Když Jan Korpas uprostřed loňské sezony rozbíhal v Hoppegartenu u Berlína trenérskou kariéru, měl ve stáji osm svěřenců. S hrstkou provozních koní vyřazených z jiných stájí se bývalému známému žokeji během pár měsíců podařilo vyběhat bezmála 70 tisíc eur, což zaslouženě přitáhlo pozornost majitelů i dostihových příznivců.
A všechno nasvědčuje tomu, že o výrazném muži v typickém klobouku bude v Německu hodně slyšet i letos. Do nové sezony vstupuje s téměř třiceti plnokrevníky - a také s vyššími cíli.
"Loni jsem chtěl za každou cenu udělat pět vítězství, což se podařilo nečekaně rychle. Teď mám ve stáji víc koní a dobře jsme přezimovali. Takže bych se rád posunul dál. Samozřejmě mám nějaké sny, vždycky jsem si třeba přál vyhrát aukční dostih, a kdybychom se někde trefili v listed, byl bych hodně šťastný," řekl Korpas serveru Jezdci.cz.
"Celý život jsem chtěl trénovat"
Rodák z Karviné má za sebou dlouhou a pestrou jezdeckou kariéru. Na konci 80. let se učil pro hřebčín Napajedla a první šampionský titul získal ještě jako žák. Po úspěšném působení na Slovensku přesídlil do Německa, kde byl několikrát překážkovým šampionem a pracoval pro veličiny jako Uwe Stoltefuß nebo Christian von der Recke. Působil také ve Švýcarsku.
Jeho životním dostihem bylo Slovenské derby 2001, v němž na hluboké půdě zvítězil s německým Saitensohnem. Pravidelně jezdil středoevropské hvězdy jako Scyrise, Monolita nebo High Reservation, ale velké rovinové dostihy střídal coby “obojživelník” s překážkovými. Ve sbírce úspěchů má velké steeplechase v Německu a Itálii, čtyřikrát jel také Velkou pardubickou. V nejslavnějším českém dostihu byl nejlépe pátý v roce 2009 s Poccim.
"Celý život jsem ale chtěl trénovat. Od každého trenéra, u kterého jsem působil, jsem se snažil něco odkoukat. V několika stájích jsem byl asistent a často mi nechávali volnou ruku. Snil jsem o trénování, ale zároveň jsem chtěl jezdit dostihy, dokud jsem mohl," vzpomíná Korpas.
V roce 2014 přišlo zranění a vynucený konec kariéry v sedle. "Když v Česku vypsali trenérský kurs, zrovna jsem si urval koleno. Musel jsem to odříct a od té doby jsem vyhlížel, kdy bude první možnost si tu licenci udělat," dodává.
Přišli majitelé z Berlína i Česka
Druhou kariéru zahájil Jan Korpas opět v Německu. Stal se asistentem slovenské trenérky působící v Hoppegartenu Evy Fabiánové a byl hlavním motorem velkých úspěchů stáje Germanius.
Loni se po sedmi letech osamostatnil, ale zůstal v Berlíně. "Úplně od nuly se v téhle těžké době začínat nedá. V Berlíně žije majitel, který mi už dlouho chtěl dát koně. Do začátku mi i finančně pomohl, takže jsem mohl nakoupit cajky a veškeré stájové vybavení. Mám všechno nové a mezitím je to už splacené. Byla to dřina, ale podařilo se to," vrací se Korpas k loňskému roku.
Během několika měsíců si navíc dokázal vybudovat majitelskou klientelu, která dál roste. Kromě berlínských majitelů k němu postupně přesídlili zájemci z Drážďan a také z Česka. "Mám tři koně českých majitelů, na což jsem obzvlášť hrdý," usmívá se.
Na jedné z nejlepších adres v Hoppegartenu má Korpas k dispozici tři sousedící stáje a celkem 40 boxů. "Víc ani nechci, protože je nutné mít na tolik koní i kvalitní lidi. To je pro mě priorita, abychom odváděli opravdu dobrou práci," vysvětluje.
Silné duo Murzabajev - Laube
V roli mentora a blízkého přítele pomáhal Jan Korpas rozběhnout německou kariéru Bauyržana Murzabajeva. S trojnásobným českým šampionem počítá na své koně i nadále, byť se kazašský žokej mezitím přesunul do renomované centrály Andrease Wöhlera.
"Bauyržan už tady něco dokázal a dává do toho všechno. Pár let jsme pracovali ve stejné stáji, strávili jsme spolu hodně času a důvěrně se známe. Mně kdysi nikdo nepomohl, o to lépe jsem věděl, jak je nutné pomoci Bauyržanovi. Zpočátku se mi všichni smáli, proč jedu do Drážďan s dvěma koňmi a posazuji na ně neznámého Kazacha. Když jsme se vraceli s dvěma vítězstvími, posměch utichl. Bauyržan začal vyhrávat a všichni tady zpozorněli," vypráví Korpas.
Podobným způsobem chce nyní podpořit Martina Laubeho, který v zimě přišel jako nový stájový jezdec.
"Bauyržan bude jednička a Martin se postupně vypracuje. Měl by na našich koních dostat hodně šancí. Samozřejmě se musí v Německu nejdřív ukázat a dobře se uvést u zdejších majitelů. Když se bude snažit, udělám všechno pro to, aby se tady prosadil," nastiňuje Korpas řešení jezdecké otázky.
Spolehlivou oporou týmu je trenérova partnerka Alexandra Kozáčiková, která s ním absolvovala všechny štace za posledních jedenáct let.
Odvděčili se za důvěru
Mezi svými kolegy je Jan Korpas pověstný jako nadšenec a dostihový fanatik. Nezapře to ani při vyprávění o svých svěřencích. Hodně si slibuje od tříleté Waldany, o rok mladší Blue Dream přihlásil do německé zimní královny. Dvouletých je ve stáji celkem šest, vesměs disponují zajímavými původy.
I letos se český trenér bude spoléhat na některé koně, kteří mu loni pomohli nastartovat kariéru. "Přišli z jiných stájí, nikdo je nechtěl. Třeba Dantos se na předchozím působišti nemohl chytit a u nás loni třikrát vyhrál včetně superhandicapu o 20 000 eur. Ani letos o něj nemám strach, bude to naše zbraň do provozních dostihů," potvrzuje Korpas.
Dalším oříškem, který se mu loni podařilo rozlousknout, byla klisna Tara Mara. "Přišla s pověstí blázna, prakticky se nedala jezdit. I ona nakonec dokázala zvítězit a posbírala řadu dotovaných umístění. To byla pro mě satisfakce," dodává.
Hlavním Korpasovým působištěm budou i letos německé dráhy v dosahu. Do Francie, ale i na některá závodiště v západní části země je to z Berlína poměrně daleko. Nevylučuje ale příležitostný start na některém z vrcholných českých mítinků jako Evropský pohár žokejů.
"Musíme počkat, jak se to letos vyvrbí, náš prioritní úkol je samozřejmě povyhrávat co nejvíc dostihů pro majitele v Německu. Ale vůbec to nevylučuji. Mám třeba jednoho tříletého šimlíka, kterého bych moc rád poslal do Českého derby, jenže je to valach," uzavírá Jan Korpas.
