Jezdecký areál v Číčovicích u Prahy je již zaběhnutým podnikem s důrazem na jezdeckou pony školu a kvalitní gastronomii. Jak náročná cesta to byla, prozradila Ria Lacina Hoffmeisterová a přiložila také fotografie dokumentující původní stav nemovitosti.

 

Jak dlouho ve vaší stáji působíte a jaká byla vaše cesta až na toto místo?

 

Areál rozbořeného statku jsme zakoupili v roce 2001 s vidinou vybudování stájí a rodinného sídla. Postupem času jsme statek vybudovali i pro veřejnost - nachází se zde ustájení s jezdeckou školou, restaurace a penzion.

 

Jaké jsou základní parametry vašeho současného domovského areálu?

 

Je zde okolo třiceti boxů, jezdecká hala dvacet krát čtyřicet metrů, venkovní písková jízdárna čtyřicet pět krát sedmdesát metrů, pískový lonžovací kruh o průměru osmnácti metrů, výběhy, solárium, dva mycí boxy, sedlovny, restaurace, krytá i otevřená tribuna.

 

Můžete prozradit něco o historii tohoto místa?

 

Areál pro nás vybudoval taťka. Všechno jsme v té době vymýšleli společně. Měli jsme jednu z prvních jízdáren s bílým pískem v republice. Jezdili jsme tehdá kvůli tomu na velké výstavy do Paříže, kde jsme sbírali nápady, rady a doporučení od zahraničních odborníků. Na začátku jsme měli jenom patnáct boxů a halu, všude se stavělo a bylo to docela náročné. Než se nám podařilo celý areál vydláždit. Působilo zde za ty roky několik trenérů, z těch pro mě významných byl určitě Petr Doležal, s kterým spolupracuji do dnes, dále pak Zdeněk Žíla, ten v té době jezdil pro pana Starnovského.

 

Co je největší výhodou vaší stáje pro vás osobně?

 

Naše stáj je blízko Prahy, máme zde perfekntí zázemí jak pro jezdce, tak pro nejezdce. Naše restaurace, kterou vede moje sestra Ada, je vyhlášenou destinací nejen pro víkendové gastronomické výletníky, ale pořádáme zde i krásné svatby a jiné rodinné akce. V naší stáji v současné době převládají poníci a vše uzpůsobujeme školnímu programu dětí. Tudíž dopoledne pracují s koňmi naši jezdci, odpoledne trénujeme děti.

 

Kolik času zde trávíte?

 

Tak to jste mě pobavila. Myslím, že lehčí je vypočítat, kolik času zde netrávím. Snad jen když vezu děti do školky nebo na jinou aktivitu. Ráno vstanu, vypravím děti a jdu jezdit. Dopoledne odjezdím vlastní koně, přes oběd vyřídíme potřebnou administrativu a po obědě jdu trénovat svěřené dětičky. No a večer obstarám děti vlastní a většinou při uspávání usnu s nimi.

 

Bez jaké části zázemí byste se nemohla s koňmi nikdy obejít?

 

Kvalitní povrchy, kvalitní parkur se všemi druhy profilů, výběhy, krytá hala, zkušený personál, který o koně pečuje - vlastně myslím, že bez mojí ošetřovatelky Táničky by to bylo nepředstavitelné.

 

Jsou plánovány v blízké budoucnosti nějaké změny v tomto areálu?

 

Plánujeme rekonstrukci jezdecké haly, která si to po těch letech již zaslouží.

 

Foto archiv R. L. Hoffmeisterové