Třiatřicetiletý Miloslav Simandl si letos splnil jeden ze svých snů, vystupoval s koňmi na Equitaně v Essenu. K tomuto vrcholu však vedla velmi dlouhá cesta a nebyla vždy jednoduchá. Během pandemie koronaviru covid-19 byl rád, že si podkovářskou prací a výcvikem koní vydělal na živobytí.
„Nejstaršího koně Denyho mám od svých dvanácti let. Je to český teplokrevník, který se narodil v našem chovu. Navzájem jsme se spolu začali učit metodu přirozeného partnerství a v tomto cvičení se stále zdokonalujeme. Nyní trénuji s šesti koňmi současně. Veškeré cviky probíhají ve volnosti. V roce 2009 jsem si pořídil šestiměsíční kobylku Apawi. Je to kříženka coba, appaloosy a andaluského koně. V září 2012 přibyl do mého stáda čtyřletý valach Remi plemene rhëiglander. Madroňa jsem přivezl v roce 2014 jako tříletého, je to zástupce plemena Pura Rasa Espaňola. V prosinci 2016 jsem rozšířil svůj tým o další parťáky – tříletého Narvadora a stejně starou Desiré, jež je také plemene Pura Rasa Espaňola,“ vypráví Miloslav Simandl, jak se postupně rozrůstalo jeho stádo koní, s nímž trénuje a vystupuje.
„V mé show je k vidění partnerství koně a člověka na nejvyšší úrovni. Koně trénují ve volnosti drezurní i cirkusové prvky. Samozřejmostí je poklona, lehnutí, sednutí, španělský krok, piafa a passage. K našemu vrcholnému číslu patří výstup ve volnosti, při kterém všech šest koní běží vedle sebe. Dvěma z nich stojím na hřbetě a skáčeme přes překážky. Toto představení je pro diváky velmi atraktivní,“ přibližuje podstatu jeho práce s koňmi při veřejných vystoupeních.
Jednotlivé cviky je velmi náročné natrénovat a neméně těžké je vše předvést před diváky. „Koně už ví, o co jde. Musí mě poslouchat při jakékoliv příležitosti, jestli na ně prší, sněží, nebo cokoliv na ně padá. Kůň musí vědět, že při vystoupení se musí předvést. Před lidmi už není možné ho prosit, aby udělal nějaký cvik. Je však potřeba mu to vždy udělat příjemnější, aby ho to bavilo,“ vysvětloval Simandl v nedávném rozhovoru pro EquiRadio.
Aby se s koňmi dostal až na slavnou Equitanu do Essenu, o tom snil dlouhé roky. Podařilo se mu to až letos, tedy po více jak dvaceti letech u koní. „Já jsem o tom snil už když jsem byl malý, obdivoval jsem Pignona, Lorenza a další osobnosti v tomto oboru. Když se to konečně povedlo a dostal jsem se tam, tak to byl úplně úžasný pocit. Mohl jsem tam s nimi trávit čas, jíst s nimi u jednoho stolu. Je to takový jiný svět. Equitana byla náročná, rozhodně to není takové, jaké jsem si to představoval, ale bylo to super. Nejvíce času jsem tam trávil s Honzou Bláhou. Měli jsme vedle sebe boxy, takže s ním jsem byl často. Seznámil jsem se i se zmíněným Pignonem. Bylo skvělé se s ním bavit a trávit s ním čas. Setkali jsme se již podruhé. Poprvé to bylo, když vystupoval na Císařském ostrově v Praze. Tenkrát jsem měl jen jednoho koně a účastnil jsem se kurzu, který ve stejnou dobu tady vedl,“ vzpomíná.
Účast v Essenu byla pro něj jedna velká zkušenost, ale také reklama. Vystupovat tam mohl díky kontaktům Lenky Gotthardové. „Paní Gotthardová na Equitanu jezdila v minulosti s koňmi z Kladrub. Doporučila mě pořadatelům, kteří nám nakonec dali vědět, že můžeme přijet. Bral jsem to jako reklamu, takže jsem tam jel pouze za uhrazení nákladů na cestu, žádný honorář jsem za vystupování neměl. Chtěl jsem se tam ukázat a budu doufat, že se ozvou v dalších letech, abychom opět přijeli. Němci jsou takoví, že vás chtějí vidět nejdříve na živo, pouze na základě videa vás tam nepozvou,“ konstatoval
ve vysílání EquiRadia. „Díky této zkušenosti se však mohou ozvat další organizátoři koňských show.“
Miloslav Simandl doufá, že si jej opět začnou častěji zvát i z jiných zemí. V době covidu totiž akcí výrazně ubylo, ale nyní se již vše opět vrací do normálu. „Postupně se mi ozývají z Rakouska a Německa, takže už se to po covidu zase snad rozjede. Během pandemie jsem byl vděčný za vystoupení alespoň v Čechách a byl jsem rád, že jsem koně uživil,“ přiznává. Doufá, že po Equitaně se ozve více zájemců a mohl by za sezonu zvládnout absolvovat kolem patnácti akcí.
Foto: Michael Motygin, Anna Reinbergerová a Dalibor Gregor, poskytl Miloslav Simandl