Triumf v prestižním Emírově meči, ale i obrovský tlak a s ním související nápor na psychiku. To všechno zažil Tomáš Lukášek minulou sezonu jako stájová jednička katarské královské stáje.

O několik měsíců později načíná český žokej v Dauhá novou etapu a na každém kroku dokazuje, že se mu podařilo opět najít vnitřní motivaci. Před týdnem oslavil 600. vítězství kariéry, ve středu a čtvrtek přidal po jednom dalším úspěchu a upevnil si třetí místo v průběžné jezdecké statistice.

"Nová sezona se rozběhla skvěle. Cítím se dobře, což se promítá i do jezdeckých výkonů. Když člověk není svázaný nějakými starostmi a tlakem, jezdí prostě líp. Poslední rok to tady pro mě bylo po psychické stránce těžké. Ten tlak byl chvílemi už tak velký, že jsem si občas říkal, jestli to mám vůbec zapotřebí a jestli se třeba na rok z Kataru nestáhnout. Ale teď jsem velmi spokojený a zase mě to začalo bavit," raduje se Lukášek.

Čtěte také: "California Chrome z Bošovic". Hank Moody vybojoval triumf v Deauville

Výrazný podíl na jeho současné pohodě má nové působiště. Český žokej nyní jezdí pro trenéra Ibrahima Saeeda Al Malkiho a je pod kontraktem šejka Faisala Bin Hamad Bin Jassim Al Thaniho.

"Do nové stáje jsem nastoupil s tím, že o mě usilovali poslední tři sezony. Máme okolo sto koní a převažují angličtí plnokrevníci, což je pro mě fajn. I když jezdit na dobrých arabech je také hezké a v Kataru je to půl na půl," připomíná.

V královské stáji skončil Tomáš Lukášek v rámci velké obměny, kvůli níž po dvanácti letech odešel i veleúspěšný trenér arabských koní Julian Smart.

"Nebylo kolem toho žádné velké drama. Šejk říkal, že potřebuje čerstvou krev a vyměnil všechny včetně trenéra a asistentů. Byl jsem tam dva roky, to zhruba odpovídá zdejšímu postupu. Žokej dostane šanci rok a pokud se mu daří, jezdí ještě druhý rok. Pak už následuje bez ohledu na výsledky obměna," vysvětluje Lukášek s tím, že královská rodina má několik koní i v jeho nové stáji.

Katar jede na plné obrátky

Spolupráci s Ibrahimem Saeedem Al Malkim, který připravuje koně většího počtu majitelů, si český žokej pochvaluje. Opakovaně už oblékl i žluto-černé barvy samotného trenéra a jeho společníků.

A právě v nich minulý týden oslavil 600. vítězství kariéry, když se prosadil stylově v grupě 3 na šestiletém valachovi Zyzzyvovi. "Bylo skvělé, že se to podařilo právě v grupovém dostihu. Toho koně mám rád, je to takový bombarďák," konstatuje Lukášek.

Zyzzyvu znal už z loňské sezony, kdy hnědák ovšem kvůli problémům s měkkým patrem běhal výhradně na distancích 1000 až 1200 metrů a zaznamenal sérii čtyř vítězství. Návrat na míli proti špičkovým soupeřům se letos podařil podle představ.

"Na krátkých tratích se naučil být rychle na nohou, a tak jsem získal dobrou pozici. Vyvezl jsem se za rychlými koňmi do cílové roviny, Zyzzyva zabral a dotáhl to do vítězného konce.  Ten dostih mohlo získat pět nebo šest koní, ale buď byli zavření nebo měli špatný průběh. Je to tady velmi vyrovnané a když na této menší rychlé dráze propásne žokej klíčový moment a někdo odskočí, těžko se to dohání," dodává.

Velké čtení: Napajedelský hřebec a uherský magnát. Vzpomínka na Confusionaria

Covid-19, který v posledních týdnech a měsících opět dolehl na evropské země, katarskous sezonu nijak zvlášť nekomplikuje.

"Všechno jede na plné obrátky. Samozřejmě stále platí určitá pravidla, ale jinak nic zvláštního nepociťujeme. Už vyšly přihlášky na mezinárodní mítink a na derby, je na nich i dvanáct koní z Evropy. V Kataru je teď formule 1 a všechno se chystá na fotbalový šampionát, takže sem už začínají lákat turisty," popisuje Lukášek.

Konkurenci v Dauhá nově obohatili Lukas Delozier, David Allan nebo Szczepan Mazur. Po loňském slabším roce se navíc zdá, že by se na mezinárodní vrcholy katarské sezony měly opět vrátit světové žokejské hvězdy.

"Na velké dostihy přijedou esa včetně Frankieho Dettoriho, Christophea Soumillona nebo Toma Marquanda, určitě se vrátí i Olivier Peslier, Maxime Guyon a další," avizuje Lukášek.

Ilustrační foto: Martin Cáp