Potřetí v letošním roce se dostala do Poslanecké sněmovny kauza zrušeného hřebčína Napajedla a občanské snahy o jeho záchranu. V úterý ji opět projednali poslanci na petičním výboru, když navázali na přerušené jednání z 24. září. Zařazení bodu na program schůze iniciovala vůdčí postava petiční iniciativy za záchranu hřebčína Aleš Martínek, pod jehož vedením se podařilo nasbírat již 65 400 podpisů.

Jednání, které trvalo necelou hodinu a zúčastnil se ho mimo jiné i viceprezident Jockey Clubu ČR a poslanec Josef Váňa, poskytlo poměrně podrobný obrázek o tom, v jaké fázi se snahy o návrat koní do Napajedel nacházejí.

Klíčovou otázkou nadále zůstává, jak dopadne řízení ministerstva kultury o prohlášení areálu hřebčína kulturní památkou. V prvním stupni byly prohlášeny památkou historické budovy hřebčína, nikoli však související pastviny, jak prosazují zástupci petiční iniciativy a jak žádalo březnové usnesení poslanců. Poté, co se proti prvnímu rozhodnutí odvolali majitelé areálu i Martínek, nyní probíhá správní řízení ve druhém stupni po podání rozkladu.

Ministerstvo kultury: Stáje a pastviny nejsou celek

Současné stanovisko ministerstva kultury tlumočil již na zářijovém jednání vrchní ředitel Vlastislav Ouroda. Podle něj prohlášení hodnotných součástí areálu za kulturní památku dá státu do ruky určité nástroje k péči o nemovitosti v areálu, nemůže však zajistit chov koní. Památkové hodnoty podle něj byly shledány pouze u nejstarších staveb, nikoli u pastvin.

"Ministerstvo kultury nesouhlasí s tím, že by se jednalo o nějaký kompaktní celek. Rozhodnutí o prohlášení za kulturní památku není politickým rozhodnutím, ale vzniká ve správním řízení. Rozhodnutí prvoinstančního orgánu není pravomocné, účastníci se odvolali, takže v tuto chvíli nepovažuji za správné tvrzení, že něco nebylo splněno. Pastviny skutečně nevykazují památkové hodnoty, a proto bude nutné hledat jiné cesty za zachování chovu v Napajedlích," uvedl Ouroda.

Vůči tomuto pohledu se v úterý vymezil poslanec Stanislav Berkovec (ANO): "Když nebudou k budovám jako kulturní památce přiřazené i pastviny, které k nim historicky patří, tak chov těžko může pokračovat. To je základní rozpor, který tady vznikl, a trošku tragikomické nepochopení ze strany ministerstva kultury."

V podobném duchu vystoupila i poslankyně Nina Nováková (KDU-ČSL). "Všichni víme už od minulého projednávání, že snaha o záchranu hřebčína Napajedla má dvě linie. Jedna leží v rukou ministerstva kultury a v jeho pochopení, že ten areál sestává ze staveb a pastvin. Zatím to není uzavřeno, já jsem se pana ministra ptala a on potvrdil, že je to v procesu. My nemůžeme říct, že to ministerstvo udělalo tak, jak jsme s tím krajně nespokojení, protože to uzavřeno není. Ale je nám všem jasné, že když to nebude posuzováno jako jeden komplex," řekla Nováková v rozpravě.

Argumenty petiční iniciativy shrnul Aleš Martínek, který připomněl, že v případě zemědělských a podobných areálů je potřeba, aby byly prohlášeny za kulturní památku jako funkční integrální celek, pokud tak k sobě náleží. V této souvislosti ocitoval stanovisko Národního památkového ústavu, územní pracoviště Kroměříž z 10. března 2023: "Zachováno zůstalo původní funkční členění areálu, a to jak jednotlivé stavební objekty, tak navazující pastviny, které představují neoddělitelnou součást celého chovatelského zázemí. Jejich zachování v původním rozsahu lze označit za výjimečné a velmi cenné, a to jak z pohledu funkčnosti hřebčína, tak historické integrity. Pro zachování autenticity i zámeckého areálu jako celku má význam fyzické zachování rozsahu tohoto hospodářského areálu včetně původního rozsahu pastvin."

Výborný: Řešením je pouze příchod investora

Ministerstvo zemědělství na úterním jednání zastupoval náměstek Miroslav Skřivánek (KDU-ČSL), podle něhož se rezort nezříká odpovědnosti za chov anglického plnokrevníka v České republice a uznává jeho význam. Zároveň však opět zdůraznil mantinely, mezi nimiž je ministerstvo ochotno se v napajedelské kauze pohybovat.

