My jsme si pro vás připravili zajímavé interview s předsedou Svazu chovatelů českého teplokrevníka Miloslavem Perníčkem.
Miloslav Perníček. Foto Josef Malinovský
Na co všechno se můžeme ve Zduchovicích od pátku do neděle těšit?
V první řadě bych rád všechny přivítal a pozdravil při 23. ročníku Kritérií mladých koní. Je to vlastně nejdelší nepřetržitě konaná akce v České republice na půdě chovu koní. Již druhým rokem se koná v Jezdeckém areálu Zduchovice u pana Krulicha, což svědčí o tom, že jsme zde byli spokojeni, a i proto jsme se sem vrátili.
Návštěvníci budou moci sledovat program rozšířený do tří dnů – tedy na pátek, sobotu a neděli, přičemž již ve čtvrtek se jezdci a koně mohli seznámit se zdejším areálem a prostory, kde budou předvádět sportovní výkony. Oproti loňsku se rozšířila kategorie drezurních koní o čtyřleté. Letos se jich kvalifikovalo do finále 14, pětiletých 12 a šestiletí jsou čtyři. Další novinkou, jež se vyzkoušela již vloni, je přehlídka letošního ročníku hříbat, kterých by mělo přijet osmnáct. Ta poprvé musela projít kvalifikacemi v Čechách a na Moravě. Stejný počet je i tříletých klisen plemene český teplokrevník.
Program je opravdu velmi nabitý! Jak složité ho bylo poskládat, aby na sebe vše navazovalo?
Významnou myšlenkou bylo, že když chovatel vyjede na delší výlet a nechá své hospodářství doma na čas opuštěné, tak aby viděl z chovu českých i těch evropských koní co nejvíce. Pro realizaci akce, která zahrnuje tolik bodů programu, nevyhovuje zdaleka každý areál. Je třeba alespoň dvou předváděcích ploch, jedno kolbiště, drezurní obdélník a ideálně ještě halu, což v současné době zduchovické kolbiště splňuje.
Sestavit celý program, tak to byl trochu režisérský um. I díky Haně Civišové se nám to podařilo vše skloubit do zmíněných tří předváděcích dnů a jednoho tréninkového. Na druhou stranu se stále ještě učíme. Jak jsem říkal, je to v takovémto pojetí, kdy jsme spojili více chovatelských akcí, teprve druhý ročník. Věřím, že se nám však vše povede zvládnout a diváci i přímí účastníci budou odjíždět odtud spokojeni.
Jak dlouho probíhala příprava na zduchovické finále?
Samotná příprava netrvala až tak dlouho. Dá se říci, že jsme amatérská organizace – tzn., že vše děláme ve svém volném čase. Většinu věcí jsme tak řešili po telefonu Ale myslím, že díky převážně místním nadšencům, kteří se nám snažili připravit co nejlepší domácí prostředí, tak se vše vydařilo. Není proto podstatné, jak dlouho přípravy trvaly, ale jak se vše podařilo zvládnout a jaký bude výsledek.
Jak jste byl spokojen s průběhem kvalifikačních závodů?
Kvalifikačních závodů proběhlo 12 ve skocích, 5 v drezurách a 4 ve všestrannosti. Úroveň bych nechtěl do detailu hodnotit, neboť někteří pořadatelů ke své úloze přistupovali trochu laxně, co se týče překážkového vybavení a dalších papírových požadavků, jež jsou kladeny od svazu. V příští sezoně dojde možná i na nějakou výměnu pořadatelů. Každopádně, když budu kvalifikace hodnotit celkově, tak sportovní úroveň i kvalita koní jde nahoru. Práce komisařů byla velmi dobrá a oproti minulé sezoně byla i větší účast koní. Nemuseli jsme např. spojovat kategorie klisen a hřebců s valachy dohromady. Obecně mají Kritéria stále rostoucí úroveň.
Souběžně se skokovým a drezurním finále KMK ve Zduchovících probíhá i KMK pro všestrannost v Brně na Panské líše. Byl to záměr, nebo to spíše vyplynulo ze situace?
Záměr to nebyl, ale jelikož některé územní celky požadují, aby se střídaly velké akce – i ty chovatelské – mezi Moravou a Čechami, tak jsme chtěli udělat finále v letošním roce na Panské líše. Ve všech případech se však držíme tradičního termínu, jenž je 23 let stejný – první úplný víkend v září. Bohužel jsme se přesně nedomluvili s brněnskými pořadateli, kteří měli na tento víkend v kalendáři ČJF zapsané závody všestrannosti. Tak jsme alespoň nechali v Brně finále KMK ve všestrannosti. Přesto je mým snem do budoucna zrealizovat model, jako je ve Stadl Pauře při rakouském Bundeschampionatu, kde jsou všechny kategorie, jako my máme zde ve Zduchovicích, plus ještě navíc všestrannost. Všichni koně pohybující se v tomto kolotoči kvalifikací tak mají možnost zúčastnit se jednoho velkého finále.
Letos jste pozvali na finále KMK zahraniční rozhodčí a stavitele parkuru. Můžete nám tyto dvě osobnosti blíže představit?
Jednou ze tří drezurních rozhodčí bude paní Jennie Loriston Clarke z Velké Británie, což je bývalá drezurní reprezentantka, několikanásobná účastnice olympijských her a FEI rozhodčí. Takováto osobnost tady ještě nebyla a všichni drezurní jezdci jsou z ní nadšení. Je to dáma, která dodá letošním Kritériím potřebnou váhu. Hodnocení drezurních soutěží by nemělo být nijak napadnutelné, jelikož je to osoba vysokých kvalit a fundovanosti.
Co týče skokových soutěží, máme v jejich případě jiný model hodnocení. Nechali jsme v hodnocení všech pět stylových rozhodčích – tzn., že jsme stejně jako vloni zrušili škrtání nejvyšší a nejnižší známky a tudíž každý, kdo známku udělí, tak se promítne v celkových počtech. Vůbec poprvé jsme pozvali na finále KMK zahraničního stavitele. Jde o pana Josefa Mayera z Německa, což je stavitel nejvyšší třídy – s nejvyšší německou licencí stavitele.
Konkrétně jeho jsme pozvali proto, že již trochu zná české jezdce i české prostředí. Minulou zimu jsme s ním dělali seminář komisařů kritérií, který byl velmi dobře hodnocen. V nedávné době např. také stavěl kurzy při Skokovém poháru České pojišťovny v Opavě.
Já i členové předsednictva Svazu chovatelů českého teplokrevníka si myslíme, že není vždy zcela nutné zvát zahraniční funkcionáře, ale občas pro zvýšení objektivity, zpestření i obecně pro vývoj a souběh se světem je dobré takové lidi občas zvát.
