztahu k vybraným otázkám spojeným s možným odvoláním členů Výkonného výboru nebo prezidenta České jezdecké federace ze strany celostátní konference ČJF, konkrétně pak k situaci, kdy zaniká mandát takto případně odvolaných členů Výkonného výboru ČJF, byl písemně vypracován v pondělí 26. června. Do databáze interních dokumentů v Jezdeckém informačním systému jej zástupci ČJF vložili v úterý 27. června po 16. hodně, tedy více jak tři a půl hodiny poté, co již bylo jasné, že k žádnému odvolání během ten den konané Konference ČJF nedošlo. Bod programu, který se týkal odvolání členů Výkonného výboru ČJF totiž nebyl zařazen.
Lada Petriková pověřená vedením Konference ČJF přítomné delegáty ještě před schválením programu jednání upozornila na skutečnost, že dle § 253 občanského zákoníku záležitost, která nebyla zařazena na pořad zasedání při jeho ohlášení, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech členů spolku oprávněných o ní hlasovat. Zatímco první podmínka ohledně účasti splněna byla, tak by se dalo těžko očekávat, že 100 % delegátů s navrženým bodem programu bude souhlasit, jelikož mezi delegáty byli i členové Výkonného výboru ČJF.
Přestože všem přítomným muselo být předem jasné, že zařazení nového bodu do programu jednání nemá šanci na úspěch, delegát Středočeské oblasti Martin Blažek jej navrhl. Pro zařazení bylo 30 delegátů, proti 25 a zbývajících 12 se zdrželo.
Program jednání Konference ČJF schvaluje Výkonný výbor, a to nejpozději měsíc před jejím konáním. Odvolání členů Výkonného výboru ČJF včetně prezidenta schválila do usnesení oblast Praha ČJF při oblastní konferenci konané 9. března. Usnesení ovšem bylo formulováno ve vztahu k delegátům, které mělo zavazovat k navrhnutí zmíněného bodu při celostátní konferenci. Byť zmíněný závazek měl být formulován spíše jako doporučení, jelikož si konference nemůže vyhradit k rozhodování záležitosti, které jí nesvěřují stanovy ČJF, tak s ohledem na nově prezentované skutečnosti by stejně návrh neměl v podstatě žádnou šanci na úspěch. Otázkou je, jak by se zachovali členové Výkonného výboru, pokud by v usnesení byl požadavek na zařazení bodu programu adresovaný právě tomuto orgánu, který program celostátní konference schvaluje. Dle jednacího a volebního řádu totiž zápisy s usnesením mají být předsedou oblastního výboru zasány na orgány, které odpovídají za splnění úkolů uložených usneseními nebo které by měly být s usneseními seznámeny.
I když tak členové Výkonného výboru jistě o záměru některých delegátů oblasti ČJF Praha věděli, nic je nezavazovalo k tomu tento bod zařadit na program celostátní Konference ČJF. Vedení svazu se však přesto na takovou variantu připravovalo a generální sekretář ČJF Petr Kuklík vznesl dotaz na výklad legislativy ČJF a následný možný postup v záležitosti odvolání prezidenta a Výkonného výboru ČJF. Pro případ, že by k odvolání došlo, se generální sekretář dotazoval členů DiK, zda mandát statutárního orgánu ČJF zaniká okamžitě anebo v jiném okamžiku. „Pokud by platila první varianta, tak usuzuji, že od té chvíle není nikdo, kdo by za ČJF mohl jednat a konat, a to i ve vztahu k realizaci ekonomických úkonů, jako vyplácení mezd, faktur a jiného. A to až do doby zvolení nového vedení ČJF, když dle mého názoru je možné vedení zvolit až na následně svolané Konferenci ve lhůtě dle jednacího řádu ČJF. Pravděpodobně bude ale nutné předně svolat oblastní konference ČJF pro nominaci delegátů a pro představení jednotlivých kandidátů na funkce ve vedení ČJF před samotnou volbou a tento proces se mi jeví na min. 2 měsíců do svolání (mimořádné celostátní) Konference a zvolení nového vedení,“ uvedl ve své žádosti o výklad dle zápisu DiK Petr Kuklík. „Prosím Vás proto o výklad, jaký by v tomto případě nastal možný scénář, popřípadě kdo by zajistil v mezidobí řádný chod ČJF,“ doplnil.
