Když si Monika Doubková pořizovala Hafida, byl to šestiletý, čerstvě vykastrovaný a neobsedlý valach, takže začátky s ním měla opravdu složité. Když už se jí ho povedlo obsednout, bylo vcelku nereálné na něm jezdit, neboť se dál všechny pokoušel zabít. „Bohužel bez návštěv nemocnice se to kolikrát neobešlo. Dokonce mám díky němu skvělý zážitek, a to let vrtulníkem přímo do nemocnice“, začíná Monika vyprávění o svém arabském životním valachovi, kterého v jeho životě potkalo už mnoho zdravotních vzestupů a pádů.
Čím si vás tento kůň získal a v čem jste si nejvíc rozuměli?
Ač to bylo s Hafidem opravdu složité, bavilo mě to. Hafid je osobnost, dělá si věci podle sebe a jezdci nedá nic zadarmo. A sledovat všechny naše pokroky mě neskutečně bavilo. Po prvních společných závodech jsem věděla, že tohle je ten kůň, kterého jsem celý život hledala.
Za jakým účelem jste si Hafida pořizovala?
Vize při koupi Hafida byla jasná, účastnit se vysokých mezinárodních závodů a stihnout mistrovství světa juniorů a mladých jezdců. Opravdu jsme měli při koupi Hafida vysoké cíle a myslím si, že oprávněně, Hafid byl špičkový kůň.
Zdokonalila vás v něčem konkrétním tato vzájemná spolupráce?
Určitě mě naučil nebát se jezdit. Nedal mi nic zadarmo a já se díky němu naučila usedět různé kreace, jako vyhazování či stavění na zadní. Abych mu ale jen nekřivdila, naučil mě klidu. Není to zrovna kůň, na kterého člověk může spěchat a být netrpělivý, takže mě naučil v nervózních situacích se uklidnit a jednat s klidnou hlavou. A funguje to.
Jaký je svou povahou a chováním?
Hafid je bezesporu osobnost sám o sobě. Vždy měl svou hlavu, kterou se nebál použít. Jako každý arabský kůň je opravdu hodně temperamentní. Je sice velmi jemný, ale vznětlivý, takže ježdění na něm je opravdu složité. Zároveň je neskutečně kontaktní a mazlivý a jde na něm vidět, že si každou chvilku se mnou opravdu užívá.
Kterých společných úspěchů si ceníte nejvíce?
Cením si asi každých dokončených závodů, protože na všech Hafid předvedl neskutečný výkon. Nejvíce mě ale zřejmě potěšilo třetí místo v celkovém žebříčku za vytrvalostní sezónu 2017 a nominace na jezdce roku, na čemž má Hafid samozřejmě také svůj podíl.
Co vám poté zkomplikovalo pokračování vaší společné závodní kariéry?
Hafid si v květnu 2018 na mezinárodních závodech v Šamoríně zlomil nohu. Celý závod na 120 kilometrů zvládl, ale v závěrečné veterině bohužel kulhal. Začali jsme ihned vyšetřovat co se mohlo stát, a právě RTG nám ukázal praskliny ve spěnkovém kloubu. A najednou stojíte před životním rozhodnutím, co bude dál s vaším nejlepším koněm, se kterým máte takové plány. Hafida jsme za pomoci koňské záchranky z Brna odvezli do vídeňské kliniky, kde Hafid druhý den podstoupil operaci – sešroubování spěnkového kloubu. Má tedy v pravé přední noze dva šrouby a celková cena tohoto zákroku a veškeré péče okolo vyšla na necelých 170 000,-. Z kliniky se Hafid vrátil domů asi za tři týdny, rány se však špatně hojily, takže každodenním převazům a návštěv veterináře jsme se nevyhnuli.
