Trpělivost je jeden z nejdůležitějších předpokladů pro úspěšné setrvání v dostihovém sportu. Vyprávět by o tom mohl dlouholetý majitel Jan Červenka, který se v polovině dubna dočkal prvního vítězství svých barev po devíti letech. Dlouhé čekání ukončil tříletý polský odchovanec Sunset v bumperu na 2800 metrů.
"Těch devět let bylo dlouhých, něco se povedlo a něco ne. Měl jsem i nadějné koně, přišla různá zranění, ale nikdy mě nenapadlo, že bych dostihový svět opustil. Věřím tomu, že ten můj kůň přijde a v minulosti už i přišel," řekl Jan Červenka ve středečním Podcastu Martina Cápa na EquiRadiu.
Sám o sobě prohlašuje, že je životním založením spíše pesimista, ale momentálně vyhlíží nadějnou dostihovou budoucnost. Kromě Sunseta má v tréninku Martina Lišky ještě o rok staršího Claudia. V Napajedlích narozený hnědák má na kontě druhé místo z loňské Zlaté spony tříletých.
Za osmadvacet sezon se v Červenkových červeno-bílých barvách vystřídala dlouhá řada koní v čele s dvojnásobným vítězem Velké mostecké Hetmanem Polnym, šestým z Velké pardubické Jungem či spolehlivými skokany Dalmaciem, Datiffem a Zafirem. Jako majitel stáje dlouhá léta spolupracoval s trenéry Františkem Vítkem, Pavlínou Baštovou, později Jaroslavem Myškou a Martinem Liškou.
Příběh současné naděje Sunseta, syna vítězky dvojkového krosu a čtvrté z Křišťálového poháru Sun Beliny, měl i na poměry této dlouhé historie kuriózní začátek.
"Slíbil jsem manželce, že budu mít jen jednoho koně a že už to vydržím. Pak ale přišla zpráva od Martina Lišky, že Sun Belina má hřebečka. Začalo mě to zajímat, protože vím, že to byla výborná klisna. V duchu jsem si říkal, že bych si ještě jednoho koně jistě mohl dovolit, a okamžitě jsem se do Sunseta zamiloval. Dnes už to můžu říct, všechno jsem dělal tajně. Když jsme pro něj jeli do Polska, doma jsem nahlásil, že jedu jinam," směje se Červenka.
"Až po nějakých třech měsících padla při náhodné večeři s obchodním partnerem a dámskými protějšky otázka, kolik mám vlastně koní. Řekl jsem, že jen jednoho, ale před tou odpovědí jsem malinko zaváhal, a to mé ženě stačilo, aby odhalila, že už máme koní více. Chvíli to trvalo, než mi odpustila, že jsem jí to zatajil, ale dnes už z něj má stejnou radost jako já. Stálo mě to drobné bolestné, briliantové náušnice. Věřím, že manželka ví, že ji mám radši než svoje koně, ale že jsem si prostě nedokázal pomoct…" dodal.
Dostihový soud? Ne vždy to bylo příjemné
Dostihům je Jan Červenka věrný od dětství s krátkou přestávkou v době dospívání, kdy hrál basketbal v mládežnických celcích pražské Sparty. V první polovině devadesátých let byl dostihovým zpravodajem denních listů, mimo jiné se spolu s Petrem Guthem podílel na svého času známé dostihové stránce v deníku Telegraf.
"V té době mě oslovilo, že bych mohl být sportovním novinářem. Můj spolužák z ročníku Martin Kézr se tím celou kariéru živí, ale nakonec jsem rád, že jsem se stal advokátem," glosuje.
Přes svou profesi se dostal do Pořádkové komise JC ČR a poté dlouhá léta předsedal Dostihovému soudu. "Snažil jsem se, aby se výstupy, které se objevovaly ve Věstníku českého turfu, trochu přiblížily tomu, co známe z právní praxe. Aby tam byla nějaká výroková věta a odůvodnění. Z osobního hlediska to nebylo vždy úplně příjemné, někteří majitelé a dostihoví aktéři se po některých výrocích soudu netvářili vstřícně nebo s tím rozhodnutím často nesouhlasili. Za sebe nicméně můžu říct, že mám čisté svědomí. Dnes jsem rád, že disciplinární orgány Jockey Clubu pokračují ve stylu zveřejňování odůvodnění. Kolegové to píší velmi precizně a vždycky z toho lze poznat, co je k rozhodnutí vedlo," hodnotí Červenka.
V dobách, kdy jeho koně připravovala jedna z průkopnic startů v zahraničí Pavlína Baštová, měl velký sen vyhrát překážkový dostih v Baden Badenu. "Vím, že tohle se mi už nesplní. Z jednoduchého důvodu, že se tam už téměř deset let žádné překážkové dostihy neběhají," konstatuje s tím, že by své současné reprezentanty časem rád viděl i v zahraničí.
Kromě rodiny, zaměstnání a koní momentálně Červenku vytěžuje i politika. Do evropských voleb jde v roli lídra strany Mourek, na kandidátce jsou i další dostihové osobnosti Karin Luftmanová, Martin Liška a Aleš Martínek.
"Je to velká shoda okolností. Já jsem řadu let působil v komunální politice v místě svého bydliště Vinoři. Když bylo ve volbách v roce 2022 jasné, že již nebudu nominován na kandidátce stávající strany, byl jsem osloven tehdejším starostou Vinoře, abych ve své činnosti pokračoval na jiné platformě. Strana Mourek vznikla z původní satiry na regionální úrovni. Usoudili jsme, že satira na vše nestačí a je třeba udělat něco vážného," uzavírá Jan Červenka.
