Scéna, jak na pohled nenápadný hnědák vystupuje necelou hodinu před půlnocí na ruzyňském Terminálu 3 z obrovského nákladního letounu ukrajinské provenience a za dohledu televizních kamer odjíždí do Velké Chuchle, se stala před dvěma lety jedním z velkých momentů historie českého turfu. Gordon Lord Byron, trojnásobný vítěz grupy 1, přijel na Evropský pohár žokejů jako živoucí propagace obchodních aktivit svého tehdejšího spolumajitele Cyruse Poonawally, přestože náklady na soukromý let do Prahy předem převyšovaly výši dotace pro vítěze nejbohatšího českého rovinového dostihu.

 

V úterý přišla z hrabství Tiperrary zpráva, že jeden z nejpopulárnějších irských dostihových koní náhle uhynul ve věku 12 let po kolapsu při ranní práci ve středisku svého trenéra Toma Hogana. Uzavřel se tak příběh výjimečného valacha, který procestoval tři kontinenty a vyběhal přes 1,9 milionu liber na dotacích, třebaže byl kdysi kupován jako nikým nechtěný roček za 2000 eur.

 

"Do poslední chvíle byl v dobré pohodě a vypadal skvěle. Ještě minulý čtvrtek jsme byli nadšení z jeho poslední rychlé práce, měl vyběhnout tento víkend v Curragh. Přihodilo se to při rutinním kentre, i takové věci se bohužel stávají. Všechno krásné jednou končí," citoval Hogana list Racing Post.

 

 

"O takových koních jako on sní v dostihovém světě úplně každý. Vzal nás na místa, kde jsme nikdy předtím nebyli a dosáhl na mety, které se dlouho předtím nepodařily žádnému dalšímu koni z Irska. Bylo velké privilegium ho mít a on sám žil privilegovaný život. Každý den dostával pětihvězdičkovou péči. Pořád potřeboval práci, nerad se flákal. Neměl rád ani kolotoč, denně jsme ho vodili na ruce a pravidelně chodil na vyjížďky na pláž," dodal Hogan, který slavil většinu svých úspěchů v překážkových dostizích a má na kontě několik vítězství na National Hunt Festivalu v Cheltenhamu.

 

Bilance kariéry Gordona Lorda Byrona se zastavila na 108 startech, z nichž 16 proměnil ve vítězství. Ve svých nejlepších letech ovládl Qatar Prix de la Foret (Gr. 1) v pařížském Longchamp, neméně prestižní Sprint Cup (Gr.1) v britském Haydocku a skutečnou senzací byl jeho triumf v George Ryder Stakes (Gr.1) v australském Rosehillu. Procestoval 27 závodišť v osmi různých zemích od Newmarketu a Curragh přes Meydan a Dauhá až po hongkongské Sha-Tin. Ještě ve svých 12 letech držel rating 105.

 

Těžký návrat nechtěného outsidera

 

Dlouho přitom nic nenasvědčovalo tomu, že se právě Gordon Lord Byron stane jedním z největších koňských světoběžníků své generace. Narodil se 28. března 2008 a jako odstávče byl nabídnut na dražbě, kam Hogan poslal svou tehdejší sekretářku Jessicu Cahalanovou. Měla za úkol sehnat koně, který by se hodil pro pinhookerský projekt a mohl být ještě před startem dostihové kariéry znovu prodán.

 

Cahalanová dostala od šéfa den volna a limit 1700 eur. Na první dražbě svého života ukázala právě na Gordona Lorda Byrona a vydražila ho za 2000 eur (asi 50 000 korun). Tři stovky, o které přesáhla limit, musela vybrat ze své soukromé kreditní karty.

 

V dalším roce Hogan poslal hnědáka na dražbu ročků, ale neuspěl. Nejenže v té době už naplno propukla ekonomická krize, Gordon Lord Byron zároveň odmítal chodit spořádaně v dražebním ringu a kupce nezaujal ani jeho původ. "Jeho otec Byron byl v té době asi tak populární jako AIDS. Celý náš investiční plán skončil totálním fiaskem – naštěstí!" vyprávěl později Hogan.

