V prosinci 2016 nastoupil argentinský hráč póla Adolfo Cambiaso do finále prestižního Argentine Open se šesti klony své mimořádně úspěšné klisny Cuartetera. Jeho tým La Dolfina zvítězil a genetické kopie ukázaly, že mohou uspět na nejvyšší sportovní úrovni. Tehdy mimořádný postup se postupně stal běžnou součástí argentinského chovu pólo koní.
O deset let později už vědci ale nezůstávají u reprodukování genetiky šampionů. Argentinská společnost Kheiron Biotech vytvořila pět klonovaných hříbat, u nichž upravila DNA s cílem ovlivnit jejich rychlostní předpoklady. Zatímco klonování se v pólu prosadilo, genová editace narazila na odpor. A nejen v tomto sportu. Dostihové autority, Mezinárodní jezdecká federace i plemenné knihy sportovních koní řeší, zda lze genetickou informaci zvířat cíleně měnit a za jakých podmínek.
Klonování a genová editace představují dva odlišné postupy. Při klonování vzniká jedinec se stejnou jadernou genetickou výbavou jako původní kůň. Jeho sportovní výkonnost však nemusí být totožná. Ovlivňují ji také prostředí, odchov, výcvik a individuální vývoj. Genová editace naopak umožňuje cíleně měnit konkrétní úseky DNA. Jednou z nejznámějších metod je CRISPR-Cas9, označovaná jako molekulární nůžky, s jejíž pomocí lze genetickou informaci upravovat ještě před narozením jedince.
Tuto technologii využila argentinská laboratoř Kheiron Biotech, která koncem roku 2024 oznámila narození pěti geneticky upravených klonů klisny Polo Pureza, jedné z nejúspěšnějších koní argentinského póla. Vědci upravili regulační oblast genu MSTN, který ovlivňuje tvorbu myostatinu, bílkoviny regulující růst kosterního svalstva. Vycházeli z přirozené genetické varianty spojované s rychlostními schopnostmi koní. Cílem bylo omezit produkci myostatinu a podpořit prudké zrychlení a krátkodobý intenzivní výkon, zásadní pro pólo.
Nešlo o vložení genetické informace jiného živočišného druhu. Jak v únoru 2025 vysvětlil agentuře Reuters spoluzakladatel společnosti Gabriel Vichera, genetické nůžky umožňují provést změny genomu ještě před narozením koně a urychlit tak proces, na který by tradiční chov potřeboval několik generací. Zda však budou upravení koně skutečně rychlejší, zatím nebylo ve sportovní praxi prokázáno. Samotná varianta jednoho genu totiž mimořádnou výkonnost nezaručuje.
Představení geneticky upravených koní se však v prostředí póla setkalo s výraznými výhradami. Argentinská asociace póla v únoru 2025 rozhodla, že tito koně nebudou smět startovat v soutěžích pod její působností. Klonování přitom zůstává přípustné. Předseda asociace Benjamin Araya v rozhovoru pro Reuters uvedl, že genová editace podle něj ubírá tradičnímu chovu jeho kouzlo. Za cennou považuje právě nejistotu, zda se ze spojení vybrané klisny a hřebce podaří odchovat mimořádného koně. Výhrady mají i někteří chovatelé, kteří se obávají narušení zavedených postupů, znehodnocení dlouholeté chovatelské práce a komplikací při obchodování s geneticky upravenými koňmi.
Dostihový svět zvolil ještě přísnější přístup. Mezinárodní federace dostihových autorit IFHA v článku 12 mezinárodní dohody o chovu a dostizích stanoví, že dědičný genom anglického plnokrevníka nesmí být žádným způsobem upraven. Při takovém zásahu kůň ztrácí nárok na uznání jako anglický plnokrevník a musí být vyřazen z příslušné plemenné knihy. Pravidla nepřipouštějí ani klonování, inseminaci či přenos embryí. Anglický plnokrevník musí pocházet z přirozeného připouštění klisny hřebcem a narodit se vlastní matce. IFHA zároveň výslovně zakazuje genovou editaci v dostihovém sportu a geneticky upravené koně trvale vylučuje ze startů.
Britská dostihová autorita BHA v březnu 2025 oznámila, že do antidopingového programu zařazuje také testování zaměřené na genový doping. Kontroly probíhají při dostizích i mimo soutěže a navazují na rozsáhlý výzkum metod umožňujících odhalovat nepovolené genetické zásahy.
Dostihové autority se tak připravují i na možné zneužití genetických zásahů ke zvýšení výkonnosti, přestože takový případ zatím nebyl doložen.
Odmítavý postoj ke klonování zaujímají také klusácké organizace. Americká United States Trotting Association v pravidlech pro rok 2026 vylučuje registraci klonovaných hříbat i koní vzniklých postupem označovaným jako genový doping. Kanadská Standardbred Canada rovněž registraci klonů nepovoluje.