Disciplinární komise vypracovala velmi podrobné stanovisko, v jehož prvním bodě uvádí, že Stanovy ČJF, ani jiné řády či předpisy ČJF, výslovně neupravují zánik mandátu člena Výkonného výboru nebo prezidenta ČJF pro případ, kdy je prezident ČJF či člen VV ČJF odvolán Konferencí. „Proto bude dále činěn výklad v rovině obecné vůči všem Stanovami předvídaným orgánům ČJF,“ uvedli v dokumentu členové DiK.
V druhém odstavci stanoviska se píše, že v případě odvolání příslušného člena orgánu ČJF by vzhledem k absenci uvedení jiného režimu v rámci Stanov či jiného předpisu nebo řádu ČJF mohl být úspěšně aplikován závěr, že funkční období daného člena orgánu ČJF skončí okamžikem odvolání daného člena orgánu ČJF ze strany Konference, čemuž svědčí i běžná praxe v případě odvolávání členů statutárních orgánů u jiných právnických osob.
V bodu číslo 3 pak Disciplinární komise ČJF uvádí, že objektivně je potřeba připustit možnost vícero výkladů, byť s ne zcela totožnou silou. Ve čtvrtém odstavci pak na to navazuje, že: „V případě, kdy se jednalo o odvolání většiny členů daného orgánu ČJF ochromující jeho činnost či všech členů takového orgánu ČJF, a zároveň došlo k preferenci výkladu uvedeného pod bodem 3. výše, pak by v každém případě za takové situace (tj. setrvání ve funkci až do zvolení nástupců příslušných odvolaných členů daného orgánu ČJF) měl tento orgán fungovat v tzv. režimu "v demisi", tedy neměl by tento orgán ČJF prostřednictvím svých již odvolaných členů činit zásadnější rozhodnutí nad rámec běžné agendy či dotažení již rozpracované agendy.“
Nad rámec výše uvedeného pak DiK ČJF v pátém odstavci upozornil ještě na ustanovení Stanov, která by mohla být využita, respektive vzata do úvahy, a to však z koncepčního hlediska i pro případné praktické budoucí využití. „Dle ustanovení čl. 10. odst. 10.2. bodu 10.2.11. Stanov patří do působnosti Rady ČJF oprávnění stanovit podmínky předání funkcí členů jednotlivých orgánů novým členům (těchto orgánů), tj. určit jakési zásady pro předávání funkcí mezi členy orgánů včetně tedy případného přechodného období (tj. zejména v situacích, kdy dochází k nahrazení členů orgánů z důvodu uplynutí stanoveného funkčního období). Dále dle ustanovení čl. 8. odst. 8.2. Stanov je v kompetenci VV ČJF rozhodnout, v jakém rozsahu je oprávněn jednat jménem ČJF také generální sekretář ČJF, popř. jiné osoby. Využít toto oprávnění by se mohlo jevit jako vhodné zejména pro věci organizačně-provozní, tj. například schvalování periodických plateb za ČJF typu nájemné, proplacení mezd zaměstnanců atp., a to i př. až po naplnění podmínek typu odvolání většiny členů VV ČJF,“ dodal za Disciplinární komisi České jezdecké federace ve zmiňovaném závazném výkladu předseda komise Mgr. Ondřej Novák.
Jak slíbil v závěru červnové Konference ČJF prezident svazu Radek Rouč, do konce letošního roku by se měla uskutečnit ještě jedna celostátní konference, při níž by mělo dojít na schvalování úprav Stanov ČJF. Jednotlivé návrhy by před tím měly projít přes oblastní konference. Při nich zvolení delegáti již v předstihu budou vědět, že prosadit jakýkoliv nový bod do programu konference není snadné, a ne každé usnesení lze považovat za závazné.
Foto: Josef Malinovský
Autor komentáře je členem České jezdecké federace a byl jedním z delegátů přítomných na červnové Konferenci ČJF.
