Karolína Wiesnerová patřila mezi ty nejúspěšnější pony jezdkyně jak v drezuře, tak ve skákání. V současné době se věnuje pouze skákání, i když drezurní příprava je pro ni stále podstatnou součástí. Již má za sebou i zkušenosti s přípravou mladých koní. Prvním z nich byl její nezapomenutelný kůň, pony Sweet Heart.
Jaký kůň z vaší jezdecké kariéry je pro vás tím nezapomenutelným?
Ovlivnili mě všichni koně, které jsem měla možnost jezdit. Spoustu titulů i medailí jsem si odvezla s různými koňmi a poníky, ale kdybych měla vyzdvihnout jednoho, byl by to poník Sweet Heart. Byl to jeden z mých prvních poníků.
Jakých jste spolu dosáhli úspěchů?
Odvezli jsme si titul z mistrovství České republiky na pony v drezuře. Vyhráli jsme také například Drezurní pohár. Kromě drezury jsme se ale věnovali i skákání. V tom jsme zvítězili ve finále Styl šampionátu.
Vzpomenete si, kdy jste se poprvé setkali?
Já musím přiznat, že jsem ho nevybírala. Vlastně jsem u toho ani nebyla. Moje mamka s kamarádkou a sestrou se jely podívat na pastviny k panu Fialovi. A tam mamka zahlédla Sweeta, který byl v tu dobu teprve tříletý a neobsedlý. Mamce se zalíbil, a tak ho koupila s tím, že se připraví a prodá. Ale nakonec se z něj stal opravdu skvělý a všestranný kůň, který po skončení naší společné kariéry ještě závodil s mojí sestrou.
Jak probíhalo jeho obsedání a celkově ta prvotní příprava?
Vzhledem k tomu, že to byl naprosto neosahaný poník a já jsem do té doby s mladými koňmi neměla vůbec žádné zkušenosti, dali jsme ho na obsedání k Zuzce Balouškové na Borovou. Tam ho obsedli a naučili základním chodům a poslušnosti. Poté jsem na něm začala jezdit já a sama jsem si ho připravovala od jeho čtyř let.
Jaký jste měla pocit, když jste si na něj poprvé sedla?
Poprvé jsem na něm seděla právě na Borové. Tam mají crossovou dráhu a já jsem na Sweetovi celou tu dráhu projela. Takže hned v těch čtyřech letech jsme viděli, že je opravdový charakter a má všestranný talent.
Když jste si Sweeta přivezli domů, probíhalo vše bez problémů? Jaké byly vaše společné začátky?
To si vzpomínám, že byl opravdu hodně senzitivní a často velmi nervózní. Například když jsem přiložila holeň, tak občas vystřelil dopředu. Ale na druhou stranu byl strašně učenlivý a snažil se vše udělat dobře. Když jsme začali skákat, musela jsem s ním být hodně trpělivá a hlavně v klidu, což bylo občas dost náročné. Ale zase mě to hodně naučilo. Postupně jsme se spolu sžívali, až nakonec fungoval skoro na myšlenku.
Jaký je Sweet Heart povahově?
Vždy byl velmi hodný a dobře jezditelný. Od přírody je celkem dopředný, takže jsme ho nikdy nemohli krmit žádným energetickým krmením. Vzpomínám si, že ho ve stáji jednou omylem krmili ovsem a my když jsme pak přijeli na závody, tak strašně zlobil a neustále vyhazoval. Jinak byl ale hrozně milý a kontaktní. Také byl dost hravý. Občas když chtěl dobrůtku, tak mě začal trochu okousávat.
Naučil vás něco, co jste později mohla využít i na jiných koních?
Jak jsem již jednou zmiňovala, naučil mě, abych byla opravdu velmi trpělivá a klidná při ježdění. A také jak pracovat s mladým koněm, protože Sweet byl první mladý kůň, kterého jsem jezdila a sama si ho připravila do sportu. Díky němu jsem si uvědomila, že když někdy něco nejde, nemá se to lámat přes koleno, ale nechat to třeba na další den.
Jaký byl jeho další osud po ukončení vaší společné sportovní kariéry?
Potom co jsme spolu absolvovali naše společné závody, jsem Sweeta předala své mladší sestře, která s ním také nasbírala spoustu úspěchů ve skokových soutěžích, a to i v rámci mistrovství České republiky. Poté co moje sestra přestala jezdit, jsme ho museli prodat a nyní dělá radost Markétě Szieklikové.
Jak často si na něj vzpomenete?
Sweet si je velmi podobný s mojí současnou klisnou JLB Paradise. Ve spoustě věcí jsou téměř stejní. Možná proto jsem si s Paradise tak moc sedla, jelikož mi Sweeta v některých ohledech připomíná. Díky tomu na něj vzpomínám celkem často, a i když se s ním na závodech nesetkávám, doteď sleduji jeho výsledky.
Foto: poskytla Karolína Wiesnerová
