Alžběta Hrnková: Dělá mi radost si spolu s koňmi zvyšovat výkonnost

V úvodu své kariéry se Alžběta Hrnková zabývala drezurním sportem, ale nyní již věnuje všechno své úsilí koním v parkurovém skákání. Do budoucna plánuje složit cvičitelské zkoušky, předávat dál své zkušenosti a zajímá jí pozice pracovního jezdce.

31.05.2023 06:30 | Autor: Vojtěch Kroupa | Rubrika: Sport | FANCLUB

reklama 12D

Od šesti let začala Alžběta Hrnková jezdit na letní jezdecké tábory, později se s rodiči dozvěděli, že v té stáji provozují jednou týdně i jezdecký oddíl, a tak tam začala docházet.

„Ze začátku jsem vůbec nechtěla jezdit na závody, spíš mě bavilo se tak vozit a také jsem byla docela strašpytel. Sportu jsem se začala věnovat po splnění ZZVJ ve 14 letech,“ představuje svůj jezdecký příběh Alžběta Hrnková, jež v této době pravidelně startuje na prestižních národních i mezinárodních parkurových závodech a reprezentuje stáj Horse Flower.

Vybavíte si svůj úplně první kontakt s koňmi a také to, kdo vás ke koním přivedl?

Ke koním mě přivedl taťka. Také se v dětství pohyboval okolo koní, a tak jsme občas jezdívali do stáje ke známé. Na koni jsem seděla už jako batole.

Které jezdecké disciplíně se věnujete a nejvíce a jaké výkonnosti jste v ní dosáhla?

Má disciplína je parkurové skákání a dosažená výkonnost je zatím 130 centimetrů.

Vyzkoušela jste někdy i některá další jezdecká odvětví?

Ano, dříve jsem si párkrát za rok vyjela i na drezurní závody, taťka to měl rád. Bylo to totiž bezpečnější a sem tam z toho byla i nějaká mašle. Závodně jsme jezdili do stupně L, a dokonce se mi povedlo vyhrát i oblastní mistrovství. Teď už na drezurní závody nejezdíme, ale držím se názoru, že drezura je základ a všichni mí koně vždy ovládají alespoň základní prvky.

Kdo vás zdokonaloval a předával vám nové zkušenosti?

Nejvíce vděčím Karolíně Filingerové, která mě začala připravovat na ZZVJ, a hlavně mě zbavila strachu ze skákání. Při mých skokových začátcích jsem totiž často padala a pak jsem se začala bát, s Karolínou spolupracuji dodnes. Dále byl mým skokovým trenérem čtyři roky Petr Mašek, který mi pomáhal v mých závodních začátcích. Aktuálně trénuji od začátku minulého roku s Markem Javorským a musím říct, že jsem z této spolupráce opravdu nadšená, posunul mě s koňmi zase o několik levelů výš.

Psali jsme: Tenis a lezecká stěna, zábava Evy Rothové. S koňmi plánuje budoucnost

Kdy se u vás dostavil takový ten první zásadnější úspěch a kterých dalších si osobně nejvíce ceníte?

Můj první úspěch byl, když jsem měla možnost být součástí dětského týmu při mistrovství České republiky. Bylo to pár měsíců po splnění zkoušek, a ještě k tomu jsme zajeli parkur s nejlepším výsledkem z celého družstva. Od té doby jsem měla vždy mladé nebo složitější koně, a tak jsem nemohla moc výkonnostně růst. Díky tomu si, ale vážím každého dobře odježděného parkuru. Také mi dělá radost, když si s koňmi společně zvyšujeme výkonnost.

Máte nyní své vlastní koně? Co spolu máte jíž za sebou?

Ano, nyní mám do sportu jednoho vlastního koně, a to devítiletou klisnu Genesis. Kupovali jsme ji jako pětiletou a naše společná cesta byla opravdu dost trnitá. Už na prvních společných závodech to byla zábava, když jsem před parkurem i po parkuru odešla do stáje po

zadních, byla totiž dost závislá na koních. Všichni ji chtěli hned vrátit, ale já si prosadila, že jí chci. Když jsme vyřešili jeden problém, přišel hned další např. ve formě neustálého vyhazování v parkuru. Vždy jsem však věděla, že má velkou schopnost, a tak ji máme dodnes a jsem za to ráda. Konečně se ta dlouhá, tvrdá dřina začíná vyplácet a vím, že jí můžu v parkuru na 100 % věřit.

Jak zvládáte propojovat závodění se školou a rodinným životem?

Ve stáji jsem každý den a občas i dvakrát, ale propojovat závodění se školou nikdy nebyl problém, škola se mi snažila vždy vyjít vstříc. Letos jsem v maturitním ročníku a také plánuji ve studiu pokračovat, musela jsem tak závodění částečně omezit a uvidíme, jak to bude se sportem v budoucnu dál. Doma moc času netrávím, ale rodiče jsou má největší podpora a tam kde jsem, bych bez nich nikdy nemohla být. Taťka mi s koňmi často pomáhá a vozí mě na závody, oba mi pomáhají si plnit svůj sen.

Jaké jsou vaše dnešní plány v jezdectví a čeho byste dále chtěla ještě v tomto sportu dosáhnout?

Ráda bych si postupně zvyšovala výkonnost a sbírala nové zkušenosti. Také bych si v budoucnu chtěla udělala cvičitelské zkoušky a případně své zkušenosti předávala dalším. Jedna z věcí, co bych si také chtěla zkusit je pozice pracovního jezdce a být tak v kontaktu s co nejvíce koňmi.

Foto: poskytla Alžběta Hrnková

ZPRÁVY

KRÁTCE

Staňte se členy Fanklubu Jezdci.cz a podpořte zpravodajství o koních

Sledujete novinky o koních, jezdectví a dostizích na Jezdci.cz a pouštíte si pravidelně vysílání EquiTV.cz a EquiRadia.cz? Máme pro vás novinku - spouštíme Fancluby Jezdci.cz a EquiTV.cz | EquiRadio.cz, jejichž prostřednictvím můžete podpořit další existenci našeho zpravodajství.

Zaplacením ročního nebo půlročního příspěvku umožníte, aby veškerý redakční obsah s výjimkou bonusů pro členy fanclubu zůstal nadále volně přístupný všem uživatelům a přímo se tak budete podílet i na propagaci všech koňských sportovních disciplín. Zároveň dostanete přednostní přístup k velké části našich materiálů, které si můžete přečíst v časovém předstihu, pravidelnou možnost získat různé slevy na zboží našich partnerů a účast v soutěžích o ceny.

Roční členství ve Fanclubu Jezdci.cz stojí 600 Kč, půlroční příspěvek je 300 Kč. Pokud chcete být členem obou fanklubů Jezdci.cz i EquiTV.cz, můžete využít zvýhodněnou variantu 1000 Kč (roční) a 500 Kč (půlroční). Další podrobnosti najdete na tomto odkazu.