 

Bylo nutné najít záložní plán. Otec Cahalanové, chovatel ovcí a farmář Morgan J. Cahalan, nakonec souhlasil, že se stane valachovým majitelem. Gordon Lord Byron se v práci ukazoval slibně, ale při svém debutu v Roscommonu se pokusil přeskočit bariéru a zlomil si při tom pánev. "Veterinář se mě zeptal, zda ho chci utratit. Řekl jsem, že v žádném případě. Vzali jsme ho domů a ustájili jsme ho v boxu obloženém starými pneumatikami, aby si nemohl lehnout. Protože kdyby to udělal, bylo by po všem," líčil Hogan.

 

Po dlouhých dvanácti měsících se mu podařilo Gordona Lorda Byrona zase vypiplat, ale při comebacku v Curragh doběhl daleko poslední asi 44 délek za vítězem.

 

Cesty po světě zaplatil indický miliardář

 

Nenápadný valach postupně začal svému trenérovi i majiteli přece jen splácet důvěru. Přišly první úspěchy nejprve mezi nezvítězivšími a poté v handicapech. Už jako čtyřletý však finišoval těsně druhý v Sprint Cupu (Gr.1) v Haydocku. Hogana napadlo poslat hnědáka do pařížského Prix de la Foret. Mělo to ale jeden háček.

 

"Celý ten špás vycházel na 25 tisíc eur a my jsme ty peníze prostě neměli. Pak mě napadla spásná myšlenka. Šel jsem se podívat na dražbu, jestli tam nepotkám nějakého boháče, který by nám přispěl na přihlášku výměnou za podíl na koni v den dostihu. Nakonec jsem ukecal jednoho Švýcara. Výměnou za 25procentní podíl a start v jeho dresu jsem mu slíbil vítězství," smál se i po letech Hogan.

 

 

Tím Švýcarem byl Adolf Schneider a zbytek je historie. Gordon Lord Byron na Arc mítinku slavně zvítězil, pod Williamem Buickem si poradil s hvězdným mezinárodním polem jistě o 1 1/2 délky. Úspěch vítěze s nepravděpodobným příběhem vzbudil velkou pozornost. Indický miliardář a jeden z nejbohatších byznysmenů světa dr. Cyrus Poonawalla měl vztek sám na sebe, že nebyl na Schneiderově místě. Obratem koupil na majitelský podíl a nabídl, že bude financovat hnědákovy cesty po světě.

 

Od té doby už nemohlo Gordona Lorda Byrona nic zastavit. První vlaštovkou bylo čtvrté místo v Hong Kong Mile. Tam dostali majitelé nápad na turné po Austrálii. Valach se tak podíval na slavný podzimní mítink v Sydney a k velkému údivu domácích v kursu 18:1 ovládl již zmíněný sprint o jeden milion australských dolarů. Vznikl o něm celovečerní dokumentární film, jeho jméno se stalo globálním pojmem.

 

Pro Morgana Cahalana a jeho manželku Mary však kouzlo celého příběhu spočívalo ještě v něčem jiném. "Oba jsme se léčili s rakovinou. Já jsem měl rakovinu kostní dřeně a prošel jsem si před pár lety transplantací kmenových buněk, Mary bojovala s rakovinou prsu. Jsme dva penzisté, co nikdy nebyli v zemích jako Austrálie. Teď zažíváme krásné časy," poznamenal Cahalan.

 

"Gordon nás mnohokrát přesvědčil o tom, že je něco pravdy na starém výroku mého otce: Můžete mít třeba 10 000 krav a nikdo vás nebude znát, ale stačí, že potkáte jednoho dobrého koně a svět vám leží u nohou. Je to čistá pravda. Tenhle kůň mě vzal s sebou na cestu kolem světa a zpátky," dodal Hogan.

