Od září 2018 má Equine Sport Center novou ředitelku Michaelu Smrčkovou, která se letos chopila organizace drezurních závodů. Nově tak na lazeckém kolbišti nebudeme vídat jen skokany. Překážky budou muset jít občas „pod střechu“ a na scénu se dostane drezurní obdélník. My jsme Michaelu Smrčkovou požádali o rozhovor.

 

 

S rozhodnutím pořádat drezurní závody v Equine Sport Centru jste přišla vy a také jste se ujala organizace. Jaká byla vaše motivace?

 

Popravdě až donedávna jsem byla srdcem hlavně parkurák. Když jsem se však z Prahy přestěhovala zpět do rodného Brna, ustájila jsem si koně na Panské líše. Právě Panská lícha je takovou kolébkou drezury na Moravě a já jsem tam potkala lidi, kteří mi umožnili poznat tento sport blíže. Bylo by škoda je nejmenovat. Jedná se o jezdkyni Kamilu Kociánovou, která je mistryní ČR v družstvech z roku 2018, trenérku Danielu Diringerovou a majitelku areálu Lenku Sekaninovou. Všechny jmenované dámy mám nesmírně ráda a vážím si jich.

 

Mým přáním je tedy šířit povědomí i o tomto jezdeckém odvětví a jako ředitelka Equine Sport Centra Olomouc k tomu mám dobré podmínky. Zázemí areálu je špičkové, tak proč ho neotevřít i jiným disciplínám…

 

 

Co mohou drezurní jezdci od letošní sezony v Olomouci očekávat?

 

Máme tři drezurní víkendy. První závody nás čekají již 18. – 19. května, následuje srpen a září. Zpočátku jsem chtěla udělat na první termín soutěže do „S“ a takzvaně si „rekognoskovat terén“, ale na přání jezdců jsme nakonec přidali i úlohy SG a IM-1. Podařilo se mi poskládat velmi kvalitní tým rozhodčích. Takže teď už jen vždy zvědavě nakukuji do systému JIS, jak chodí přihlášky.

 

Jak probíhají přípravy na první drezurní závody?

 

Koupili jsme úplně nový krásný obdélník z Holandska, ve výrobě jsou budky pro rozhodčí, floristka nám připravila velmi pěkné umělé květiny, které budou zasazeny do písmen. Při závodech budeme mít vlastního profesionálního fotografa a o této akci se snažíme informovat nejen jezdce, ale i olomouckou veřejnost prostřednictvím plakátů na výlepních plochách.

 

Jako manažer si samozřejmě musím přiznat, že parkurové závody jsou z ekonomického hlediska návratnější. Během jednoho dne se dokáže odbavit mnohem více startů než při drezurách. Mám však štěstí, že stejnou vizi, tedy rozvíjet osvětu o jezdectví a podporovat tento sport má i majitelka areálu Barbora Hubáčková, která se, stejně jako já, na nové závody moc těší.

 

 

Jaké máte obecně další plány? 

 

Zahájili jsme spolupráci s holandským trenérem Albertem Voornem. Proběhly zde již dvě soustředění s velmi dobrými referencemi a na podzim již máme stanovený další termín. Máme za sebou i Pohybový trénink, který organizačně zaštiťuje Tereza Bezrouková, a který se taktéž povedl.

 

Ráda bych se věnovala vzdělávání. Plánuji tedy řadu seminářů na témata jako fyzioterapie u koní, psychologie v jezdectví, přeprava koní a dále. Myšlenek je spousta, avšak sezónu máme opravdu nabitou a teď veškerý čas věnujeme hlavně přípravám Světového poháru v parkurovém skákání J&T BANKA CSI3*-W Olomouc, který proběhne 19. – 23. června.

 

Ostatní si tedy nechám na volnější podzimní a zimní měsíce. A co se týče drezury: počkám si na zpětné vazby jezdců a pokud bude zájem, určitě budeme pokračovat a třeba i zvyšovat úroveň závodů. Třeba tak již brzy bude Olomouc děním jednoho z kol Národního drezurního poháru či MČR.