Rekonvalescence byla dlouhá, ale vyplatila se. Hafid se na začátku roku 2019 vrátil opět do plného tréninku. Bohužel se stal další úraz, tentokrát pro změnu na levé přední noze. Hafid si poranil mezikostní sval. Hojení bylo i tentokrát dlouhé, celý proces rekonvalescence jsme ale už měli natrénovaný, tak jsme si ho jen zopakovali.
Závodní sezónu 2020 nám trochu zkomplikoval Covid, ale i tak pro nás byla úspěšná. Hafid se postavil na start dvou vytrvalostních závodů, které dokončil. Dokonce doběhl na druhém místě. Měli jsme naději.
V roce 2021 jsme se z důvodu nedostatku mého času zúčastnili jen jedněch vytrvalostních závodů, které Hafid úspěšně dokončil. Ale nebylo to ono. Nebyl to ten starý Hafid, kterého jsem několik let znala. Neváhali jsme a Hafida pár dní po závodech naložili do vozíku a vydali se na kliniku do Heřmanova Městce. Hafid sice nekulhal, ale byl celý bolavý, což od koně, který měl natrénováno nečekáte, a tak zjišťujete, co se vlastně mohlo stát. Na klinice jsme strávili celý den, rentgenovali jsme doslova celého koně, abychom se dozvěděli další pád na dno – Hafid musí podstoupit další dvě operace.
O necelý měsíc později, v říjnu 2021 je tedy podstoupil. Na levé zadní noze mu byly odstraněny čipy ve spěnce. Jak dlouho tam byly a proč se tam objevily, to nikdo neví. Hafid nekulhal, čipy jsme zjistili jen díky rentgenům. Další zákrok Hafida čekal na pravé přední noze, kde měl kdysi problém s mezikostním svalem. Na této noze ho čekalo přetnutí anulárního vazu, který škrtil šlachu. Zákroky nebyly tentokrát tak složité, Hafid přijel z kliniky domů již pár dní po operaci a cena se tentokrát pohybovala lehce pod 100 000,-.
Jaký byl jeho další osud a jak nyní vypadá jeho každodenní program? Chystáte ještě Hafidův návrat do vrcholového sportu?
Momentálně je od října 2021 v rekonvalescenci a pomalu se vrací do běžného režimu. Jsem v tomto ohledu opravdu přísná a striktní. Někteří lidé mě nabádají k tomu, abych mu už dala více volnosti a začala s ním více pracovat. Usměju se, ale odmítám. Věřím, že správná, ač možná dlouhá, rekonvalescence je základ úplně všeho.
Pokud počasí dovolí, Hafid dopolední část dne tráví ve svém malém paddocku. Je ale nutné dbát na to, aby povrch ve výběhu nebyl moc rozmáčený a nehrozilo Hafidovi žádné závažné uklouznutí. Když je ošklivé počasí, tak jde do kolotoče. Odpoledne za ním přijedu já a jdeme pracovat. Momentálně jsme ve fázi kratších vyjížděk, přičemž stále řeším, jaký je venku povrch. Naštěstí mi naše současná stáj Jitravský Dvorec dovoluje vše potřebné pro správnou rekonvalescenci, takže v nepřízni počasí mohu využívat naši velkou krytou halu či kolbiště. Je moc důležité, aby Hafid chodil často a pravidelně.
Snažím se opravdu o maximální péči všech jeho nohou, šlachy mažu chladivými či naopak hřejivými gely, dostává terapeutické chrániče jak na pohyb, tak na odpočinek do boxu. Samozřejmostí jsou pravidelné a časté návštěvy kováře a veterináře. Momentálně se snažíme v pravidelných intervalech nohu ozařovat laserem.
Jestli se ještě někdy do sportu vrátí je ve hvězdách. Na tuhle odpověď bohužel neznáme odpověď nikdo, my ani veterináři. Uvidíme, jak zdraví dovolí, ale momentálně vše nahrává k tomu, že bychom na podzim rádi na nějaké závody vyjeli. Tajně v to věřím.
Foto: Miroslava Vidová / poskytla Monika Doubková