U arabských plnokrevníků nepřipouští World Arabian Horse Organization (WAHO) zápis klonovaných koní ani jejich potomků do uznávaných plemenných knih. Pravidlo, jehož cílem je chránit identitu plemene, organizace potvrdila již v roce 2011 na konferenci v Dauhá.
Konkrétním příkladem je valach Pieraz, s nímž Američanka Valerie Kanavy dvakrát získala titul mistryně světa ve vytrvalosti. Jeho klon, hřebec Pieraz Z narozený v roce 2005, byl následně využíván v chovu. Podle údajů francouzských chovatelů měl již 39 potomků, z nichž někteří uspěli ve vytrvalostních soutěžích. Přesto nemohou být zapsáni jako čistokrevní arabští koně do plemenné knihy uznávané WAHO.
To jim ovšem nebrání ve sportovním uplatnění. FEI od roku 2012 účast klonů a jejich potomků v soutěžích nezakazuje. Sportovní způsobilost a registrace v plemenné knize jsou tedy dvě odlišné otázky.
U sportovních teplokrevníků se klonování využívá v omezené míře, především k zachování genetiky výjimečných jedinců. Známé jsou například klony klisny Ratina Z, valacha E.T. FRH nebo klisny Poetin. Někteří klonovaní koně získali oprávnění působit v chovu a jejich potomci se prosadili ve sportu.
Přístup jednotlivých plemenných knih se však liší. Podle zprávy State of the Industry 2023, kterou zveřejnila Světová chovatelská federace sportovních koní WBFSH, klonování nepovoluje 60 procent dotázaných plemenných knih. I tam, kde je přípustné, zůstává jeho využití omezené. Pravidla chovu je ovšem nutné odlišovat od pravidel mezinárodního sportu. FEI od roku 2025 výslovně zakazuje genovou editaci a úpravy genomu, nikoli však samotné klonování. Za přísných podmínek připouští léčebnou genetickou terapii, která nesmí měnit dědičný genom koně, ohrožovat jeho welfare ani integritu sportu a vyžaduje předchozí souhlas federace.
Pro skoky, drezuru i všestrannost tak platí zásadní rozdíl: klonovaný kůň může v soutěžích FEI startovat, zatímco cílené úpravy jeho genomu jsou zakázány.
Dosavadní diskuse o genové editaci koní se soustředí především na možnosti zvyšování sportovní výkonnosti. Technologie však nabízí i jiné využití, například cílenou opravu mutací způsobujících dědičná onemocnění.
V roce 2020 publikoval tým vedený Carlosem Pinzon-Arteagou v časopise Scientific Reports výsledky experimentu, při němž se pomocí CRISPR-Cas9 podařilo opravit mutaci genu GBE1 v buňkách hřebce plemene Quarter Horse. Pokud kůň zdědí tuto mutaci od obou rodičů, rozvíjí se u něj závažné dědičné onemocnění známé jako deficit enzymu větvícího glykogen (GBED). Výzkum proběhl pouze na buněčné úrovni, nikoli na živém koni, ale prokázal technickou možnost cílené opravy mutace.
Možnost předcházet závažným dědičným onemocněním staví genovou editaci do jiného světla než úpravy zaměřené na sportovní výkon. Pokud by technologie umožnila odstranit škodlivou mutaci a současně zachovat jinak cennou genetiku plemenného koně, vyvstala by otázka, zda oba typy zásahů posuzovat stejně.
Ani takové využití však není bez rizik. Genová editace může vyvolat nežádoucí změny DNA, jejichž dlouhodobé důsledky nejsou dostatečně prozkoumány. Na toto nebezpečí upozornili také Edward Ryder a spoluautoři ve studii publikované v březnu 2026 v časopise Drug Testing and Analysis. Neodhalené genetické změny by se podle autorů mohly přenášet do dalších generací a ohrozit zdraví koní i genetickou integritu plemene.
Budoucí využití genové editace proto nelze posuzovat pouze podle technických možností. Rozhodující musí být také účel zásahu, jeho bezpečnost, dopad na welfare a dlouhodobé důsledky pro chov. Současná pravidla významných sportovních a chovatelských organizací genetické úpravy nepřipouštějí. Právě rozlišení mezi prevencí dědičných onemocnění a záměrným zvyšováním výkonnosti však může být pro budoucí podobu těchto pravidel zásadní.
Zdroje: Reuters, FEI (2012, 2025), IFHA, BHA, USTA, Standardbred Canada, WAHO, WBFSH, Rooney a kol. (2018), Pinzon-Arteaga a kol. (2020), Ryder a kol. (2026)