"My do toho můžeme vstoupit jako mediátoři, ale nemůžeme z našeho titulu iniciovat nějaké aktivity ve vztahu k tomu, aby se obě strany domluvily," konstatoval Skřivánek. "Ano, je to unikátní. Ano, já nevím, jak z toho ven, respektive jakým způsobem bude postupovat ministerstvo kultury ve vyhlášení jakéhokoli stupně ochrany v rámci památkové péče a nevím, jak se k tomu bude stavět případný budoucí nový vlastník, který by tam možná nějakým novým způsobem startoval nový chov. Nicméně ministerstvo zemědělství se plně staví na stranu chovatelů tohoto plemene. Já jsem sám nakloněn osobně pomoci té situaci - možná patové - která tam je."

Podobně mluvil v září ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), který se důrazně postavil proti teoretické možnosti, aby stát jakkoli vstupoval do vlastnických vztahů v Napajedlích nebo sám choval anglické plnokrevníky.

"Jediné řešení vidím v tom, že Jockey Club ČR a petenti přivedou investora, který vloží své prostředky na obnovu chovu," prohlásil Výborný s tím, že je nadále ochoten zapojit se do jednání se stávajícími majiteli. Přislíbil rovněž udělat maximum pro to, aby areál nebyl znehodnocen a aby bylo potenciálně možné obnovit chov anglického plnokrevníka.

Shoda napříč politickým spektrem

Petiční výbor Poslanecké sněmovny po úterní rozpravě jednomyslně přijal usnesení, které shrnuje, co se bude v souvislosti s Napajedly na politické scéně dít dál. Poslanci požádali ministerstvo kultury, aby "zvážilo všechny již shromážděné argumenty pro prohlášení celého areálu centrálního Hřebčína Napajedla za kulturní památku, včetně pastvin a všech pozemků tvořících nedílný celek" a "přijalo do budoucna i potřebnou ochranu pastvin a budov Hřebčína Napajedla na Pěnném".

Na ministerstvo zemědělství se obrátili s žádostí, aby "zahájilo oficiální jednání se stávajícím vlastníkem Hřebčína Napajedla, pokud jde o podmínky prodeje, a vyjádřilo státní zájem na jeho zachování pro chov anglických plnokrevníků". Jednomyslně prošla také část usnesení žádající rezort zemědělství o potřebné legislativní a další změny, pomocí nichž by došlo k zabezpečení systematické podpory chovu anglických plnokrevníků s ohledem na plnění povinností podle zákona č. 154/2000 Sb., Plemenářský zákon.

Jediná část usnesení, pro jejíž přijetí se mezi poslanci nenašla většina, byl bod mluvící o tom, že pokud se situaci kolem Napajedel nepodaří vyřešit, měl by stát vyčlenit finanční zdroje na výkup areálu "s cílem založení Národního hřebčína Napajedla a pokračování v chovu anglických plnokrevníků". Pro tento požadavek zvedli ruku jen čtyři z přítomných jedenácti poslanců, zbylých sedm se zdrželo.

Počtem osmi z jedenácti hlasů prošla část  o zahájení oficiálního jednání se zájemci o odkup hřebčína Napajedla a poskytnutí potřebné garance a podpory zájemci o jeho zprovoznění k chovu anglického plnokrevníka. Dále se petiční výbor obrátil na vládu ČR, aby "ve smyslu výše uvedeného učinila další potřebné kroky k záchraně Hřebčína Napajedla jako jediného a nenahraditelného zařízení pro chov anglických plnokrevníků v ČR a jako součásti národního kulturního dědictví".

V neposlední řadě se argumenty petice na záchranu hřebčína Napajedla v brzké době budou zabývat jak zemědělský výbor Poslanecké sněmovny, tak výbor pro vědu, kulturu, mládež a tělovýchovu. Druhý zmíněný výbor poslanci požádali o "jasné stanovisko s ohledem na ochranu národního kulturního dědictví".

Podle předsedy petičního výboru Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) budou poslanci další vývoj událostí pozorně sledovat. "Nyní bude důležité, abychom dohlédli na dodržování usnesení a pakliže nebude dodržováno, opět budeme muset vyzvat ministerstva, aby se k tomu vyjádřila. Za petiční výbor věc předáme i dalším zmíněným výborům. Projednávání případu tedy bude pokračovat a doufám, že úspěšně, protože petiční výbor toto usnesení přijal jako celek napříč politickým spektrem," uzavřel Okamura jednání