reklama 11C

reklama

Jan Malý: Deset let jsem působil jako jezdec v Belgii a Holandsku

 22.11.2020 06:30 | AUTOR: Vojtěch Kroupa

ikonka

Od dvanácti let je Jan Malý úzce spojen s koňmi. Do zahraničí se nejprve vydal na pár měsíců, z čehož bylo nakonec deset let. Za tu dobu nasbíral nové zkušenosti, kontakty a přátele. Po návratu s rodinou začal budovat zázemí ve své vlastní stáji.

reklama 12D

Přesně deset let sbíral jezdecké zkušenosti v zahraničí Jan Malý. „Z České republiky jsem vycestoval koncem roku 2010. Mým prvním zahraničním působištěm byla Belgie. První půl rok jsem ve stáji dělal od všeho něco. Začínal jsem částečně jako ošetřovatel, částečně jsem jezdil přidělené koně. Nikdo mi nic nedal zadarmo. Po půl roce se mě ujal britský jezdec Joe Clee, který měl spoustu výborných koní do Grand Prix a já jsem mu začal obsedat a připravovat mladé koně do šesti let do soutěží mezinárodní úrovně. Na tomto místě jsem působil přibližně tři roky a měl jsem opravdu možnost jezdit výborné mladé koně a v tréninku jsem mohl pracovat i s těmi nejlepšími, kteří ve stáji byli. Následně jsem se přemístil do Holandska a po dobu šesti let jsem měl pronajatý svůj jezdecký areál, v němž jsem měl dohromady asi třicet koní a z toho deset svých sportovních. Stále jsem jezdil mladé koně, ale dostal jsem se i na tu nejvyšší úroveň do 150 centimetrů," říká Jan Malý v úvodu rozhovoru. 

 

Co vás přimělo se vrátit zpět do České republiky?

Asi zafungoval sedmý smysl a stihlo se to akorát před koronavirem. Ale hlavním podnětem byla samozřejmě rodina. Mám přítelkyni a dvě děti a už jsme začali mít pocit, že bychom se chtěli vrátit zpět domů. Začali jsme myslet na budoucnost. Deset let v zahraničí bylo už dostačujících a teď už je potřeba začít budovat své domácí zázemí v rodinné stáji. Dalo mi to neskutečné množství zkušeností, kontaktů, přátel, koní. Mimo jiné mluvím třemi jazyky a toto všechno můžu využít na své další cestě. Rozhodování to nebylo lehké. Ve světě to celé chodí a funguje úplně jinak a moc se mi tam líbilo, ale po roce stráveném v Čechách si myslím, že to bylo dobré rozhodnutí.

 

Kde máte aktuálně své zázemí pro koně?

Aktuálně se naše stáj nachází v Oseku nad Bečvou. Ve stáji máme osmnáct boxů, které jsou teď všechny obsazené. Já mám momentálně v tréninku pět až šest koní. Se zbylými pracuje náš druhý stájový jezdec, ale zpravidla máme většinou těch deset až čtrnáct koní na dva jezdce. Celkově jsem ale nyní moc rád za tým lidí, který ve stáji mohu mít. Velikou oporou je pro mě také moje přítelkyně s dětmi a mými rodiči. V tuto dobu se tedy zabývám výcvikem koní a tréninkem klientů. Dále zde budujeme a předěláváme zázemí areálu, k čemuž mi také hodně pomáhají mé zahraniční zkušenosti. Konkrétně teď stavíme zastřešenou kruhovou jízdárnu na lonžování a celkově vylepšujeme naši stáj, aby se to lidem líbilo. 

 

ČTĚTE TAKÉ: Nikola Bielíková: Mým snem je reprezentovat Česko při Poháru národů

 

Jaký vidíte největší rozdíl mezi jezdeckým sportem u nás a ve světě?

Zpočátku jsem měl trochu strach ze závodění v Čechách, jelikož si tu domácí jezdeckou scénu pamatuji hlavně z doby před dvanácti lety. Ale byl jsem velmi mile překvapen. Jezdecké areály a jezdecký sport se dostává na lepší a kvalitnější úroveň. V zahraničí byl celý systém hodně odlišný. Začátkem týdne jsme jezdili s koňmi trénovat do různých míst a koncem týdne a o víkendu už jsme závodili, takže doma jsme s koňmi prakticky vůbec neskákali. Musím říct, že toto mi trochu chybí.

 

Kdo vás na vaší cestě jezdeckým sportem nejvíce ovlivnil? S kým dále spolupracujete?