 

Zklamání v Praze

 

Že se v seznamu valachových destinací vedle světových dostihových metropolí objevila i Praha, bylo dáno souhrou několika faktorů. Hogan v té době hledal pro desetiletého Gordona Lorda Byrona potenciální lehčí úkoly a Poonawallovi se nabízela možnost propagace jeho českých podnikatelských aktivit ve farmaceutickém průmyslu. V přepočtu 102 000 eur dotovaný Leram EJC Million spojený s publicitou kolem špičkových světových žokejů vypadal jako ideální řešení souběhu různých zájmů.

 

Cesta hvězdného sprintera do střední Evropy se však kvůli zdlouhavým formalitám i dalším zdržením protáhla na deset hodin. Zpožděný soukromý let z Dublinu přistál na Letišti Václava Havla po jedenácté hodině večer a samotný Gordon Lord Byron se do svého boxu ve Velké Chuchli dostal až kolem jedné hodiny ranní. Na místě ho čekal tým českých bodyguardů a také fyzioterapeuti.

 

 

Dlouhá cesta zdaleka nebyla poslední mrzutostí pražského víkendu. Před vrcholem Evropského poháru žokejů se v paddocku horečně řešil nevhodný typ podkov irské superhvězdy a nijak povedený nakonec nebyl ani průběh dostihu. Z čísla 15 odskakující Gordon Lord Byron se od startu držel blízko špice, rozdával délky a Tadhg O’Shea poprvé sáhl po bičíku už skoro 500 metrů před cílem. Na distanci byl matně působící favorit poraženým koněm a musel se spokojit s pátým místem.

 

Zatímco přítomný Poonawalla přijal zklamání s nadhledem, irská část týmu působila šokovaným dojmem a Jessica Cahalanová bezprostředně po doběhu utekla z majitelské lóže. I z Hoganových vyjádření pro britský a irský tisk bylo zřejmé, že Praha nebude v dlouhé kariéře Gordona Lorda Byrona patřit k nejmilejším vzpomínkám.

 

Dva, kteří šli neúnavně za svými sny

 

Osm dní po návratu z Evropského poháru žokejů finišoval Gordon Lord Byron čtvrtý v grupě 3 Renaissance Stakes v Naasu. Žijící legendu čekalo ještě šestnáct dalších startů a Hogan nadále ujišťoval, že není sebemenší důvod valacha penzionovat. Výsledky mu daly za pravdu, ještě v jedenácti letech zaznamenal Gordon Lord Byron tři grupová umístění doma v Irsku.

 

Před loňskou sezonou skončilo partnerství s doktorem Poonawallou a hnědák nadále běhal v barvách Morgana J. Cahalana a později Grainne Gleesonové. Poslední start absolvoval 20. prosince, kdy zaznamenal páté místo v handicapu na 1400 metrů v Dundalku. Posledním z 26 jezdců, kteří se na něj vyhoupli v dostihu, se stal Colin Keane.

 

Třídový sprinter a jeho trenér tvořili až do poslední chvíle zvláštní charismatickou dvojici. "Někteří tvrdí, že Hogan by nebyl ničím bez Gordona Lorda Byrona. Já však říkám, že Gordon Lord Byron by nebyl ničím bez Hogana. Sahal s ním po hvězdách i v dobách, kdy by jiní dali přednost pohodlným úspěchům v handicapech," napsal v Racing Postu David Jennings, který ústřední dvojici tohoto příběhu označil za romantiky, jdoucí neúnavně za svými sny.

 

"Kariéra Gordona Lorda Byrona někdy nedávala smysl. Byly dny, kdy se zdálo, že je hotový. A najednou se objevil zase v Meydanu nebo vyhrál grupu v Curragh. Telefonáty s Hoganem před jeho starty mi budou chybět. Vždycky říkal, že Gordon právě absolvoval nejlepší práci svého života a nikdy nevypadal v lepší kondici. A bylo jedno, jestli byl právě rok 2012 nebo 2019…"

 

 

Foto: Václav Volf, fotovolf.com