„L’Amour byla určena k prodeji již zhruba rok a půl. Poslední měsíc byla v Anglii a již tam zůstala,“ prozradila Sára Vingrálková. „Jejím novým domovem je Hill House Sport Horses v Somersetu a bude ji jezdit James Wilson,“ uvedla její dosavadní jezdkyně.
Vingrálková s L’Amour vybojovala řadu cenných umístění, vč. několika vítězství. To poslední bylo vloni v červnu při závodech ve Velké Chuchli. Naposledy s ní pak startovala v polovině srpna 2020 v Opavě. Na klisnu L’Amour ráda vzpomíná i Lada Šobichová, která ji sedlala pět let před tím, než jí na podzim 2018 koupil Pavel Vingrálek do Stáje Derby.
„Na přelomu let 2013 a 2014 jsme hledali koně pro jednu naši mladou svěřenkyni a náhodou narazili na ni. L’amour bylo pět a půl roku a byla teprve chvilku obsednutá po hříběti. Já byla zamilovaná okamžitě a doufala, že pro naši studentku bude příliš složitá, což se taky stalo. Začátky byly zajímavé. L’Amour byla až paranoicky opatrná, vždy ovšem měla dobré srdce a vysokou inteligenci. Těmito vlastnostmi si mě také získala. Ze začátku nás čekalo hodně práce, protože jí snad vše přinášelo stres. Párkrát týdně jsem s ní jezdila trénovat na jiná místa, kde byla úplně roztřepaná. Bála se i lidí na závodech v halách. Ale právě díky svému dobrému charakteru a inteligenci se přesto všechno dokázala stát výborným Grand Prix koněm,“ vyprávěla více jak před rokem Šobichová v rozhovoru pro Jezdci.cz.
Několik týdnů strávila v Anglii i Sára Vingrálková. Letos devatenáctiletá jezdkyně stále čeká na rozhodnutí Rozhodčí komise Českého olympijského výboru ohledně pozitivního antidopingového testu, na jehož základě požádala antidopingový výbor o udělení terapeutické výjimky. Činnost ze strany České jezdecké federace jí byla v rámci předběžného opatření dočasně pozastavena 25. srpna 2020. „Rozhodčí komise zatím stále nerozhodla, a tak mi nezbývá nic jiného než čekat. Doufám, že to již bude brzy za námi. Ve stáji jsem každý den a pracuji se svými koňmi, aktuálně jich mám dvanáct,“ dodala Sára. Pevně doufá, že se jí brzy podaří vrátit na závodní kolbiště.
Foto archiv Sáry Vingrálkové