Lada Šobichová je nejen talentovanou parkurovou jezdkyní, ale také podnikatelkou. Před lety se odstěhovala do Belgie a vybudovala v této zemi úspěnou firmu s vlastní značkou jezdeckého oblečení. Vedle toho se stále aktivně účastní skokových soutěží mezinárodní úrovně.
Žijete již mnoho let v Belgii. Prozradíte nám prosím, proč vedl osud vaše kroky právě sem?
Láska hory přenáší. Odešla jsem do Belgie v roce 2005, jelikož jsme byli s Janem Vinckierem deset let spolu jako pár. První roky jsem pracovala jako jezdec a Janův ošetřovatel na CSI, v roce 2008 jsem založila firmu s vlastní značkou jezdeckého oblečení Winston Equestrian, díky které jsem byla postupem času schopná investovat do své vlastní "stáje" a stát se nezávislou. Po našem rozchodu v roce 2014 jsem se rozhodla v Belgii zůstat. Nebylo to jednoduché rozhodnutí, tak nějak jsem tehdy nevěděla, kam vlastně patřím. Dnes jsem tu už usazená a vdaná.
Ještě než nám představíte svou aktuální domovskou stáj, řekněte pár slov o firmě. Jak se vám daří kombinovat vedení firmy a život ve stáji?
Značka se prodává hlavně v USA a Beneluxu, oblečení sama navrhuji i testuji. Je příjemné trávit půl dne ve firmě a půl dne na koních. V létě si říkám, že bych nejradši jezdila celé dny, v zimě, když tu prší, si zase pochvaluji, že sedět v kanceláři není až tak špatné. Pro mozek je tato kombinace ideální.
Do jaké stáje aktuálně dojíždíte?
Jde o stáj VM Horses v obci Loenhout, majiteli jsou Gert a Gitta Vermeiren. Jsou to manželé mého věku a mí kamarádi. Spojuje nás, že jsme si tak nějak všechno vybudovali sami. Oba také jezdí, Gert se zaměřuje na práci s mladými a prodejními koňmi, Gitta kromě mateřských povinností také občas závodí. Je to opravdu rodinná stáj, což je příjemné. Jsem zde již čtyři a půl roku. Areál vybudovali Gert a Gitta před sedmi lety. Stavební místo dostali věnem od otce farmáře, který bydlí hned vedle a chová prasata a koně, jejichž chov byl vždy jeho koníčkem.
Znamená to tedy, že to není vaše první stáj v Belgii. Co předcházelo tomu, než jste se dostala právě sem?
V minulosti jsem prošla různymi stájemi v Belgii a v Nizozemsku, většinou situovaných v souladu s prací a životní situací. Současná stáj je sedmá za mou sportovní kariéru.
Jaké jsou základní parametry vašeho domovského areálu?
Současná stáj ma asi 35 boxů, krytou halu o rozměru třicet krát padesát metrů, venkovní jízdárnu sedmdesát krát čtyřicet – obě jízdárny mají kvalitní povrch. Dále areál disponuje krytým kolotočem, lonžovacím prostorem, malými pískovými výběhy a většími travnatými, nechybí ani solárium pro koně.
Kolik času zde trávíte? Jak vypadá váš běžný program, pokud jste zrovna "doma"?
Trávím zde asi pět hodin denně šestkrát v týdnu. Každý den jezdím čtyři až šest koní. Pokud nejsme na závodech, trénuji s koňmi většinou v přírodě, hned vedle stáje máme lesy a louky s písčitým podkladem, kde se dá jezdit celý rok, takže máme obrovskou zelenou jízdárnu.
Bez jaké části zázemí byste se nemohla s koňmi nikdy obejít?
Nikdy bych se neobešla právě bez zmiňované přírody okolo, koně tam úplně jinak pracují a používají tělo. Také z psychologických důvodů, nedělají pořád to samé, jsou motivovanější a šťastnější, což je pro mě důležité. Určitě bych se neobešla ani bez výběhů a jízdárny s kvalitním povrchem.
Jsou plánovány v blízké budoucnosti nějaké změny v areálu, např. rekonstrukce, rozšíření? Cítíte vy osobně potřebu nějaké změny?
Tohle léto byl zastřešen kolotoč a zkvalitněn podklad na venkovní jízdárně, takže jsem se vším velmi spokojena.
Foto archiv Lady Šobichové