Nová domovská stáj Sportovní stáj Telce Adély Potlukové se nachází v blízkosti Prahy 6, kousek od Slaného, tedy 25 minut autem z letiště Ruzyně, kde se aktuálně staví dálnice. Je v majetku firmy parkurové jezdkyně a trenérky a je výsledkem téměř dvaceti let práce.
„Je to třetí stáj v pořadí podléhající čistě mé režii, přičemž tu předchozí v Jesenici u Prahy, Jezdecky-skokovy-klub.cz, s ustájením a jezdeckou školou mám stále pod palcem a velmi se nám daří. Člověk ale touží po vlastních prostorech, po velkých prostorech, a možnostech tvořit. Proto jsem v roce 2021 koupila pozemky za statkem, který patří manželovi, a sloužil nám jako chalupa a zázemí manželovy firmy,“ uvádí Adéla a dodává, že dnes po dvou letech už se rýsuje původní jasná vize v živých barvách. Stále však celý tým spousta práce čeká.
Které stáje jste vystřídala dříve se svými koňmi a kde jste sbírala inspiraci pro stavbu vlastního zázemí?
Osobně jsem prošla mnoha stájemi – ovlivnily mě nejvíce Hořovice a severočeské Židovice, v obou stájích jsem měla několik sezon svoje sportovní koně. Ještě dále v historii to byl Císařský ostrov, kde jsem pracovala jako ošetřovatelka a pracovní jezdec skvělému zahraničnímu jezdci, s jehož koňmi jsem se podívala do mnoha stájí tady i v zahraničí, kde se pořádají veliké sportovní meetingy, ale i třeba do nádherných obrovských Všemil. Myslím, že mám docela za ta léta přehled a těžím z toho při stavbě svého zázemí. Také mám vystudovaný magisterský obor Chov hospodářských zvířat, kde jsou stavby a technologie v popředí, a v neposlední řadě těžím i z manželových zkušeností ze stavebnictví – bez něj by to absolutně nešlo.
Můžete nám tedy přiblížit, co jste již v areálu stihli vybudovat?
Vloni se nám podařilo s firmou Texas Connection postavit obloukovou halu o rozměrech 60 x 30 metrů, letos nám firma Equicov dodala stáj o třiceti boxech, s vnitřním mycím boxem, soláriem a přípravnou krmiv. Aktuálně budujeme pevné ohrady se vším, co k tomu patří a zázemí pro jezdce v areálu statku. Dále nás čeká kolotoč a venkovní jízdárna a několik závodních boxů pro externí účastníky soustředění. To už u nás jedno drezurně-skokové proběhlo, další bude zkraje léta a určitě budeme pokračovat a budovat si pověst přátelského místa, kam mohou přijet za vzděláním i amatérští jezdci, kteří jsou třeba bez haly, nebo nemají jízdárnu vhodnou pro pokročilý trénink. Zároveň mám v hlavě vizi závodní, začala jsem zjara kurzem pro rozhodčí a doufám, že postupně se vše propojí a budeme pořádat doma i závody.
Jaké výhody nabízí vám a vašim koním tato nová jezdecká stáj?
Největší výhoda je bezesporu obrovská hala, která teď v létě krásně profukuje a tvoří stín, koně i jezdci se v ní cítí příjemně. V zimě naopak krásně chrání před větrem a srážkami. Zároveň je nás tu malá parta, hala je prostě k dispozici, žádné složité rezervace s desítkami dalších jezdců. I například s výběhy jsme uvolnění, ctíme přání majitele ohledně délky pobytu koně venku, můžeme si díky malému počtu koní dovolit pečovat individuálněji. Další velkou výhodou je podle mě to, že máme super zaběhlý systém ohledně skokových i drezurních tréninků (ty vede Lucie Marešová) a závodění, zajišťujeme dopravu na závody, veškerý management a máme ověřený tým lidí. To může být pro někoho, kdo třeba začíná, potřebuje pomoct s koněm, který ho trápí, nemá tolik času, nebo nebyl dosud spokojený, dost zásadní. Nejsme anonymní místo, kde se pomalu bojíte projít po dvoře, co bude zase špatně – i takové stáje jsem zažila. Naopak komunikujeme, se vším pomůžeme. A také máme krásné vyjížďky. Kousek od nás je letiště, a to je neuvěřitelná cvalovka.
Kolik času trávíte v areálu a jak vypadá vás nynější běžný program?
V areálu jsem denně a dojíždím trénovat do mojí stáje v Praze a také na závody, kdy vyrážíme v partě až devíti koní najednou. Na ježdění mám čtyři až pět koní, chodím s nimi hodně ven, pracují v hale, v časové tísni lonžujeme. Snažím se na ně sedat pětkrát v týdnu, ne vždy se to povede, ale když ano, je to pak znát na projevu na závodech. Kolik se jim člověk věnuje, tolik vrací.
Jaký je tedy takový ten nezbytný standard pro vás při práci se sportovními koňmi?
Standard pro mě je těžké definovat, jsem ze skromného jezdeckého zázemí a neměla bych problém se do něj vrátit. Spíš zmíním standard vůči našim klientům v takových obecných bodech – spoleh na dohody, krásné seno (sušíme si vlastní bio), bohatě nastlané boxy, často kropený, vláčený a válcovaný povrch, zpevněné zatížené plochy ve výbězích. To vidím jako zásadní pro komfort koně, jeho odpočinek a eliminaci zranění.
Plánujete ještě nějaké změny a další novinky?
Ohledně dalších změn a budování se těším na venkovní jízdárnu a rozšíření výběhů o další hektar, které nás letos čeká. Super bude společenská místnost a plány máme i pro zřízení ubytovacích kapacit. Pořád je co tvořit a je to krásné, hlavně s těmi správnými lidmi po boku. Občas se mi ani nechce odjet na závody, mám pocit, že mi doma nic nechybí.
Foto: poskytla Adéla Potluková
