Vzpomenete si na vaše první setkání s Porthosem?

 

Porthose si pamatuji už jako hříbátko. Narodil se v Měníku u Kubištů, kam jsem jezdil obsedat hřebce. Každý rok se zde připravovali na zkoušky, obsedal je pan Tvarůžek a já jsem se u toho občas mihnul. Porthos byl vlastně poslední kůň, kterého tam pan Tvarůžek obsedal, a dodnes k němu má velmi silný citový vztah. Pokaždé, když se potkáme, ptá se, jak se má. Dokonce - když se před několika lety zpátky konalo mistrovství republiky v Pardubicích a na plakátech jsem byl já a Porthos, pan Tvarůžek, kde mohl, tyhle plakáty posbíral a má je doma vyvěšené v garáži. Dodnes tam má ještě jeden pro mě schovaný, který jsem si zatím nevyzvedl. Je to od něj moc milé. Myslím si, že Porthos byl možná i poslední kůň, s kterým oficiálně startoval.

 

Jak se stalo, že se vaše cesty propojily?

 

Porthos byl oproti ostatním hřebcům moc hodný, stejně jako jeho máma. Shodou okolností začala u Kubištů jezdit moje kamarádka, měla sportovní ambice a začala shánět koně. Doporučili jí právě Porthose. Jelikož bydlela kousek od nás a znali jsme se, dohodli jsme se, že ho budu občas jezdit. Postupem času jsem na něm začal jezdit víc a víc a nakonec i na závodech. Nakonec se rozhodli, že ho prodají. Tehdy ho vyzkoušelo poměrně hodně jezdců, nicméně jsme se dohodli spolu, a já ho koupil. Doma jsme pak vybudovali speciální box pro hřebce, ve kterém do dneška stojí.

 

Na začátku jste spolu startovali v parkurech. Kdy jste se začali seznamovat s všestranností?

 

Závodili jsme spolu v parkuru, skočili jsme i něco výš a když mu bylo deset, začaly mě lákat krosy. Tehdy mi říkal pan Tvarůžek, ať do toho jdu, a rovnou ZL, tvrdil, že Z je Hubert a přece to nepůjdu s takovým super koněm. Zrovna začali v Pardubicích pořádat Podzimní všestrannost, a tak jsme se tam přihlásil. V krosu ho to strašně bavilo, dopadlo to dobře, i když ta drezura mohla být lepší, to nebyla naše nejsilnější stránka. Začali jsme tedy kombinovat parkury a military. Postupně jsme to dotáhli až do Zlaté podkovy, což byly tehdy dvě hvězdy, dnes by to byly tři. Jediné, co mě mrzí, že jsem s Porthosem nikdy nevyjel na zahraniční mezinárodní závody.

 

Jak se má Porthos nyní?

 

V únoru mu bylo dvacet let a na rok 2021 plánuji takovou rozlučkovou sezonu. Aktuálně pracuje s ostatními koňmi a dál se uvidí podle jeho zdraví. Krom toho také připouští, takže má krásný život. Je fit, ještě pořád to dokáže těm mladším koním nandat.

 

Foto se svolením Michala Maksy