Jezdectví v mezinárodním měřítku je zcela unikátní tím, že se nerozděluje na ženské a mužské soutěže. Výjimečný sport tím předběhl dobu někdy až absurdních a nezdravých diskuzí, které aktuálně rezonují společností.
Bez jakékoliv snahy uměle vytvářet prostředí, dokazují ženy, že v jezdectví nejde jen o sílu, fyzickou zdatnost a vytrvalost, ale také o techniku a cit pro koně.
Mezinárodní jezdecká federace slaví 100 let od svého vzniku. Při té příležitosti se ohlíží do historie: "Při posledních Světových jezdeckých hrách 2018 se naplno projevilo, jak vyrovnané výkony dokážou ženy podávat, když na zlato dosáhly Simone Blum v parkurovém skákání, Isabell Werth v drezuře a Ros Canter ve všestrannosti. Navíc z 36 týmových medailí, které byly v Tryonu rozdány, se téměř dokonale podělily ženy s muži v poměru sedmnáct ku devatenácti," uvádí FEI.
V začátku sport jen pro muže
Muži, kteří stáli v roce 1921 u zrodu Mezinárodní jezdecké federace FEI, ovšem neznali jezdecký sport, jak ho známe my. Ten by v té době v tomto směru spíš pozadu. Ženy v jiných sportech měly právo účastnit se olympiád už od roku 1900, ale v jezdectví neměly povoleno startovat v žádné ze tří olympijských disciplín, a to až do roku 1952. Absence žen byla daná hlavně tím, že soutěží se v době před i mezi světovými válkami účastnili převážně vojenští důstojníci.
V roce 1952 rozhodla FEI, že ženy mohou vstoupit do drezury. Další dvě odvětví, parkurové skákání a všestrannost, však pro ně byla stále zapovězená.
Jezdecká historička Marie de Pellegars vysvětluje, jak společenské změny ovlivnily rozhodnutí FEI: „Vzhledem k tomu, že zatímco muži byli během války na frontě a na bitevních polích, ženy byly běžně viděny s koňmi a na koních při práci. Začala tak sílit myšlenka začlenit ženy do sportu. Navíc celospolečensky narůstala emancipace.“
Ženy schopné konkurovat mužům
A hned v roce 1952 se ukázalo, že ženy skutečně mohou mužům konkurovat. Jednatřicetiletá Dánka Lis Hartel získala stříbro na olympiádě v Helsinkách. „Lis Hartel dokázala, že nemusí být rozdíl mezi ženami a muži a zavřela tak pusu všem kritikům,“ píše Marie de Pellegars v publikaci An Illustrated History of Equestrian Sport. FEI už nemohla udělat krok zpět, bylo zřejmé, že ženy a muži mohou závodit spolu.
Hartel získala další medaili i o čtyři roky později, ale teprve v roce 1964 v Tokiu došlo k absolutní rovnoprávnosti, když ženy mohly nastoupit i do parkurů a všestrannosti. První ženou v military na olympiádě byla Američanka Lana du Pont. A v roce 1972 získala první žena individuální zlato. Byla to Němka Liselott Linsenhoff a síla žen v tomto sportu začala stoupat.
Foto: FEI
Zdroj: FEI
