Martina Šoupalová sídlí se svými koňmi po boku svého parkurově založeného otce ve vesničce Hrobice, která leží mezi Pardubicemi a Hradcem Králové. Název domovské stáje této parkurové rodiny je shodný s názvem klubu, a sice Showpal Equiteam s.r.o.
Jak dlouho už toto místo považujete za svou domovskou stáj?
To už musím opravdu trochu zavzpomínat. Celou stáj původně vybudoval můj děda a my jsme se do ní stěhovali, když jsem byla asi ve druhé třídě na základní škole a bylo mi devět let. Do té doby jsme byli vždycky v pronajatých prostorách a toto bylo naše první vlastní jezdecké zázemí.
Proběhly nějaké konkrétní renovace po vašem příchodu a jaké zázemí máte dnes k dispozici?
Postupně jsme to začali kompletně vylepšovat a rozšiřovat, jelikož zde byla úplně maličká hala, která naprosto neodpovídala našim požadavkům pro práci s koňmi. Nyní už slouží pouze jako sklad na seno a jezdeckou halu jsme postavili úplně novou a kvalitní. Přistavěli jsme další boxy, takže v této době je možné v naší stáji ustájit osmadvacet koní. Dále můžeme využívat k tréninku venkovní jízdárnu, chodící pás pro koně a okolní venkovní výběhy.
Vy i váš otec se zaměřujete výhradně na parkurové skákání. Jak vypadá skladba ostatních koní a jejich zaměření ve vaší stáji?
Naprostá většina klientů v naší stáji je také nějakým způsobem spojena s parkurovým sportem, a to na vyšší sportovní úrovni nebo i pouze amatérsky. Asi jen dva koně, které zde máme se připravují spíše do drezurního sportu, takže to je jen výjimka. V naší stáji zaručujeme klientům k základním požadavkům také trénink, ježdění a celkovou sportovní přípravu koní, od čehož se odvíjí složení klientů a koní u nás.
Co osobně považujete za největší výhody vašeho zázemí domovské stáje?
Když to vezmu z pohledu našich klientů, tak je pro ně určitě výhodné, že do stáje nemusí dojíždět úplně každý den a my se jim o koně postaráme. Klienti v naší stáji nejsou pouze místní, ale dojíždí k nám třeba i z Prahy, takže proto je možné s koňmi pracovat podle aktuálních potřeb.
Zdá se tedy, že ve stáji trávíte opravdu většinu svého času. Můžete nám přiblížit, jak vypadá takový váš běžný program?
Když se sejdeme ve stáji v plném počtu i se všemi našimi zaměstnanci, tak mám možnost jít už od rána jezdit své vlastní koně anebo právě pokračovat podle plánu s koňmi klientů. Následně se věnuji tréninku našich stálých svěřenců a stává se, že k nám jezdí na jezdecké lekce i další zájemci, kteří s naší stájí nejsou nijak spojeni. V případě, že si naši stájníci vybírají své volné dny, tak se zapojuji do klasického ranního koloběhu ve stáji, kdy je potřeba nakrmit, vyházet hnůj, pouštět koně do výběhů a ježdění a trénink se tím posouvá na odpolední až večerní hodiny.
Jsou v plánu ještě další rekonstrukce či rozšíření ve vašem jezdeckém areálu?
Velice rádi bychom zrekonstruovali naše venkovní boxy. Ty jsou teď tvořeny ze dřeva a do budoucna je právě plánujeme přetvořit do zděné podoby, a tím zkvalitnit podmínky a navýšit tak naší možnou ustájovací kapacitu. V nedávné době jsme doplňovali povrch v naší moderní jezdecké hale, a to samé bychom rádi udělali i s povrchem na venkovní jízdárně. Je pravdou, že teď halu využíváme téměř celoročně, jelikož se dají otevřít boční stěny a v létě na nás nepraží slunce. Toto bych vlastně mohla ještě zpětně přiřadit k jedné z největších výhod naší domovské jezdecké stáje.
Foto: Martina Šoupalová