Mám staršího bratra, který měl odmalička talent od přírody a postupně mi to všechno předával. Jezdili jsme tedy převážně sami. Poté jsem dokončil studia a s bratrem jsme se domluvili, že já, jakožto ten mladší, zkusím na tři měsíce odcestovat do zahraničí ke koním. Nakonec z toho bylo deset let. S trenéry a lidmi z jezdeckého sportu spolupracuji více až nyní, a to převážně s těmi zahraničními. Jmenovitě to je určitě už zmiňovaný Joe Clee, který mě naučil kompletně všechno od základů a dodnes z toho těžím. Poté je to holandský jezdec Julian Kok, s nímž spoluvlastním několik koní. Je to výborný jezdec, má chovnou stanici a hodně výborných mladých koní. Nesmím zapomenout ani na spolupráci s rodinou Leasink, u níž jsem v posledním roce působení v Holandsku měl také ustájené koně.

 

Odhadnete počet koní, kteří vám za tu dobu prošli pod rukama?

To bude asi hodně velké číslo. Myslím, že to bude určitě okolo stovky koní, ale to je spíše můj přibližný odhad. 

 

NEPŘEHLÉDNĚTE: Linda Portychová: Koně mě dříve moc nelákali. Nadchli mě až na táboře

 

Vzpomínáte na některé z nich? Byl některý tím nezapomenutelným pro vás?

Veliké naděje jsem vkládal do koně jménem Corion. Toho jsem si pořídil od českého majitele a byla to moje stájová jednička. Později přišla zajímavá nabídka na jeho prodej, nicméně jsem měl veliké štěstí a hned vzápětí se objevila moje aktuálně nejlepší kobyla OC California, která je jednoznačně schopná konkurovat koním na nejvyšší úrovni v České republice. Na příští rok se mi ještě také zotavuje další z mých životních koní, a sice letos sedmiletý I am po hřebci Andiamo, matka po Winningmood. A když se ještě vrátím na úplný začátek, tak rozhodně nezapomenu na mého plnokrevného učitele. Monte 5 je letos sedmadvacetiletý valach, byl to můj první velký kůň, s nímž jsem absolvoval své první oficiální závody. Ještě ho stále máme u nás na dvoře.

 

Jakých úspěchů a účastí si ceníte nejvíce?

Velmi cenné jsou pro mě mé dvě učasti na mistrovství světa mladých koní belgickém v Lanakenu. Jedna z nich byla dokonce s vlastním koněm Faristo. Výborné úspěchy jsem zaznamenal také v sedle koně Zarthago BR Z. 

 

Jaké sportovní ambice jste měl při svých závodních začátcích a jak se tyto cíle postupem času měnily?

Mé prvotní ambice byly spojené s dosažením účasti na republikovém mistrovství. Na začátku to ale nebylo úplně jednoduché. Nebylo možné si pořídit hodně drahého koně, takže jsem musel pracovat s tím, co bylo zrovna k dispozici. Po přechodu do zahraničí jsem zjistil, že mé zkušenosti opravdu nejsou dostačující a musel jsem začít kompletně od začátku. Tím myslím drezurní práci s koňmi, obecně chování k lidem a celkově „jak to dělat správně“. Později se to celé ustálilo, účastnil jsem se různých Grand Prix na velkých mezinárodních závodech, což bych chtěl také dále zařazovat do mých budoucích plánů. Moc rád bych se samozřejmě účastnil i mezinárodních mítinků, které se budou pořádat v Čechách.

 

Foto archiv jezdce



K odběru se přihlašte ZDE!

 

Nový Jezdecký zpravodaj vychází každý pátek a je zcela zdarma. Přímo do vašeho e-mailu vám jednou týdně doručíme to nejzajímavější z našich webů - zpravodajství napříč disciplínami, rozhovory, podcasty i videa. Už nikdy vám nic podstatného z našeho servisu neunikne!

 

Novinky z jezdectví a dostihů můžete sledovat i protřednictvím našich specializovaných skupin na Facebooku! Spravujeme pro vás:
 

Máme rádi parkury Jezdci.cz

Máme rádi dostihy Jezdci.cz

Máme rádi drezuru Jezdci.cz

Máme rádi vozatajství Jezdci.cz

Máme rádi všestrannost Jezdci.cz

Máme rádi reining a western Jezdci.cz

Máme rádi voltiž Jezdci.cz

Máme rádi vytrvalost Jezdci.cz

Máme rádi pony sport Jezdci.cz


reklama 13C




Diskuze

Přidávat příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

NEPŘEHLÉDNĚTE

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace